Rusové o invazi: Naši hrdinové zabránili válce

Před deseti lety se za invazi do Československa 21. srpna 1968 víc Rusů stydělo, než ji schvalovalo. Dnes je poměr obrácený, počet Rusů podporujících vstup vojsk stoupl na dvojnásobek.

MOSKVA Za deset let stoupl na téměř dvojnásobek (z 15 procent na 26) počet Rusů, kteří okupaci schvalují, a převážil tak počet jejích odpůrců (25 %). Ukázal to celoruský průzkum veřejného mínění agentury FOMnibus. Téměř polovina Rusů podle něj buď o invazi v srpnu 1968 neví, nebo na ni nemá názor.

V těchto dnech noviny „Náš čas“z Rostovské oblasti na jihu Ruska přinesly článek o srpnové invazi, který pod titulkem „Vojáci čestně splnili svůj úkol“tyto „hrdiny“oslavuje a okupaci Československa označuje za nezbytnou. „Šlo o zákonitou obrannou reakci na velice pravděpodobnou agresi NATO,“ uvádí autor článku s odvoláním na veterány a dodává, že zcela odpovídala „závazkům a duchu“Varšavské smlouvy. A chválí veterány, že zabránili vypuknutí války.

Nutnost srpnové invaze obhajují její příznivci nejčastěji tím, že „byla taková doba“, ale také argumentem tehdejší sovětské propagandy, že invaze vojsk Varšavské smlouvy zabránila v Československu „občanské válce“. „Důvodem změny pohledu Rusů na srpen 68 může být celková rehabilitace SSSR ze strany Kremlu,“říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

MOSKVA Na oficiální úrovni se nic nezměnilo. Pokud jde o postoj Ruské federace k invazi sovětských vojsk a dalších armád Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 do Československa, stále platí slova pronesená prvním ruským prezidentem Borisem Jelcinem v roce 1993. „Vpád odsuzujeme jako agresi, jako útok na svrchovaný, samostatný stát, jako vměšování do jeho vnitřních záležitostí,“řekl Jelcin.

Podobně se k tomu postavil i jeho nástupce Vladimir Putin, který při své návštěvě Prahy dokonce za vpád sovětských vojsk jako představitel hlavního nástupnického státu SSSR přiznal i díl viny. „Musím vám říci naprosto otevřeně, že samozřejmě neneseme žádnou právní odpovědnost, ale mravní odpovědnost tady je,“dodal v roce 2006 v Praze Putin. „Tyto oficiální ruské postoje zůstávají v platnosti,“potvrzuje to podobně jako představitelé české diplomacie i analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Tím, co se ale výrazně mění, jsou postoje ruské veřejnosti. Vyplývá to z celoruského srpnového průzkumu agentury FOMnibus, z něhož citovala agentura RIA Novosti. Unikátní průzkum porovnává dnešní postoje s identickým deset let starým průzkumem z roku 2008.

Na otázku, zda se tehdejší vedení Sovětského svazu v čele s Leonidem Iljičem Brežněvem zachovalo správně, když invazi 21. srpna 1968 nařídilo, odpovědělo 26 procent dotázaných, že ano. To je téměř dvojnásobek oproti roku 2008, kdy invazi z roku 1968 označilo za správný krok 15 procent Rusů.

Navíc, zatímco tehdy byl počet těch, kteří vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa odsuzovali výrazně vyšší než počet Rusů, kteří s ním souhlasili (30 ku 15 procentům), dnes je počet odpůrců invaze nižší než jejích příznivců (25 ku 26 procentům). Zbytek respondentů o srpnu 1968 nic neví nebo odmítl odpovědět.

Analytika Pavla Havlíčka výsledky průzkumu i s ohledem na jeho osobní zkušenosti z pobytu v Rusku nepřekvapují. „Je to výsledek celkových snah dnešního ruského

vedení o rehabilitaci doby Sovětského svazu,“říká Havlíček. „Zdůrazňují se pozitivní stránky tehdejšího režimu a naopak se bagatelizují zločiny a problémy SSSR a jeho tehdejších vůdců. Rehabilitováni jsou jak J. V. Stalin, tak i Leonid Brežněv, na jehož politiku ‚stability‘ jakoby Vladimír Putin dnes navazoval,“dodává analytik.

Podle jeho názoru proto není překvapivé, že mezi Rusy, především mezi starší generací, stále přetrvávají také lživá zdůvodnění invaze, která tehdy šířila oficiální komunistická propaganda.

Téměř pětina příznivců invaze například dodnes tvrdí, že vpád vojsk „zabránil občanské válce v Československu“a víc než desetina z nich uvádí, že vojska Varšavské smlouvy „pozvala československá vláda“.

Mezi samotnými odpůrci převažuje počet Rusů, kteří odpověděli, že invazce byla špatná, protože „Češi a Slováci měli právo na to, samostatně se rozhodnout, jaké chtějí ve své zemi politické uspořádání“. Tento postoj ale zastává jen šest procent ze všech dotázaných. Pozoruhodné také je, že počet příznivců invaze výrazně vzrostl přesto, že většina Rusů stejně jako před deseti lety i dnes ví, že Češi a Slováci okupační vojska nevítali a invazi se stavěli na odpor.

Postoj Rusů mění Krym

Otázkou zůstává, zda se vzrůstající podpora ruské veřejnosti invazi do Československa nějak projeví i v oficiálních postojích Vladimira Putina a jeho vládní garnitury.

Pavel Havlíček tvrdí, že i na základě posledního incidentu během loňské návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Rusku, kdy se premiér Dmitrij Medveděv za novinový článek schvalující okupaci v srpnu 1968 veřejně omluvil, ke změně nedojde. „Kreml se za takové věci omluví, ale zároveň se postoje schvalující invazi budou vždy vracet zpět,“soudí Havlíček. „Na kladný pohled Rusů na invazi do Československa mohou mít vliv i takové věci, jako je anexe Krymu. I tu totiž oficiální ruská propaganda nazývá jinak,“dodal analytik.