Hledá se nový Bolt. Chce jím být letec z Anguilly
Berlín viděl souboj nejrychlejších Evropanů. Zlato má Brit Hughes.
Usain vyhrál za 9,58 a já si tehdy pomyslel: Tak to jsem zvědavý, jestli takový čas ještě někdo někdy dá,“vzpomíná Tomáš Dvořák, šéftrenér českých atletů, jak při mistrovství světa v Berlíně 2009 komentoval pro Českou televizi.
„Mám z toho finále fotku,“vypráví. „Cílová čára je na ní ostrá a Bolt jen šmouha. Symbolické. A víte, co je také bláznivé? Kluka, který tehdy doběhl za ním druhý za úžasných 9,71, si potom nikdo ani nevšiml.“
Ten „kluk“jménem Tyson Gay měl smůlu. I on byl pouhý komparz ve famózní show jednoho muže. Je tomu už devět let. Jamajčan dal loni běhům sbohem a koketuje s fotbalem. Svět atletů se vydal na dlouhou pouť s heslem: Hledáme nového Bolta. Včera tak činil i ve finále stovky na mistrovství Evropy.
Stejně jako tehdy tu pobíhal maskot šampionátu, medvěd Berlino. Zůstala i modrá dráha z polyuretanu a granulátu, o níž tehdy experti soudili, že nenabudí sprintery tak jako tradiční červená. Jen už nešlo o show jednoho muže. Stovka se stala ve světě otevřenou záležitostí. Tolik mužů má šanci na tituly. A Evropa v ní chce hrát významnější roli.
Letošním tabulkám sice vévodí s časy 9,88 a 9,89 trio Američanů Lyles, Baker a Rodgers, ale hned za nimi jsou s výkony 9,91 Brit Hughes a Francouz Vicaut. Další Brit Prescod běžel s nepovolenou podporou větru 9,88. A pod 10 se dostali též bílý Ital Tortu a černý Turek Harvey.
Za posledních dvacet let Evropané pouze dvakrát dosáhli na olympiádě či mistrovství světa na medaili ze stovky, Britové Chambers a Campbell slavili v letech 1999, resp. 2003 bronz. Zato poslední čtyři velká světová finále? Na kontě zástupců starého kontinentu jsou sedmé, osmé, sedmé a šesté místo.
To se rychle změní, ujišťují současní nejrychlejší Evropané.
Ačkoliv... s tím jejich evropanstvím to máte složitější. Zharnel Hughes, nový mistr Evropy, pochází z karibského ostrova Anguilla, britského zámořského teritoria s 15 tisíci obyvatel. Coby mládežník reprezentoval Anguillu i na MS juniorů, protože atletická federace IAAF tuto zemi uznává. Jenže MOV nikoliv. Proto na hrách v Riu 2016 „přestoupil“do barev Velké Británie.
Mimochodem, jeho matka je Jamajčanka. A turecký reprezentant Jak Ali Harvey, včera bronzový, se ještě předloni jmenoval Jacques Montgomery Harvey a byl Jamajčanem skrz naskrz. Doma to však měl s nominací na vrcholné akce složitější, přijal tedy nabídku tureckého svazu a upravil si i jméno.
Zlatého Hughese toho s Jamajkou a před devíti lety zlatým Boltem pojí ještě mnohem víc. Připravuje se v Kingstonu, kde jej vede kouč Glen Mills, legendární trenér Bolta, a za sparingpartnera má exmistra světa Yohana Blakea.
„Usain chodil na tréninky a pomáhal mi stát se králem Evropanů,“říká. „A pan Mills mě udělal mentálně mnohem silnějším.“
Což se mu hodilo, když na něj v Kingstonu střílel lupič a on se před ním spasil útěkem, ale i na Hrách Commonwealthu, kde se musel vyrovnat s tím, že mu kvůli bránění soupeři sebrali titul z dvoustovky.
Třiadvacetiletý syn uklízečky a taxikáře teď má sebevědomí spoustu. „Nevěřím, že Usain předvedl něco, co by pro ostatní bylo nemožné. Jsme silná mladá generace. Dejte si pozor, my přicházíme,“hlásí.
V čase 9,95 pádil za titulem, načež za cílem nepředvedl Boltovo vítězné gesto blesku, ale poklekl a posílal polibky k potemnělé obloze.
Ve volném čase navštěvuje na Jamajce letecký kurz, po kariéře chce pilotovat i vlastnit letadlo. „Usain mi proto dal přezdívku Kapitán. Pokaždé, když jdu létat, říká mi: Buď opatrný, Kapitáne. Má matka má o mě hrozný strach, jakmile usedám za knipl. Ale já zvládám těch 100 knoflíků v kokpitu. Když se vypořádám s nimi, vypořádám se s tlakem velkých závodů,“tvrdí.
Kumpáni mu vymysleli i další přezdívku: Swift. Rychlý, hbitý. Dokonce se tak začal i podepisovat: Zharnel Swift Hughes.
O tři roky starší Jimmy Vicaut, v Maroku trénující Francouz, působí v porovnání s ním mnohem hloubavěji. „Když jste sprinter, nemáte prostor pro chybu,“říká. „Pistole vystřelí a je to teď, nebo nikdy. Musíte být precizní a extrémně koncentrovaní. Sport je občas jako věda.“
V roce 2012 mu unikl evropský titul o tři setiny, v roce 2016 o setinu. „Letos ho musím mít,“vyřkl. Jenže zranění stehna z francouzského mistrovství se včera po vítězství v semifinále obnovilo, byl donucen odstoupit.
Brit Reece Prescod, teprve 22letý a v Berlíně stříbrný, si pro změnu vysloužil v listu The Telegraph přezdívku „Britský Bolt“po předloňském juniorském průlomu. Světového rekordmana připomíná vyšší postavou. Vypráví, že běhá také pro svoji mámu. „Vychovávala mě sama, platila účty a pomáhala mi překonávat potíže. Chci jí to vrátit. Touží po vlastním autě, líbí se jí nový Volkswagen Brouk. Za letošní prémie ho budu moci koupit.“
Bolt bral kdysi za start na mítinku 250 tisíc dolarů. „Startovné těchto Evropanů je mezi 3 až 10 tisíci,“říká manažer Alfonz Juck. Cesta na piedestal charizmatického vládce světové stovky může být pro ně nekonečně dlouhá. A ten čas 9,58...
„Bylo mi třináct, když ho Bolt zaběhl,“vzpomíná Prescod. „Tehdy jsem běhal stovku za 11,1, pořád jsem se zrychloval a myslel si: Třeba jednou zvládnu také těch 9,58. Zato teď je to pro mě až nepředstavitelné.“Přesto i on věří. Musí.
To je žene dopředu.