Operace „zapal Švédovi auto“
STOCKHOLM Vypadalo to na pečlivě naplánovanou operaci. V jednu chvíli hořely ve Švédsku na mnoha místech desítky aut. Přesně tak, jak si to mladíci z imigrantských předměstí představovali.
Policejní mluvčí Ulla Brehmová potvrdila, že v Göterborgu a dalších městech, Trollhattanu a Malmö, se ocitlo tento týden v plamenech více než sto zaparkovaných automobilů.
„Zdálo se, že je to velmi organizované, téměř jako nějaká vojenská operace,“prohlásil švédský levicový premiér Stefan Löfven.
Mladí žháři se svolávali přes smartphony, aby akce probíhala na více místech najednou. I díky tomu je policisté, kteří vysledovali jejich komunikaci, dopadli. Dva mladíky ve věku 16 a 21 let zadržela policie na göterborgském předměstí Frolunda, třetího z gangu zatkli včera až v Turecku.
To považovali policisté za velký úspěch.
„Zločiny tohoto typu jsou pro vyšetřovatele vždy krajně obtížné,“ řekl policejní šéf v Malmö Lars Forstell.
Podobné nepokoje zažil už Stockholm před pěti lety. Šlo však spíše o spontánní výbuchy násilí jako jinde v Evropě, třeba v roce 2005 na pařížských předměstích, kdy shořelo přes devět tisíc aut. Zcela nové je pro Švédy důkladné rozvržení žhářské akce.
Pro sociálnědemokratickou vládu Stefana Löfvena to před volbami, které čekají Švédsko 9. září, není dobrá zpráva. Imigrace a bezpečnost v ulicích jsou v kampani tématem číslo jedna.
„Společnost musí tvrdě zareagovat,“prohlásil premiér Löfven. Jenže většina Švédů si spojuje jeho vládu spíše s laxním postupem vůči kriminalitě.
Imigrantské periferie švédských měst doutnají, stoupá tam zločinnost a poslední měsíce nejsou ničím výjimečným ani výbuchy ručních granátů, kterými si mezi sebou vyřizují účty přistěhovalecké drogové gangy hlavně z Balkánu.
„Pachatelé, kteří zapalují auta či střílí na periferii měst, pocházejí z vyloučených sociálních skupin,“vysvětluje Manne Gerell, výzkumník z univerzity v Malmö. Pro mnohé z mladíků to podle něj představuje lákavé vytržení z nudy.
Sociálnědemokratická vláda působí vůči rostoucímu násilí bezradně. To posiluje Švédské demokraty, protiimigrační a euroskepetickou stranu, která je na vzestupu. Podle průzkumů se ji chystá podpořit každý pátý švédský volič. Vládní levice naopak ztrácí, vtěsnává se tak do celoevropského trendu ústupu tradičních socialistických stran. Mnozí Švédové jí vyčítají, že v době vrcholící imigrační krize v roce 2015 přijala do bezmála desetimilionové země neuváženě přes 160 tisíc imigrantů, takže veškeré sociální a bezpečnostní problémy s jejich integrací se jenom prohloubily.
Švédsko se zařadilo po bok Německa jako země s nejvyšším počtem běženců na hlavu. Pro vládu byla pak všestranná pomoc azylantům jednou z priorit. Jejich integrace přesto drhne. Stejně jako jinde v Evropě.
Kritici říkají, že součástí problému je i fakt, že o potížích spojených s migrací se ve Švédsku nemluví. Nebylo by to „korektní“. Problémy se raději zametají pod koberec.
To bylo ostatně patrné i ze způsobu, jak švédská média tento týden informovala o „incidentu“s hořícími auty. Hyperkorektní slovník tamních listů líčil podezřelé jako „mladíky“, pokud se někdo hlouběji zajímal o jejich popis, musel zavítat na webové stránky britských deníků, kde se teprve dozvěděl, že jde o „tmavovlasé mladíky“ze švédských imigrantských předměstí.