Místo jednokolejky dvě rychlotratě
Z Brna do Přerova mohou vést dvě paralelní rychlostní železnice. Po jedné mají jezdit regionální vlaky a po druhé rychlíky.
Vysokorychlostní trať spojující Brno a Ostravu se během září posune o kousek blíž realitě. Správce železnic vyhlásí výběrové řízení na zpracování její studie. Přinést má především odpověď na otázku, zda pro plánované propojení moravské a slezské metropole bude v části mezi Brnem a Přerovem stačit nižší dvousetkilometrová rychlost.
V opačném případě bude potřeba postavit plnohodnotnou vysokorychlostní trať, po které vlaky mohou projíždět rychlostí 300 kilometrů za hodinu i na tomto úseku dlouhém necelých 90 kilometrů. Teoreticky se tak může stát, že mezi Brnem a Přerovem budou dvě rychlostní železnice.
Předběžnou konzultaci mezi potenciálními uchazeči svolala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) na konec července. V současnosti úředníci dokončují parametry zadávací dokumentace, řekl MF DNES mluvčí SŽDC Pavel Tesař.
Modernizace do čtyř let
Jakou podobu bude mít vysokorychlostní spojení Brna s Ostravou – a v širší perspektivě i Prahy s Ostravou, by mělo být známo do dvou let. O další dva roky později předpokládá správa železnic začátek stavebních prací na modernizaci a zrychlení doposud jednokolejného spojení Brno–Přerov.
O zrychlení tohoto spojení na 200 kilometrů rozhodl resort dopravy před třemi lety na základě studie společnosti Sudop Brno. Už tehdy se ale stalo terčem kritiky kvůli tomu, že chystaná úprava je nedostatečná a krátkozraká.
Argumenty zastánců vyšší rychlosti převážila mimo jiné snaha vrátit na trať osobní vlaky spojující Vyškov s Brnem, které byly z nedostatečně kapacitní tratě vytlačeny rychlíky na Ostravu a Šumperk.
Právě pomalá regionální doprava ale nyní může komplikovat provoz vysokorychlostních vlaků. Pokud totiž úsek zůstane páteřním spojením Brna a Ostravy, budou se na stejných kolejích potkávat osobáky s vysokorychlostními soupravami.
Pokud komplikace vzniknou, řešení by se našlo. Stát má totiž zablokovanou územní rezervu pro stavbu další tratě, po které by vlaky mohly jezdit zmíněnou 300kilometrovou rychlostí.
Tratě za 85 miliard korun
Stát jako investor sděluje krajům, kde plánuje stavět dopravní koridory. Studie proto odpoví na otázku, zda je potřeba rezervu pro vysokorychlostní trať držet i nadále.
„Studie tak může říct, že do budoucna postačí stávající spojení. Nebo naopak zjistí, že 200kilometrová trať představuje úzké hrdlo a že je potřeba tuto územní ochranu držet dál,“uvedl místopředseda poslaneckého Hospodářského výboru Martin Kolovratník.
Podle něj do rozhodování vstupuje i problematika cestování vysokorychlostní železnice napříč celou republikou z Prahy do Ostravy. V jednání je totiž varianta přímého spojení do Ostravy přes Pardubice a Olomouc, ve které by se expresní vlaky směřující do Ostravy vyhýbaly Brnu.
Připravovaná přestavba železničního spojení mezi Brnem a Přerovem má podle dosavadních odhadů vyjít na 35 miliard korun. Dalších zhruba 50 miliard spolyká výstavba navazující rychlotrati do Ostravy, uvedl Pavel Tesař. Přesnější odhad ceny nicméně přinese právě zmiňovaná studie proveditelnosti.
V nejambicióznějším případě by se vlaky z Brna do Přerova mohly řítit až 350kilometrovou rychlostí, což odpovídá koncepci rozvoje rychlých železničních spojení. Hlavní slovo ale bude i v tomto parametru mít názor odborníků.
Ti zohlední geografické a ekonomické ukazatele, tedy zda budou náklady na výstavbu v maximálních parametrech opodstatněné a zda nebudou příliš vysoké nároky na údržbu takové trati. Ta by se podle odhadů SŽDC mohla v ideálním případě začít budovat po roce 2025.
O polovinu kratší cesta
Překonat rychlíkem 172 kilometrů z Brna do Ostravy dnes trvá dvě hodiny a dvacet minut. Přestavba nynější neelektrifikované jednokolejné trati do Přerova na dvoukolejku pro vlaky jedoucí 200kilometrovou rychlostí zkrátí cestu do Ostravy na 77 minut. Dostavba rychlostního úseku Přerov–Ostrava s maximální rychlostí 300 km/h pak z jízdní doby odečte další více než čtvrthodinu.
Přípravu rychlotratí schválila vláda loni v květnu. Páteřní síť spojující Prahu s Brnem a navazující na zahraniční tratě v Německu přes Drážďany a Mnichov, v Polsku přes Katowice a Vratislav a na jihu přes Břeclav do rakouské Vídně a slovenské Bratislavy by měla vyjít na 650 miliard korun.
Nejdále je s přípravou spojení Prahy a saských Drážďan, které včetně obřího tunelu pod krušnohorským masivem vyjde na zhruba 135 miliard. Kromě něj projektanti pracují na studii proveditelnosti rychlodráhy mezi Prahou a Brnem.
Jakou podobu bude mít vysokorychlostní spojení Brna s Ostravou – a v širší perspektivě i Prahy s Ostravou, by mělo být známo do dvou let.