Centrum trápí invaze turistů

Masová turistika dusí centrum. Praha 1 mimo jiné navrhuje zvýšit daň na tvrdý alkohol, aby laciné Česko nelákalo pijany.

STARÉ MĚSTO Turisté se valí do Prahy, jejich počet oproti loňsku opět narostl. Za první pololetí roku jich přijelo více než 3,5 milionu. Uvádí to aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Přelidněný zůstává historický střed metropole, odkud návštěvníci vytlačují místní obyvatele. Situaci je třeba řešit, shodují se experti i politici.

„V průběhu 1. a 2. čtvrtletí 2018 se oproti stejnému období roku 2017 ubytovalo v hlavním městě takřka o 129 tisíc návštěvníků více. Představuje to 38 procent registrovaných návštěvníků České republiky,“uvedla Marcela Píšová z pražské krajské správy ČSÚ. Hlavní město kromě běžné turistiky představuje oblíbené místo pro tu kongresovou, ve zmíněném období se tu konaly více než dva tisíce konferencí.

Centrum již přetéká

Pražský hrad, Karlův most či Staroměstské náměstí jsou zahraničními návštěvníky nejpřeplněnější. „Jsme na hraně, ta místa již přetékají,“potvrzuje problém starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09).

Řešení, jak zkrotit přebujelý turismus, se nabízí několik, předně jde o zastavení nárůstu hotelových kapacit a služeb krátkodobého ubytování, takzvaného Airbnb, které podráží ceny.

Řešení nabízí také rozložení masové turistiky mimo zatížené historické centrum prvního obvodu. „Je zapotřebí vytvořit takovou koncepci, která by cestovní ruch převedla do dalších částí města,“řekl Oldřich Lomecký.

Podobně uvažuje agentura CzechTourism a ministerstvo pro místní rozvoj, které se podílejí na Státní koncepci cestovního ruchu ČR. „Vzhledem k přetíženosti některých památek a oblastí se dlouhodobě snažíme propagovat také méně navštěvované lokality,“uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Nutnost takzvaného rozprostření návštěvnosti ukazují čerstvé údaje CzechTourismu. Pražský hrad navštívily loni více než dva miliony lidí, Hrad tak potvrdil své postavení v čele tabulky padesáti nejnavštěvovanějších památek v ČR. V porovnání s rokem předchozím na Hradě přibylo více než 12 procent zvědavců.

Ve stínu Hradu a dalších vyhlášených pamětihodností stojí další zajímavá místa hlavního města. Pokud

návštěvníci vyrazili mimo klasické historické centrum, stalo se tak jen na pár cílů. Například do zoa a Botanické zahrady v Troji si loni našlo cestu něco přes 300 tisíc lidí, což představuje meziroční nárůst přibližně o sedm procent.

Z návštěvnických zajímavostí, které nejsou v bedekrech nabízeny jako „prvosledové“, zaujala turisty televizní věž na Žižkově, Veletržní palác v Holešovicích nebo třeba Království železnic na Smíchově, kam v uplynulém roce přišlo od 200 tisíc do 340 tisíc lidí. I tam byl meziroční nárůst téměř až devítiprocentní.

Tahle čtvrť není pro opilce

Další problém spjatý s masovou turistikou ve středu Prahy se týká účastníků rozličných pijáckých zájezdů, kteří v Praze stráví pouze den či dva a pak lacinou leteckou linkou zmizí domů. „Cílit na laciné turisty, to je to, o co Praha 1 nestojí. Nechceme být alkoholovou destinací,“upozornil Oldřich Lomecký.

Jeho slova potvrzují zkušenosti Pražanů, kteří na „jedničce“bydlí v sousedství takových účastníků zájezdů. Ti už i méně navštěvují lokály, bývají zato často vidět, jak cestou do laciných nájmů vlečou z večerek a samoobsluh kartony nejobyčejnějších sort piva a kořalky.

Podle Oldřicha Lomeckého by v tomto případě pomohlo zvýšení spotřební daně na tvrdý alkohol, která by zvedla jeho cenu na úroveň zemí na západ od našich hranic. Omezením laciné turistiky by vzrostl potenciál pro výběrovější a pro domorodce méně rušivou turistiku. To může mít pozitivní dopad proti vylidňování Prahy 1 a její proměně ve skanzen.

Prosadit však některá ze zmíněných opatření nebude snadné. „Nejde jen o záležitost pro pražské starosty nebo primátora, ale také pro vládu. Je to dlouhá cesta, ta situace, která dnes panuje, se nedá změnit za jediný den,“zdůraznil starosta Oldřich Lomecký.

Nejvíce nocí si zaplatí Rusové

Naprostá většina návštěvníků Prahy, 84 procent, pochází podle ČSÚ ze zahraničí. Tradičně jde o Němce, Rusy, Američany či Brity a Italy. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamenali letos v 1. a 2. čtvrtletí návštěvníci z Číny a Ukrajiny.

Turisté podle údajů statistiků strávili v Praze v průměru o něco více než dvě noci. Nejdéle zde přespávají Rusové, kteří v metropoli tráví přibližně čtyři noci. Naopak nejkratší dobu v Praze pobudou Číňané, necelé dvě noci. „Čisté využití pokojů se pohybovalo v 1. a 2. čtvrtletí od 48,6 procenta v lednu do 74,4 procenta v květnu, kdy bylo také nejvyšší,“konstatují statistici.