Tátu neuvidí
Rodina včera pohřbila druhého vojáka padlého v Afghánistánu. Kamila Beneše, kterému se po odletu narodil syn. Nikdy jej neviděl.
Tereza si nechala vytetovat na levou ruku písmeno K. Pod něj ležatou osmičku. Nekonečno. Má to značit jediné – Kamil navždy. Její manžel, voják Kamil Beneš, zemřel před dvěma týdny při sebevražedném atentátu v Afghánistánu a ona zůstala sama s tříměsíčním chlapečkem Mikulášem, kterého Kamil nikdy nepoznal. Prvorozený syn se narodil až poté, co voják Kamil odjel na svou první misi.
Týden po odletu táty do Afghánistánu, 22. dubna, se v táborské porodnici narodil ve 22.55 chlapeček Mikuláš. Kamil Beneš se od té chvíle těšil, až se v říjnu z mise vrátí a svého syna poprvé uvidí.
Odečítal na základně Bagrám dny, kdy své první dítě uvidí naživo a ne jen na videích a fotografiích, které mu žena posílala. Nedopočítal se. Zemřel na misi spolu s dalšími dvěma českými vojáky a včera měl pohřeb v kostele svatého Jana Nepomuckého v Hluboké nad Vltavou.
„Kamil miloval rodinu nadevše. Snil o tom, že jednou, až odejde z armády, si založí vlastní truhlářskou dílnu, truhlařinu se vyučil, pak si dodělal maturitu,“říká jeden z jeho kamarádů, Jan z rodné Hluboké nad Vltavou.
Kamil – pojmenovaný po otci – byl nejmladší ze čtyř sourozenců velké věřící rodiny, která žila v hájovně v Hluboké nad Vltavou. Již v útlém věku chodil jako ministrant pomáhat právě do kostela, kde měl včera pohřeb.
„Láska je silnější než smrt. Láska přemáhá smrt,“řekl včera při zádušní mši světící biskup českobudějovický Pavel Posád. Rodina Benešových do kostela chodila pravidelně každou neděli.
Osmadvacetiletý Kamil Beneš si po vyučení truhlářem v Lišově nedaleko Českých Budějovic dodělal maturitu na průmyslové škole automobilové v Budějovicích a nastoupil do své první práce. Rozvážel elektroniku, pak působil jako ostraha objektu. A přihlásil se do armády. Nastoupil od října 2013, od ledna sloužil jako střelec u táborského 42. mechanizovaného praporu Svatováclavského. Jako voják tedy 1 770 dnů.
Už při výcviku ve Vyškově kamarádům a příbuzným vyprávěl, jak ho služba ve zbrani chytla. „Už jako malý měl rád atletiku, hrával fotbal, měl rád výzvy. Vyprávěl, jak je super, že mohou cvičit, trénovat, a že se okamžitě bude hlásit na mise,“vzpomíná další z kamarádů.
Několikrát jej ale v kasárnách nevybrali, až nyní – do Afghánistánu na misi NATO Resolute Support (Rozhodná podpora).
Jejich úkolem bylo střežit základnu v Bagrámu. „Všichni tři čeští vojáci patřili k nejlepším vojákům v praporu,“dodal velitel táborské jednotky Daniel Cekul.
Kamil Beneš měl snahu pomáhat a bojovat tak nějak v krvi. Všichni tři bratři z Benešovy rodiny mají totiž podobná nebezpečná povolání – bratr Karel je kriminalista a Jiří hasič.
Ze tří českých vojáků zabitých při útoku v Afghánistánu byl Kamil Beneš jako jediný ženatý, svou manželku si na zámku v Hluboké nad Vltavou vzal 20. srpna 2016, v pondělí by tak oslavili dva roky v manželství.
„Pořád se smál, nepamatuji si, že by byl smutný či někdy brečel. Znali jsme se už od základní školy a kvůli němu jsem do armády vstoupil. Byl to výborný kamarád,“vzpomínal včera na pohřbu Kamila jeho kolega, desátník Antonín Zigo.
Podobně mluví i četař Štěpán Strypačuk, který sloužil s Benešem ve stejném družstvu déle než dva roky. „Měli jsme vedle sebe skříňku, byl to výborný kolega i kamarád,“dodal.
Kvůli práci se Kamil Beneš i s manželkou – kterou znal v podstatě už od dětství a chodili společně na základní školu – přestěhoval na Táborsko. Konkrétně do Plané nad Lužnicí, kde plánovali, že si jednou postaví rodinný dům.
Rodinné plány
„Teď v srpnu by to byly dva roky, kdy tu bydleli v soukromém domě. Chceme jeho manželce pomoci, schválili jsme proto jednorázovou pomoc dvacet tisíc korun a chceme uspořádat pro ni a malého i charitativní koncert,“říká starosta Plané nad Lužnicí Jiří Šimánek.
Kamil Beneš zemřel spolu s vojáky Martinem Marcinem a Patrikem Štěpánkem v neděli 5. srpna brzy ráno, když jejich patrola dojela do města Čáríkár. Vystoupili z obrněného vozu a šli zkontrolovat boční úzké uličky. Ze stínu jednoho z domů mezi dvoumetrovými hliněnými hradbami je překvapil Afghánec, který se během pár vteřin odpálil. Vojáci nestihli nijak reagovat.
Při útoku v Afghánistánu byli zraněni ještě dva afghánští vojáci a jeden Američan. Toho převezla armáda do nemocnice v německém Ramsteinu, kde mají Američané základnu, další Afghánec je stále v nemocnici a poslední voják už byl propuštěn. Všichni, kteří přežili, jsou mimo ohrožení života.
České padlé vojáky vyznamená prezident Miloš Zeman 28. října in memoriam medailí Za hrdinství. Už byli i povýšeni.
Ze tří českých vojáků zabitých při útoku v Afghánistánu byl jako jediný ženatý.