Německo: děti do lavic a učitele sehnat, kde se dá

BERLÍN Až 40 tisíc učitelů chybí podle odborů na německých školách. V desítkách tisících případů proto zaskakují lidé, kteří k výuce nemají odpovídající vzdělání ani zkušenosti. Největší problém mají zejména základní a speciální školy, a to především na severu a východě země. Ve spolkových zemích Berlín a Sasko se mluví o stavu krize.

„Za posledních třicet let nepamatujeme situaci, která by byla tak dramatická,“říká předseda učitelských odborů Heinz-Peter Meidinger. „Aktuálně máme deset tisíc volných míst, která nejsou obsazena. K tomu tady máme dalších asi třicet tisíc učitelských pozic, na nichž ovšem nepůsobí učitelé, ale různé záskoky, penzisté nebo studenti.“

Nejvážnější je podle něj situace v Berlíně. „Je to skandál. Sedmdesát procent nově obsazených míst na základních školách zastávají lidé bez odpovídajícího pedagogického vzdělání,“uvedl Meidinger.

Současně s tím podle nové studie německého ekonomického institutu (IW) v Kolíně nad Rýnem klesá kvalita vzdělání, a to téměř ve všech spolkových zemích. V každé z nich sociologové hodnotili celkem 93 kategorií: počty studentů, kteří nedokončí vzdělání, výsledky srovnávacích testů nebo počty dětí, které musí opakovat ročník.

Děti bez němčiny

Zhoršení je patrné zejména v němčině a matematice. Zvláště mezi cizinci se pak zvýšily počty těch, kteří odešli ze školy bez ukončeného vzdělání.

Současný stav způsobilo několik faktorů. Na jedné straně se snižuje počet míst na učitelských oborech, ale zároveň přibývá dětí. Společně s tím také přibývá těch, jež vyžadují speciální a individuální péči, ke které ovšem ani vyškolení učitelé nemají potřebný čas, vzdělání ani kapacitu. To se týká zejména žáků pocházejících z imigrantských rodin.

Ty často navíc neumějí německy, nebo jen špatně, a zejména učitelky si stěžují na chybějící respekt vůči sobě i ostatním dívkám ve třídě, a to i ze strany rodičů. „Jak máme vycházet s tak rozdílnými dětmi v jedné třídě? Na to vůbec nejsme připraveni,“říká bez udání jména jeden z učitelů v Berlíně.

„Zůstávám pesimistou“

To ale není nic nového. Zejména za poslední tři roky od masového příchodu migrantů z neevropských zemí se téma pravidelně objevuje v německých médiích i v nejrůznějších slibech politiků o investicích do vzdělání, a o to víc před začátkem školního roku.

„Vláda musí zásadně investovat do vzdělání. Jen tak zůstaneme v celosvětovém měřítku konkurenceschopní,“ říká například předsedkyně parlamentní frakce opozičních liberálních demokratů (FDP) Katja Sudingová. Stejně tak vládní sociální demokraté (SPD) se nechali slyšet, že současný stav je „alarmující“.

Podle učitelů nicméně stále zůstává jen u slov. Kritická situace a zhoršující se kvalita vzdělání je z jejich pohledu přímým důsledkem „nabalujících se problémů“na základních školách. „Téměř všechny spolkové země zaspaly,“domnívá se Meidinger. „Budoucí vývoj bude ještě horší.“