Hra s ohněm. A osudem
Fotbalová sezona se teprve rozjíždí, ale pro Spartu už je tu soudný den. Zachrání se v Evropě?
Schválně, slyšeli jste někdy o týmu jménem FK Bačka? Hraje srbskou ligu. V poslední sezoně skončil čtrnáctý, jen tak tak se udržel. A o víkendu porazil Spartak Subotica.
Ten Spartak, který před týdnem doma šokoval snad i sám sebe vítězstvím 2:0 nad Spartou a dnes má na Letné šanci českého favorita senzačně vymést z boje o Evropskou ligu už ve druhém předkole.
Porážka 1:2 s Bačkou, klubem plným neznámých srbských hráčů, naznačuje, že Subotica není tým, se kterým by Sparta za normálních okolností měla mít problémy.
Jenže teď český gigant normální období neprožívá. Je v křeči, atmosféra kolem zhoustla a pochybnosti nemohla rozptýlit ani vydřená nedělní výhra v Jablonci. Nebo?
„Sebevědomí se zvedlo o sto procent,“tvrdí útočník Josef Šural. „Že bychom vypadli? To si vůbec nepřipouštím.“
Pohárová oáza? Jen vzpomínky
Ovšem Sparta má před sebou těžkou práci. Potřebuje dát aspoň dva góly a žádný nedostat, aby zápas dotáhla do prodloužení. Když vyhraje o tři branky, jde dál. Ale týden staré vystoupení v Novém Sadu varuje. Možná přímo straší.
Sparta v Srbsku předvedla zoufalý výkon plný nepřesností a omylů. Nahecovaní domácí outsideři využili toho, že není v pohodě. Pomohl jim rychlý gól, po pauze přidali druhý a pak možná byli sami překvapení, že český tým, ze kterého měli před zápasem respekt, se nezmohl na žádný závěrečný tlak.
V Praze musí být Sparta úplně jiná. Kdyby měla obdobné představení zopakovat, je jisté, že na cestě do Evropy se jí stane osudnou už první překážka.
Přitom ještě před dvěma lety byla Evropa pro sparťany oázou radosti a potěšení. V pohárech zapomínali na to, jak jim utíkají ligové tituly, a dokázali si udobřit fanoušky, když jim připravili nádherné a statečné bitvy s Laziem či Villarrealem.
Zbyly jen krásné vzpomínky, tehdejší drajv týmu zoufale chybí. A pokud Sparta nechce definitivně zabřednout do evropského podprůměru, musí dnešní večer přežít. Vypadnutí by ji stálo nejen Evropu, ale mohlo by pokazit i celou sezonu, tak jako loňský brzký exit s Crvenou Zvezdou Bělehrad.
Umíte si představit, že by klub, který je prošpikovaný drahými pomocníky z ciziny, znovu nehrál poháry? Podruhé za sebou?
Klidně se to může stát.
Historie varuje i dodává naději
Už na začátku minulé sezony v přeplněném mužstvu nastal neklid, který se postupně změnil v chaos, podporovaný trenérem Stramaccionim. Ani tým, který letos bojuje se Suboticou, není stavěný na jednu soutěž. Je přebujelý a Evropskou ligu nutně potřebuje.
Nejen kvůli penězům, které automaticky plynou z účasti, ale také kvůli zkušenostem, kvalitě soupeřů, vlastní reputaci nebo rotaci v sestavě. Co by dělali náhradníci, kdyby Spartě zbyla jenom liga a domácí pohár? To by bylo k uzoufání.
Ve Spartě si silně uvědomují, že stojí na nebezpečném rozcestí. Loni zamířili do propasti, letos se průšvihu chtějí vyhnout. Kvůli tomu přece před týdnem odvolali trenéra Hapala a chtěli mužstvo probudit elektrickým šokem.
Provizorní kouč Ščasný, který je zároveň sportovním ředitelem, má před sebou sakra těžký úkol. Vymazat ztrátu 0:2 z prvního pohárového utkání, to se Spartě podařilo jedinkrát v historii, v listopadu 1972 proti Ferencvárosi Budapešť.
To samé zvládly už jen tři české kluby: Slavia proti Osijeku v roce 2000, Ostrava v roce 1979 proti Ordusporu a Dukla v roce 1963 proti Górniku Zabrze.
Pro Spartu tedy nastal soudný den. Z mnoha úhlů pohledu. Výsledek proti Subotici ovlivní, jak rychle a jestli vůbec bude hledat nového trenéra. A část tvrdého jádra fanoušků možná bude znovu hanět gabonského záložníka Kangu, který provokuje chováním, ale zároveň pomáhá góly a hraje nejlépe ze všech sparťanů.
Tak o co se tým může opřít? Moc toho není, ale co třeba vzpomínky na dva roky starý souboj s dánským SönderjyskE? Tehdy Sparta prohrávala 0:2 dokonce v poločase druhého zápasu, potřebovala za 45 minut vstřelit tři góly... A povedlo se! „To v kabině jako motivační prvek určitě použiju,“slíbil Zdeněk Ščasný.
Osm hráčů ještě parádní obrat pamatuje. Ožijí vzpomínky, nebo Sparta prožije další kolaps?