Španělsko končí se vstřícnými gesty. Imigranty vrací

V polovině června Španělé vítali stovky imigrantů z lodi Aquarius. Teď Madrid couvá, je jich totiž příliš.

MADRID Jsou to necelé tři měsíce, kdy španělský premiér Pedro Sánchez usedl do čela vlády – a už si stihl získat sympatie evropské liberální levice.

Rozhodl, že ve Valencii smí zakotvit loď Aquarius neziskové organizace SOS Méditerranée s více než šesti stovkami migrantů na palubě. Italové ji odmítli. Sánchez sklízel aplaus.

Na konci srpna už nadšení vyprchalo. Když teď více než stovka migrantů překonala bezpečnostní bariéru a vnikla do severoafrické španělské enklávy Ceuta, Madrid jednal rychle.

Mladíci původem z Afriky, kteří při překonávání bariéry zranili policisty ostrými předměty i nehašeným vápnem, se ani nerozkoukali a už byli zase zpět v Maroku.

A na Sáncheze se vzápětí obořily humanitární organizace, jako je Amnesty International (AI). Ta si postěžovala, že v tak krátké době nemohli imigranti dostat právní pomoc ani tlumočníky.

„Těžko bylo asi možné uprchlíkům zaručit důkladnou proceduru s odpovídajícími zárukami,“uvedla AI.

Ostrá diskuse

Politický instinkt premiéra Sáncheze bezpochyby varoval, že bezbřehá vstřícnost k imigraci by se mu nemusela vyplatit. Na záda mu dýchá nový šéf pravicových lidovců Pablo Casado.

Ten se proti vládní politice jednoznačně vymezil. Prohlásil, že bude nekompromisně chránit hranice proti milionům nelegálních imigrantů bez osobních dokumentů. „Naše země prostě není schopna vstřebat všechny miliony Afričanů, kteří sní o lepší budoucnosti v Evropě,“řekl Casado listu El País.

Vládní sociální demokraty za vstřícnou politiku kritizoval, podle něj jen povzbuzuje kriminální gangy převaděčů.

„Na africkém pobřeží čekají početné zástupy migrantů, pro které je trasa přes Španělsko lákavou variantou,“varoval nedávno Casado.

Jeho slova získala obzvláštní rezonanci poté, co se Španělsko letos dostalo na první příčku mezi středomořskými zeměmi v počtu přijatých běženců. Jen za prvních šest měsíců jich přibylo na Iberský poloostrov 27 tisíc.

Mladí muži ze subsaharských zemí, kteří přistávají na španělském pobřeží, přitom vyvolávají u Španělů spíše soucit.

S invazí agresivních skupin do severoafrických enkláv to je ale jiné. Bojovně naladění mladíci tento týden rozstřihali plot, následně popálili policisty vápnem, nejméně sedm ze strážců pořádku bylo zraněno.

Pašeráci lidí dělí mladé imigranty do přísně hierarchizovaných skupin s vojenskou disciplínou, cílem je překonat plot za každou cenu. Mnoha Španělům to připomíná spíše nepřátelský vpád než počin lidí v nouzi.

Nebylo to poprvé

Vláda v Madridu zpozorněla už na konci července, kdy organizované skupiny imigrantů pronikly do Ceuty poprvé, tehdy to bylo více než šest stovek mladíků. Zraněno bylo nejméně 22 policistů.

Tehdy Sánchez poprvé zjistil, že mu pochvaly z Berlína či Bruselu za vstřícnou imigrační politiku doma mnoho nepomohou.

„Vláda v Madridu je zranitelná, pro jakékoli kroky potřebuje hledat podporu v názorově rozděleném parlamentu,“říká politolog José Fernandez-Albertos ze Španělské národní výzkumné rady.

Většina lidí podle něj sleduje televizní zprávy s obavami. Znervózňuje je fakt, že španělské ozbrojené složky jsou v defenzivě a nejsou schopny před rozvášněnými gangy imigrantů ochránit hranici.

„Lidé chtějí mít pocit, že vláda má přistěhovaleckou politiku pod kontrolou,“míní José Fernandez-Albertos.

Proto se snaží premiér Sánchez tyto hlasy vyslyšet. Je si vědom, že opozice jen čeká na jeho chybu.