Tři miliony jako náhrada za smrt vojáka v boji

Pozůstalým rodinám významně pomáhají sbírky a fondy .Do hasičského a policejního posílá peníze velká část zaměstnanců.

PRAHA Vojáci, policisté, hasiči. Ti všichni riskují při výkonu svého povolání životy. Čísla ukazují, že nejnebezpečnější z těchto tří je profese policisty. Od roku 1990 jich zahynulo při výkonu služby 107. Vojáků za stejné období celkem 35. Z toho sedm v Česku, 28 na misích v zahraničí. Poslední tragédie se stala před dvěma týdny, kdy v Afghánistánu padli Martin Marcin, Kamil Beneš a Patrik Štěpánek.

Zanechali po sobě rodiny, které nejenže se vyrovnávají se ztrátou psychicky, ale v budoucnu budou muset i finančně. MF DNES proto zjišťovala, jak se stát dokáže postarat o pozůstalé, jejichž blízký příbuzný zemře ve službě.

Největší částka náleží nejbližší rodině vojáka. Stát pokryje náklady na pohřeb, děti dostanou sirotčí důchod a k tomu manželce i dětem náleží takzvané jednorázové odškodnění a jednorázové mimořádné odškodnění (v případě smrti v nebezpečných podmínkách v zahraničí). Jednorázové se vypočítá třicetinásobkem minimální mzdy, což v tuto chvíli dělá 366 tisíc korun.

Jednorázové mimořádné tvoří až 240násobek stejné částky. Tedy přibližně tři miliony korun. Nárok mají ještě na úmrtné, pohybující se ve výší jednoho až devíti měsíčních platů v závislosti na délce služby padlého.

Vroce 2014 zemřelo v Afghánistánu pět českých vojáků. Nedlouho nato založili jejich kolegové a kamarádi z armády Vojenský fond solidarity. Přispět do něj může kdokoliv a podle pravidel mají být peníze z něj určeny rodinám vojáků, které se ocitly v tíživé životní situaci.

Po tragické smrti trojice českých vojáků v afghánském Bagrámu před dvěma týdny tento fond vyhlásil mimořádnou sbírku. V pátek na jejím kontě bylo necelých osm milionů korun.

Sbírka končí v srpnu a vybrané peníze se pak rozdělí přímo mezi rodiny. Spolu s odškodněním od státu peníze z fondu především pomáhají se splácením hypoték či jdou na vzdělání dětí.

„Lidský život vám nikdo nevrátí. Finanční podpora je důležitá, ale rodiny často velmi oceňují věci navíc. To, že můžou mluvit s psychologem, kaplanem, ostatními vojáky,“říká ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík. Teď se podle něj například mluví o tom, že by ministerstvo obrany obnovilo neformální předvánoční setkání, na nichž dříve rodiny dostávaly například poukaz na prodloužený víkend v armádních zařízeních.

„Odškodnění je nutné vnímat jako základní pomoc rodině, aby se vyrovnala se ztrátou živitele. V současnosti jej považuji za přiměřené, a co je pro mě důležité, je Vojenský fond solidarity, do něhož může každý přispět. Tyto soukromé příspěvky posilují civilně-vojenské vztahy,“míní předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).

Někdo dá deset korun, jiný sto

Vojenský fond solidarity se inspiroval nadací policistů a hasičů. Ta loni slavila patnáct let od založení a popudem pro její vznik byla smrt dvou policistů při plnění služebních povinností v roce 2001 v Protivíně na Písecku a smrt dvou hasičů v následujícím roce při hašení požáru kasina v Brně u hlavního nádraží. „Nadace je z velké části financována měsíčními příspěvky hasičů a policistů. Někteří do ní posílají 10 korun, jiní 100. Za rok to dělá několik milionů. Za peníze z nadace pořádáme pro děti a ovdovělé zájezdy, akce, platí se z toho pro ně pojištění či stavební spoření,“popisuje předseda policejních odborů Milan Štěpánek.

Nadaci může přispět kdokoliv, policisté a hasiči si do ní zvykli posílat peníze téměř všichni. Ještě donedávna se totiž o pozůstalé rodiny ministerstvo vnitra, pod než profese spadají, finančně staralo mnohem hůře než ministerstvo obrany o vdovy a sirotky po vojácích.

Policejní i hasičské odbory dlouho volaly po zvýšení příspěvků. Navíc jim vadilo, že stát vyšším odškodněním pro vojáky v podstatě říkal, že zemřelého vojáka si váží více než policisty nebo hasiče, který zemřel například při požáru.

K 1. lednu letošního roku se toho dočkaly. „Výše jednorázového odškodnění pozůstalých se novelou zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů zvýšila z částky 200 tisíc pro manžela a nezaopatřené děti dvojnásobně. Částka pro rodiče žijící ve stejné domácnosti se zvýšila ze 100 tisíc na 240 tisíc,“uvedla Iveta Skupien z policejního prezidia.

K tomu vdovy a děti dostanou úmrtné. To se rovněž zvýšilo. Z trojnásobku na dvanáctinásobek měsíčního platu zemřelého. Pro představu konkrétních částek, jestliže měsíční příjem policisty či hasiče činil 30 tisíc korun, vdova od státu dostane 760 tisíc. Samozřejmostí je proplacení pohřbu a placení výživného.

Přídavek pro dobrovolné hasiče

Přestože náhrady pro rodinu po zemřelém hasiči a policistovi nedosahují třech milionů, které může dostat rodina vojáka, zástupci těchto profesí už zvýšení nepožadují. Na ony tři miliony totiž může dosáhnout rodina vojáka, který zemřel na misi v zahraničí. Částka za vojáka padlého na území Česka je nižší. „Finančními parametry jsme se už přiblížili na úroveň armády. Avšak při vší úctě a pokoře k našim padlým vojákům, doposud se žádnému tragicky zemřelému policistovi nedostalo takových poct jako jim,“podotýká Štěpánek.

Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) se chystá změna u dobrovolných hasičů. Ta by měla umožnit odškodnit pozůstalé stejným způsobem jako u jejich profesionálních kolegů. „Připravujeme změnu nařízení vlády,“potvrdil Hamáček.

V minulém roce zemřel jeden dobrovolný hasič. Jeho dětem náležel šestinásobek průměrného platu, manželka a rodiče měli nárok jen na čtyřnásobek. Nově by tak i oni měli mít nárok na příspěvek ve výši dvanáctinásobku měsíčního příjmu. S přispěním Evy Zahradnické

Odškodnění je nutné vnímat jako základní pomoc rodině, aby se vyrovnala se ztrátou.