Synagogy se otevřou na Den židovských památek
PRAHA Většina židovských obcí na území dnešní České republiky zanikla kvůli holokaustu a také v důsledku poválečných emigračních vln. O synagogy a židovské hřbitovy se tak nikdo nestaral, a tak chátraly.
Část z toho, co zbylo, může veřejnost navštívit v neděli 12. srpna během druhého ročníku Dne židovských památek. Jen v Praze a ve Středočeském kraji se návštěvníkům otevřou čtyři synagogy a čtyři hřbitovy. V celé zemi pak více než padesát vybraných míst.
Cílem akce je upozornit hlavně na méně známé památky v regionech, nicméně kupříkladu v hlavním městě k nim pražská Židovská obec, která je hlavním organizátorem akce, připojila i běžně přístupnou Jeruzalémskou synagogu v Jeruzalémské ulici nedaleko hlavního nádraží. Veřejnost ji ale bude moci výjimečně navštívit zdarma.
„Jeruzalémskou synagogu jsme do akce zapojili proto, že tam jsou dvě trvalé expozice, které se věnují péči o židovské památky. Jedna je o projektu 10 hvězd a druhá je zaměřena na péči o židovské památky v majetku Židovské obce v Praze po roce 1990. V ní je ukázáno, v jakém stavu se židovské obci její majetek po revoluci vrátil a co všechno se do dnešních dnů stihlo zrekonstruovat,“popisuje Pavel Veselý, hlavní koordinátor akce.
„Během projektu 10 hvězd se podařilo rekonstruovat, restaurovat a zachránit patnáct významných historických budov na deseti místech v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Nejednalo se ale jen o stavební a restaurátorskou činnost. Ve většině synagog a rabínských domů jsou dnes stálé tematické expozice a probíhají v nich kulturní akce, jako například výstavy a koncerty,“uvádí Veselý.
Během druhé světové války bylo v republice nacisty vypáleno a zbořeno nebo zničeno na 70 synagog. Dalších 105 synagog bylo srovnáno se zemí během vlády komunistického režimu. Soustavné a systematické likvidaci čelily také hřbitovy a další židovské památky. Do dnešní doby se v Česku dochovalo jen kolem 200 synagog a 370 židovských hřbitovů.
Ve Středočeském kraji se do Dne židovských památek zapojí synagogy v Brandýse nad Labem, Čáslavi a Březnici. Všechny tři byly po válce využívány jako skladiště. (vot)