Už zítra v Magazínu DNES+TV
„Kvůli suchu hrozí opět záplavy 2002“
Vyprahlo
Vpřípadě plošných extrémních přívalových dešťů by většina půdy v Česku absorbovala jen minimum vody. Mohla by se tak opakovat situace z povodňového roku 2002, říká Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
Jak by se v současnosti vysušená půda vypořádala s náhlým přívalem větších dešťových srážek?
V současnosti máme až 90 procent utužených půd, které se chovají jako nepropustná plocha a srážky přijímají minimálně. Náhlé přívaly srážek na velké ploše území by daly vzniknout povodňové situaci podobné té z roku 2002.
Jak silná půdy? je vysušená vrstva
Máme 26 půdních typů a každá půda funguje jinak z hlediska pojímání vody i toho, jak je přirozeně vlhká. Většina půd je dnes vyschlých do hloubky jednoho metru. Vždy záleží na její počáteční vlhkosti a na tom, zda je degradovaná. Pokud přijdou přívalové srážky, nemůže dojít k doplnění vlhkosti.
Co nejvíc škodí půdě v Česku?
Největším problémem je zastavování. Kvůli tomu mizí kvalitní půdy. Od roku 1936 jsme přišli o přibližně jeden milion hektarů kvalitní zemědělské půdy, která by dnes mohla zadržet až 2,4 miliardy kubíků vody. Většina zemědělské půdy je navíc utužena. Chová se jako nepropustná plocha a voda se nevsakuje do kolektorů – do studní a rezervoárů, ale odtéká. Tím způsobuje vodní erozi, která ohrožuje zhruba 60 procent zemědělských půd. Ohrožuje ji i větrná eroze, protože jsme zrušili přirozené krajinné prvky jako remízky či přírodní větrolamy. Když přijde vítr, odnáší půdní částice, což nadále snižuje mocnost půdy, která logicky zadrží méně vody. Problém máme i s nedostatkem organické hmoty v půdě. Dříve jsme měli farmy s hospodářskými zvířaty a s rostlinnou výrobou. Farmy pěstovaly plodiny, kterými se dříve zvířata krmila, třeba vojtěšku. Dnes je většina farem rostlinných, a tak se do půdy nedostává to, co by potřebovala. Půda bez organických látek zadržuje méně vody. Ztrácí vlastnosti, které by měla mít.
Jak moc se musí změnit hospodaření, aby se situace zlepšila?
Stačí se o půdu lépe starat a využívat doporučené půdoochranné technologie. Kdo má trochu zemědělského vzdělání, tak ví, že existovaly vícehonné osevní postupy. Dneska máme tři plodiny, které se točí pořád dokola a půda se kvůli tomu vyčerpává.
Existuje model, podle kterého lze určit poměr mezi tím, kolik dní může být sucho a zároveň jak velké srážky dokáže půda absorbovat?
Zásadní je, čím je půda pokryta a v jakém je stavu. Staré národy říkávaly svým rolníkům: milý zemědělče, oblékej půdu, potom ona obleče i tebe. Půda by měla mít vždy nějakou peřinu, např. existuje řada půdoochranných technologií, které půdu kryjí a tím snižují sucho a povodně.