Pes zadržel muže, který útočil na ženu kladivem
Policejní pes Connor pomohl ve čtvrtek večer dopadnout agresora, který na ulici v Praze 5 bil ženu kladivem a hrozil jí smrtí. Devětačtyřicetiletou ženu napadl cizí muž v ulici Na Pavím vrchu pět minut před půlnocí. Útoku si všimli kolemjdoucí, kteří přivolali policii. „Podle oznamovatelů ji několikrát udeřil kladivem do horní části těla a také do hlavy. Při tom na ni řval, že ji zabije,“řekl mluvčí policie Jan Rybanský. Přítomnost kolemjdoucích ale muže vylekala. Než se dal na útěk, pokusil se zraněnou ženu okrást o telefon. Na místo krátce po oznámení dorazili policejní psovodi se psy Connorem a Axou, kteří prohledali nedaleký lesopark. Muže odpovídajícího popisu našli psi ve křoví, snažil se jim ale uniknout. „Vzhledem k domněnce, že násilník mohl být stále ozbrojen kladivem a že by mohl využít tmy, aby zmizel, vydal policista psovi povel, aby pachatele zadržel. Connor tak vyrazil, muže srazil na zem a zakousl se mu do pravého lýtka i přesto, že ho pachatel několikrát kopl,“popsal zadržení útočníka Rybanský. Muž je podezřelý z pokusu o loupež, za což mu hrozí až dvanáct let vězení. Žena byla převezena do nemocnice. (rsr)
Vjezd na dvůr ambasády, který byl vybudován pro kočáry, nikoliv pro nízké limuzíny, má totiž tak vysoký schod, že musí Itálie vždy pečlivě vybírat automobil pro svého velvyslance. Většina limuzín, kterými diplomaté běžně jezdí, by zavadila o průjezd podvozkem. Mercedesům a BMW proto práci přebrala italská Lancia, které vyšší vjezd do dvora problémy nedělá. Dalším úskalím jsou historické dřevěné dlažební kostky v průjezdu. Ty měly dříve zajistit, aby kočár tažený koňmi nevydával tak hlasité zvuky a nerušil šlechtu. Teď na nich po dešti autům prokluzují kola.
Fasáda od Santiniho
V Kolovratském paláci, který někdy bývá označován také jako Thunovský nebo Thun-Hohenštejnský, má Itálie velvyslanectví od roku 1924, kdy budovu italská vláda odkoupila od šlechtického rodu Thunů. Spolu s ním stát koupil i Vlašskou kapli Nanebevzetí Panny Marie v Karlově ulici, která je součástí areálu pražského Klementina.
Palác ve skutečnosti tvoří dvě budovy. Ta přední, vrcholně barokní, má průčelí do Nerudovy ulice a právě v ní má italská ambasáda sídlo. Zadní část paláce je starší renesanční budovou Paláce pánů z Hradce a v současné době je prázdná.
Na barokní části Kolovratského paláce pracoval v 18. století přední český architekt italského původu Jan Blažej Santini a budova se řadí k jeho nevýznamnějším palácovým stavbám. Na sochařské výzdobě hlavního portálu se podílel také Matyáš Bernard Braun.
Velvyslanec Aldo Amati, který v blízké době v Praze skončí svoji misi a přesune se jako italský ambasador do Polska, má rezidenci v horním patře paláce, kde původně bývaly pokoje pro služebnictvo. Nyní tam velvyslanec nejen bydlí, ale také tam zve hosty na delší pracovní schůzky nebo jednání. Naopak v místech, kde je v současnosti sekretariát velvyslanectví, měli dřívější
majitelé ložnici. Velké recepce, konference nebo oslavy se konají v hlavním sále paláce, který opticky ještě zvětšují zrcadla na stěnách.
Do pokojů velvyslancovy rezidence se vstupuje z chodby, kterou tvoří ochoz nad hlavním schodištěm. Tím do ambasády vchází důležití hosté. Velvyslanec tak může okny na ochozu pozorovat, kdo do paláce přichází. Nejraději má ale podle svých slov výhled z okna v kuchyni rezidence, které míří do Nerudovy ulice. „Chodím si sem odpočinout a přemýšlet,“popisuje Amati.