NASA už není, co bývala
NASA oslavila 29. června 60 let od svého vzniku. Organizaci, které se podařilo porazit Sověty ve vesmírných závodech, teď chybějí k návratu na Měsíc a pro misi na Mars hlavně peníze.
NASA patří do výkladní skříně amerických klenotů. Podařilo se jí poslat člověk na Měsíc. Vyrobit raketoplán. Vždy hnala dopředu vědecko-technický vývoj. V posledních letech však začal tento motor trochu brblat i přes ohlášené velkolepé cíle jako návrat na Měsíc a misi na Mars. Chybějí totiž peníze, které se v době studené války hledaly v rozpočtu mnohem snáze.
Stačí si vzpomenout, když Rusové vypustili Sputnik – první družici kroužící okolo Země. Znamenalo to ohrožení prestiže Spojených států jako technologického lídra světa. Na doporučení vědeckých poradců se prezident Dwight Eisenhower rozhodl veškeré výzkumy s vědeckým charakterem převést do jedné civilní organizace, zatímco vojáci si mohli ponechat všechno, co souviselo s bojovými operacemi v kosmu.
Proto 29. července 1958 Eisenhower podepsal zákon, na jehož základě vznikla NASA – Národní úřad pro letectví a vesmír. Ovšem tím Američané náskok konkurence nevymazali. V roce 1961 vypustili Sověti první dva lidi do vesmíru – Jurije Gagarina a Germana Titova. Američan John Glenn letěl až začátkem následujícího roku.
Prezident John Kennedy však chtěl v kosmických závodech zvítězit. Na radu vědců vyhlásil v květnu 1961: USA dostanou do konce desetiletí lidi na Měsíc a šťastně je vrátí na Zem. Byla to odvážná výzva – Američané neměli žádný stroj, který by to dokázal. Projekt Apollo, jak ho nazvali, začal od nuly. Slůvko Apollo se stalo klíčem ke kongresmanům, aby uvolňovali peníze na vesmír. V polovině 60. let už USA předstihly SSSR – jejich lodě Gemini manévrovaly a spojovaly se s jinými tělesy. Nacvičovaly tím operace pro Apollo.
A pak to přišlo. Úžasné divadlo sledovalo v červenci 1969 na floridské Kennedyho základně přes tři tisíce novinářů. Saturn 5 s Apollem 11 se pozvolna vynořoval z oblaku plamene a kouře, stále rychleji stoupal k Měsíci. Viděl jsem to na vlastní oči. Byl to můj největší životní zážitek! Milion lidí měl tuto možnost za hranicemi floridského kosmodromu, patnáct kilometrů daleko. Po několika dnech přistáli na povrchu našeho věčného souputníka Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Vítězství bylo dokonáno. První lidé vstoupili na půdu jiného nebeského tělesa! Moskva byla poražena.
„Naši chlapci se projížděli auty po Měsíci.“Milionům Američanů stačilo, že spatřili astronauty, jak se tam ve vozítku prohánějí. Víc je však tížila ekologicky neudržitelná situace ve velkých městech. Vláda zápasila s placením války ve Vietnamu. Proto zkrátila projekt Apollo o tři plánované výpravy, naposled se letělo v prosinci 1972. Padly i plány na stavbu lunární základny a na vyslání astronautů na Mars.
Projekt Apollo měl blahodárné důsledky na pozemskou vědu a techniku. Američané museli vymýšlet spoustu nových přístrojů, postupů i látek, které se časem přelily do běžného života. Bez požadavků raketových inženýrů bychom například měli tranzistorová rádia a stolní počítače o 5–10 let později.
Američtí daňoví poplatníci zaplatili za Apollo 25 miliard dolarů. Tato investice se vyplatila nejméně osmkrát – přinesla zisk 200 miliard dolarů, jak odhadl koncem 80. let se závistí jeden sovětský akademik. Dnes tento přínos nikdo nespočítá. NASA se stala jednou z nejcennějších amerických perel – vedle některých univerzit a soukromých podniků. Bez ní by měla vědecko-technická revoluce parádní zpoždění.
Američané poté, hlavně kvůli penězům, vsadili na nové stroje – raketoplány. Prototyp nazvaný Columbia odstartoval v dubnu 1981. O pár let později, než se čekalo. Potíže, které museli při jeho stavbě překonávat, byly větší, než si původně mysleli. Dvě strašné havárie, při kterých zahynuly posádky, však zasáhly Ameriku. I proto nakonec raketoplány dolétaly v létě 2011, byly už staré a navíc se ukázalo, že dopravu do vesmíru nezlevnily, jak se čekalo. NASA se pustila do vývoje nové kosmické lodi a silné rakety. Byla také hlavní silou, která vybudovala Mezinárodní kosmickou stanici ISS.
Astronauty vozí na ISS ruské Sojuzy na raketách R-7 – Moskva si za to účtuje nehorázné peníze. Tyto dva ruské stroje mají obdivuhodnou výdrž – R-7 vynesla sputnik i Gagarina, Sojuz létá od poloviny šedesátých let. Samozřejmě jsou zdokonalovány a osazovány modernější elektronikou.
V lednu 2004 vyhlásil prezident George W. Bush ambiciózní plán: v létě 2019, k 50. výročí Apolla 11, se vrátí Američané na Měsíc, současně se připraví let na Mars. Avšak neuvolnil na to dostatek peněz a demokraté pod vedením Baracka Obamy tyto projekty pohřbili.
Vývoj rakety a kosmické lodi však pokračoval, byť ve zpomaleném tempu. Loď Orion má na raketě SLS poprvé zkušebně odstartovat bez posádky příští rok.
Bush také otevřel bránu do vesmíru soukromým firmám. Orion bude soupeřit s pilotovaným strojem Dragon společnosti SpaceX Elona Muska a Starliner od továrny Boeing. Zatímco Orion má mířit na Měsíc a dále, Dragon a Starliner mají převzít obsluhu ISS.
Prezident Donald Trump v rámci svého hesla „Amerika především“podpořil myšlenku stálé laboratoře na Měsíci a přípravy mise pro Mars. Zatím však na ně nevyčlenil peníze. Příprava lunární základny zabere asi deset let, Mars je v dohledu třicátých let. Tentokrát však nebudou USA soupeřit s Ruskem, kde kosmonautika kvůli nedostatku peněz živoří, nýbrž se stále ambicióznější Čínou.
Tentokrát USA nebudou soupeřit s Ruskem, nýbrž se stále ambicióznější Čínou.