Obrýlená lama číhá na bouřky
Český Meteopress vybudoval druhou největší síť radarů na sledování bouřek v Evropě.
Lezu po žebříku na střechu výrobní haly v průmyslové zóně v Nýřanech u Plzně. Rovná střecha nad úrovní běžných terénních překážek a rozhled do širokého okolí tady tvoří ideální podmínky pro sledování přicházejících bouřek.
Firma Meteopress sem proto umístila jeden z celkem sedmi svých radarů v Česku. Plzeňské zařízení pokryje západní oblast republiky, přes kterou přechází velká část bouřek.
Soukromá společnost Meteopress působí v Česku už 25 let a je vlastně hlavním konkurentem Českého hydrometeorologického ústavu.
Prodává meteorologické informace médiím, mimo jiné komerčním televizím.
Od roku 2016, kdy nad ní Michal Najman převzal kontrolu, se firma prezentuje jako Meteopress 2.0. Velký počet radarů slouží k přesnějšímu rozpoznání bouřek na ploše větší než 704 000 kilometrů čtverečních (zhruba desetkrát větší plocha, než jakou má Česko).
„Za přibližně rok práce jsme nainstalovali sedm radarů v Česku, tři radary na Slovensku a jeden v Rakousku. Dalších devět funkčních a jeden testovací je v Maďarsku. Máme jich celkem 21, čímž jsme se stali druhým největším provozovatelem radarové sítě v Evropě. Před námi už je jenom Meteo France s 28 radary,“říká jednatel společnosti Michal Najman na střeše haly, kterou rozpaluje přímé slunce. Dokonce i německá meteorologická služba Deutscher Wetterdienst má o jeden radar méně než Meteopress.
Je jasný den. V dosahu radaru, tedy v okruhu dvou set padesáti kilometrů, se nevyskytuje jediná srážka. Najman přesto alespoň na ukázku zapíná parabolu uvnitř ochranného krytu. Meteopress za jasných dní nechává své radary uspané v pohotovostním režimu a zapíná je až v případě blížící se bouřky. Šetří tak náklady a zároveň je v případě potřeby schopný rychle přenášet informace o srážkách.
„Radar vysílá paprsek, který se odrazí od překážky. Může to být třeba letadlo či strom, ale v našem případě to máme nastavené tak, aby tou překážkou byla kapka deště. Podle doby čekání na odražený signál poznáme, jak je veliká a jak je daleko,“popsal Najman.
Údaje se na internet dostávají během necelých dvou minut. Samotný pohyb bouřek je pak možné sledovat minutu po minutě. Během pár měsíců se má interval navíc zrychlit na 15 vteřin.
„Výhoda radaru je, že jsme si ho mohli dovolit postavit z vlastních peněz. Je to relativně lehká konstrukce, kterou můžeme dát téměř na jakoukoliv střechu. I tady je to jenom položené a zatížené betonovými dlaždicemi proti větru,“vysvětluje Najman.
Radar pro každého
Meteopress totiž konstruuje vlastní radary, které vyjdou laciněji.
Menší radar se podle Najmana podařilo předělat z verze určené pro lodní dopravu. Jeden přitom vyjde zhruba na 50 tisíc eur (1,3 milionu korun), což je v porovnání s výkonnými radary národních meteorologických služeb v Evropě pakatel.
Pro srovnání, Český hydrometeorologický ústav v roce 2015 instaloval dva modernizované radary za 65 milionů korun.
Vývoj radarů Meteopressu ovšem trval celých osm let a stál zhruba jeden milion eur, tedy v přepočtu zhruba 26 milionů korun.
„Hrajeme si s nastavováním příjmu signálu a s tím souvisí strašně moc následného zpracovávání a porovnávání se stávajícími radary a nějakým empirickým sledováním. Snažíme se vyvinout levný radar, který bude moci být všude, aby si ho mohl koupit každý – například lovci bouří, kteří pojedou lovit a zároveň potřebují sledovat, jak se to vyvíjí,“popisuje Najman.
Lama se učí svými chybami
I s tímto přístupem souvisí obrázek lamy v brýlích, kterým si firma nechává potisknout každý nový radar.
„Lama je v programátorském žargonu někdo, kdo dělá chyby, ale snaží se něco dělat. A to jsme přesně my. Také se o něco snažíme a ne vždy nám to vyjde. Dělat chyby je ale v pohodě, protože se tím něco učíme,“říká hrdě Najman s další obrýlenou lamou na svém tričku.
Během několika měsíců by se další radar měl objevit u Ostravy a uvažuje se také o jednom u Hradce Králové. Další dva plánuje firma umístit v Rakousku, v Srbsku a nejméně pět by jich mělo přibýt v Chorvatsku. „Dva radary v Srbsku by se mohly navázat na Split, takže bychom mohli pokrýt celý Balkán, Bosnu a Hercegovinu,“věří Najman. „Je mnoho oblastí na světě, tedy v podstatě většina, které nejsou radary pokryty vůbec. To chceme a můžeme změnit,“dodává.
Lama je v programátorském žargonu někdo, kdo dělá chyby, ale snaží se něco dělat. A to jsme přesně my.