Plíšková: Už nechci Čecha za kouče
Trenéra Krupu vyměnila za dvě cizinky. A tvrdí, že ztracená radost z tenisu se jí znovu vrací.
Podobně jako loni její obří reklamní fotka co chvíli zazáří nad Times Square hned nad poutači na broadwayské muzikálové trháky. Na oblíbený turnaj do New Yorku ovšem Karolína Plíšková po roce přiletěla ošlehaná vichrem změn.
Z pozice světové jedničky se svezla na osmičku. Nepatří mezi hlavní kandidátky na titul. Během dvanácti měsíců vyměnila kouče Kotyzu za Krupu a jeho nedávno zase za Australanku Stubbsovou a Španělku Martinezovou. Má nového kondičního trenéra Všetíčka. Vdala se.
Ač občas zavrávorala napáchala osm dvojchyb a čtyřikrát byla obrána o podání z prvního kola US Open vykročila úspěšně. Kazašku Dijasovou zdolala 6:4, 7:6.
Co dál? Po předchozích rozpačitých výsledcích těžko odhadovat. Ze tří zámořských podniků vyždímala chabá dvě vítězství.
„Ráda bych postoupila do druhého týdne, základní cíl je stejný jako na ostatních grandslamech,“říká. „V poslední době se mi nedařilo vyhrát pár zápasů v řadě. Potřebuju se dostat na vlnu, aby se některé věci staly automatické. Pak si začnu trošičku víc věřit.“
Cítíte se tu jinak než loni?
Asi jo. Před rokem jsem coby jednička byla pod tlakem a nervózní. Hrálo se mi docela blbě, přesto jsem udělala čtvrtfinále. Ale zdejší podmínky mi vyhovují. Zájem médií je tentokrát menší, což je fajn. Pořád na sebe mám vysoké nároky. Vím, že můžu spoustu holek porazit. Rozhodně nejsem spokojená s jedním uhraným kolem. To určitě ne.
Po propuštění kouče Krupy jste mluvila o ztrátě radosti z tenisu. Už jste ji zase objevila?
Určitě. V mém týmu se hodně věcí změnilo. Mám tu Rennae (Stubbso
vou) i Conchitu (Martinezovou). Do
New Yorku přiletěl Michal (manžel
a manažer Hrdlička). Ve střední části sezony jsem se cítila bídně. Teď se spousta věcí zlepšila. Nemusím se nutit do tréninků, víc se na ně těším, moje nasazení v nich je vyšší.
Jak ta krize vznikla?
Nechci ji vyloženě na někoho svádět. Sama na sebe vynakládám tlak, abych hrála dobře. Některé vztahy úplně nefungovaly. Výsledky nebyly zrovna vynikající, což nám nepřidalo. Proto jsem se rozhodla, že už nechci českého trenéra. Teď mám okolo sebe velmi pozitivní lidi. I když se něco nepodaří, jdu trénovat a učit se něco jiného. Nehodlám nějak lítat v nebi, ale cítím se mnohem šťastnější.
Už žádný Čech. Je to nadsázka, nebo skutečné předsevzetí?
Třeba se někdo nový časem objeví, ale už nechci být součástí kolečka trenérů, které si mezi sebou točíme. Už jsem o tom přemýšlela minulý rok, ale ještě jsem chtěla zkusit Tomáše (Krupu). Věřila jsem, že by to mohlo klapat. Teď ale nevidím vůbec nikoho. Navíc Češi jsou docela negativní, jsou na sebe dost nároční a přísní. Já jsem taky taková, což není nic špatného. Ale někdy potřebuju jiný přístup. Víc sran- dy a lehkosti na tréninku. Pozitivní nálada mi chyběla.
Kondiční specialista Všetíček, jehož jste najala v únoru, dává sportovcům zabrat. Dopadla na vás též tělesná únava?
Nebudu říkat, že ne. Možná jsem byla vyčerpanější a chyběla mi jiskra. Ale doufejme, že je zpátky. Nejsem megavyřízená. Té práci pořád věřím. I kdyby se neukázala letos, neztratí se. Budu mít namakáno, ještě uděláme dobrou přípravu v zimě a příští rok se ukáže.
Všetíček tu chybí. S ním jste se tedy nerozešla?
Měla jsem nějaké zdravotní problémy, takže jsem se rozhodla vzít sem s sebou spíš svého fyzioterapeuta, ale jinak všechno pokračuje.
Proč vám sedí bývalé hvězdy Stubbsová a Martinezová?
Vyzařuje z nich nadhled. Nepanikaří. Děláme si legraci z toho, že každá mluvíme jiným jazykem. Bavíme se i mimo kurt. Rennae už na mně pozná, kdy se cítím v pohodě a kdy ne. Pohoda neznamená super výkon. Ale potřebovala jsem si tenis trošičku víc užívat. V zápasech se vždycky kousnu, ale když se trápím v trénincích, je zle.
Martinezovou jste angažovala jen na US Open. Vyhrála Wimbledon jako hráčka i jako trenérka Muguruzaové. Jaká ještě je?
Za necelý týden, co jsme spolu, mi dala fakt hodně. Na kurtu mě nenechá vypustit jedinou minutu, což právě teď potřebuju. Stejně jako její španělské úderové drily. Když mi chybějí zápasy, potřebuju to zlomit v tréninku. Snažím se dál zlepšit práci nohou. Snad se dřina projeví.
Po Wimbledonu jste se vdala. Jaká byla svatba?
Šťastná jsem v soukromí byla i před ní. Dlouho jsme ji plánovali, jsme spolu skoro tři roky. Povedla se, sešly se naše rodiny. Možná mi vzala trochu energie, ale byla hezká. Nechci se vdávat víckrát než jednou v životě. I když... Radši nebudu nic říkat. Teď to tak prostě mám. Našemu vztahu věřím na milion procent, proto jsme se vzali.