Ročně se krade elektřina za stovky milionů korun
Zásahy do elektroměru, falšované plomby, napojení na distribuční rozvod před elektroměrem. Za krádež elektřiny hrozí nejen finanční postih, je také životu nebezpečná.
Neoprávnění odběratelé elektřiny používají stále sofistikovanější a vynalézavější metody. Nejde jen o jednotlivce. Existují organizované skupiny, které za úplatu provádějí za použití nejmodernější technologie zásahy do měřicího zařízení.
„Lidé jsou opravdu vynalézaví, a to mnohdy právě v případech, kdy se chtějí obohacovat na úkor druhých. Často jim ani nedochází, že se při tom vystavují riziku úrazu elektrickým proudem a ohrožují tak zdraví i životy dalších spoluobčanů,“upozorňuje mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
O kolik distributoři elektřiny ročně přicházejí, nejde jednoznačně říct. Něco totiž připadá na přirozenou ztrátu energie, například kvůli odporu drátů nebo neúplnému dotažení spojů. Dá se tak mluvit jen o odhalených případech. „Na distribučním území ČEZ Distribuce každoročně provedeme zhruba sedm tisíc kontrol. Z toho se u necelé poloviny případů podezření potvrdilo. Škoda se pohybuje nad 100 milionů korun ročně,“uvedl Kříž.
Podle kvalifikovaného odběru PRE se kradou zhruba tři procenta celkové produkce. Firma E.ON pak za rok 2016 zaznamenala v oblasti elektřiny téměř 1 000 neoprávněných odběrů s celkovou škodou přesahující 44 milionů korun.
Podle odhadu Centra ekonomických a tržních analýz se počet černých odběrů každý rok pohybuje kolem čtyř tisíc a nakrade se více než 21 000 MWh, což je spotřeba města s deseti tisíci obyvatel. „Ročně odhalíme více jak 3 000 případů. V posledních letech je situace víceméně stabilní,“doplnil mluvčí ČEZ.
Elektroměr pravidelně kontrolujte
Pozor, za neoprávněný odběr elektřiny energetický zákon považuje
i situaci, kdy závadu na měřicím zařízení způsobil někdo jiný. Proto pravidelně kontrolujte stav měřicího zařízení. „Pokud objevíte jakýkoliv zásah do elektroměru i jiného zařízení, ať už jde o porušené plomby, trčící dráty, poškozená dvířka, okénka a podobně, okamžitě se obraťte na distributora. Ten by měl neprodleně zařízení zkontrolovat a případně opravit,“doporučuje mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort.
„Doporučujme všem zákazníkům, aby si pravidelně kontrolovali elektroměrový rozvaděč, zejména to, zda jsou správně zaplombovaná všechna místa. Konkrétně se jedná o úřední značky v horní polovině elektroměru, zda úplně nechybí nebo nejsou nějak poškozené či zdeformované,“radí mluvčí ČEZ.
„Dále je určitě vhodné, když zákazník kupuje nějakou nemovitost a přepisuje si na sebe i měření elektrické energie, aby si nechal odběrné místo zkontrolovat odbornou firmou, zda je zapojení celého rozvodu v pořádku a nemůže zde být skrytý neoprávněný odběr z minulého období,“pokračuje Kříž.
Coby zákazník si také hlídejte zaplacení záloh a případných nedoplatků ve vyúčtování.
„Do neoprávněného odběru můžete ‚spadnout' i tehdy, kdyby vám dodával energii takzvaný dodavatel poslední instance (DPI) a překročili jste maximální šestiměsíční lhůtu, po kterou vás DPI ze zákona kryje. DPI je záchrannou sítí, která nastupuje automaticky, pokud vám nemůže dodávat dosavadní řádný dodavatel,“popisuje specifickou situaci černého odběru Kebort.
Tresty: odpojení od sítě a pokuta
Na černé odběry zprostředkovaně doplácejí všichni odběratelé. „Nejde jen o samotný objem neoprávněných odběrů, které nikdo neodhalí. Jde třeba i o financování nástrojů na jejich vyhledávání nebo následné vymáhání škod. To všechno jsou náklady, které alespoň zčásti hradí řádní, platící odběratelé energií,“vysvětluje mluvčí ERÚ.
Pokud někdo odebírá elektřinu neoprávněně, v první řadě mu hrozí odpojení od sítě, v krajním případě i vězení za trestný čin krádeže. V každém případě ale musí distributorovi zaplatit náhradu škody.
Do náhrady se počítá nejen cena za odebranou elektřinu a související služby, ale i náklady na zjišťování černého odběru, například výjezd kontroly měřicího zařízení. Jestliže nelze zjistit skutečnou výši škody, pak se náhrada určí dle vyhlášky o měření elektřiny nebo se stanoví dohodou s neoprávněným odběratelem. „Částka stanovená dohodou přitom nesmí přesáhnout sumu, kterou by platil neoprávněný odběratel podle vyhlášky,“uvádí právník spotřebitelské organizace dTest Lukáš Zelený.
Náhradním výpočtem výše škody se v minulosti několikrát zabývaly Nejvyšší soud i Ústavní soud. „Dle nich má být při stanovení výše škody brána v úvahu skutečná možná škoda – má se vyjít například z historické spotřeby v odběrném místě. V žádném případě nemá být náhradní výše škody stanovena jako peněžitá sankce za neoprávněný odběr,“informuje Zelený. Podle soudů se nemusí pro náhradní výpočet škody vycházet z vyhlášky, ale například z posudku nezávislého znalce.