Domov netopýrů
Gotický Krakovec – ani hrad, ani zámek
Vdruhé polovině sedmdesátých let se tu proháněli duchové společně s Leontýnkou, které záhy vystřídal zlý Mrakomor z pohádky Princ a Večernice. Odpověď na otázku, proč si režiséři Oldřich Lipský a Václav Vorlíček pro své pohádky vybrali zrovna hrad Krakovec, je prostá. I když se na první pohled jedná o „pouhou“zříceninu, uvnitř skrývá mnohá tajemství a překvapení.
Krakovec, známý také jako Červený zámek či Hrádek, leží nad soutokem Šipského a Krakovského potoka přímo na hranici Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Na konci 14. století ho nechal v gotickém stylu postavit Jíra z Roztok, jeden z oblíbenců krále Václava IV. A šlo o stavbu unikátní, která je trochu hradem a trochu zámkem.
Stavba původně sloužila k reprezentaci a jako pohodlné bydlení. Jíra z Roztok kladl důraz především na komfort, takže pro hrad typické obranné prvky jako například mohutná věž, v níž by obyvatelé a obránci našli útočiště v případě nečekaného útoku, zcela chybí. Vnitřní prostory Hrádku ukrývaly dvacet šest obytných místností. I díky nim patřil Krakovec k nejluxusnějším hradům své doby a dodnes je považován za jeden z vrcholů hradní architektury 14. století.
Osudový zásah blesku
Na Krakovci našel v roce 1414 poslední útočiště Mistr Jan Hus. Pobýval a údajně i kázal zde jen pár měsíců předtím, než odjel na koncil do Kostnice, kde byl následně roku 1415 upálen. Každoročně si tu osobnost významného českého kazatele připomínají v rámci slavnostního shromáždění.
Ve druhé polovině 18. století osud luxusního sídla, které bylo srovnatelné s královskými, zpečetila bouře. Po zásahu bleskem hrad vyhořel a zůstaly jen obvodové zdi a některé klenby. V zachovalých částech ale dodnes najdeme skutečné architektonické skvosty. Mezi nejvýznamnější se bezpochyby řadí unikátní žebrové klenby. Zajímavou klenbou se pyšní také někdejší kaple, zaujme i téměř neporušené, temné gotické sklepení či půlválcová věž.
Návštěvníci budou určitě obdivovat i unikátní most z akátového a dubového dřeva, který umožňuje přístup do objektu. Ten v letech 2000–2005 zhotovili mistr tesař a odborník na středověké konstrukce Petr Růžička a statik Vít Mlázovský, a to pouze za použití středověkých postupů i nástrojů jako například historické tesařské sekery. Ani instalace mostu pak neprobíhala dnes běžně užívaným způsobem. Namísto ho položil speciální historický jeřáb, který byl sestavený ručně aik jeho zhotovení použili autoři výhradně středověké nástroje a postupy.
Kromě Jana Husa nebo filmařů se zřícenina Krakovce zalíbila i netopýrům. Místní sklepení tu k přezimování využívají hned čtyři druhy těchto okřídlených savců. Mezi nimi i kriticky ohrožený, u nás zvláště chráněný netopýr velký, jehož rozpětí křídel dosahuje až 40 centimetrů. Narazit tu ale můžete i na našeho nejběžnějšího netopýra večerního, který se na Krakovec rád opakovaně vrací.