Co chtějí rebelující Rumuni
Statisíce lidí žádají rezignaci vlády, kterou viní z korupce.
BUKUREŠŤ Více než čtyři stovky zraněných na protivládní demonstraci, to už je na evropské poměry hodně drsný účet.
Rumunská vojenská prokuratura nyní vyšetřuje okolnosti pátečního zásahu bezpečnostních složek, které rozehnaly odpůrce vlády vodními děly a slzným plynem.
Stížnost proti postupu policie podaly desítky lidí.
Vojenský prokurátor Ionel Corbu uvedl, že se zabývá především možným zneužitím pravomoci a nepřiměřeným užitím síly.
Protesty zatím neutuchají. Od pátku pokračují v rumunské metropoli každý den. A důvod?
Demonstranti viní Sociálnědemokratickou stranu (PSD) a její vládu z podpory korupce. Vyzývají ministry k rezignaci.
„Nechceme, aby naší zemi vládli zloději, kteří myslí jen na to, jak si napěchovat své vlastní kapsy,“řekla 43letá Georgeta Anghelová, jedna z účastnic demonstrace. „Pokud se tady nic nezmění, jaká pak čeká naše děti budoucnost?“ptá se.
Podobně jako ostatní demonstranti je přesvědčena, že vláda nemůže protesty donekonečna přehlížet.
Občanská rebelie trvá s různou intenzitou už druhým rokem. Velkou dynamiku nabrala v únoru 2017, kdy se do ní zapojilo až půl milionu lidí.
S vládou to zatím nehnulo. Pokračuje ve své reformě justice, která podle kritiků ohrožuje nezávislost soudců, brzdí boj s korupcí a umožňuje politikům vyhnout se trestnímu stíhání.
To zneklidňuje i Brusel. Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová v rozhovoru s německým listem Die Welt vyzvala vládu v Bukurešti, aby si to s reformou justice rozmyslela.
„Legislativní návrhy rumunské vlády ve svém celku ohrožují nezávislost soudců a omezují kompetence státních zástupců,“varovala Jourová. Současně zdůraznila, že Rumunsko není v takové situaci jako Polsko, aby bylo nutno aktivovat článek sedm Lisabonské smlouvy, vedoucí až k odebrání hlasovacích práv v Evropské unii.
Věc je ale o to citlivější, že už od ledna čeká Bukurešť předsednická role v EU.
Dva rivalové
Ve vyhroceném sporu proti sobě stojí především dva muži.
Na jedné straně 59letý prezident Klaus Iohannis, který podporuje demonstranty a s vládnoucí PSD má neustálé konflikty. Postup policie označil za brutální. „Tato vláda vede Rumunsko do chaosu a zmatku,“prohlásil.
Iohannise podporují zejména miliony Rumunů žijících v zahraničí, kteří byli také mezi hlavními organizátory poslední vlny protestů. Svým pohledem „zvenku“vnímají tito lidé Rumunsko jako problematickou zemi, která se justičními reformami diskredituje.
Na druhé straně stojí šéf PSD Liviu Dragnea. 55letý vlivný předseda parlamentu, s charakteristickým knírkem, který fakticky řídí vládu.
Prezident jej odmítl jmenovat premiérem, protože byl podmínečně odsouzen za volební podvody a uplácení. Reforma soudnictví, která zmírní trestní zákon, je v jeho osobním zájmu, stejně tak je na míru šitá mnoha vládním poslancům, kterým umožní vyhnout se trestnímu stíhání.
Poslední kapka
Osobou, kolem které se odehrávaly střety obou mužů, byla dlouho šéfka protikorupčních prokurátorů Laura Codruta Kövesiová. Vyšetřovala šest desítek vysoce postavených politiků, mezi nimiž byl i Dragneu. Její odstranění se pro něj stalo prioritou. A uspěl. Když Kövesiová nedávno skončila, bylo to pro mnoho Rumunů znamení, že se země vydala nebezpečným směrem.
„Existuje vážné riziko, že se Rumunsko vzdálí liberálním hodnotám,“varuje Paul Ivan, rumunský analytik bruselského think-tanku European Policy Center.
Tato vláda vede Rumunsko do chaosu a zmatku.
Klaus Iohannis, rumunský prezident