Pro Růžičku jsem byl kauf jako blázen, říká Vondrka
Jaroslav Tomas
Letí to, už je z něj veterán. Ale zároveň pořád jedna z největších extraligových hvězd. Hokejista Michal Vondrka přitom neměl začátek kariéry vůbec jednoduchý, protože ho v pražské Slavii dusil kouč Vladimír Růžička.
„Měl jsem to pod ním hrozně těžké,“nezastírá 36letý útočník a velká posila Mladé Boleslavi.
Jaký byl vlastně váš vztah?
Byl jsem v Budějovicích, kde pro mě neexistovala perspektiva. Přišel on a vytáhl mě. Nebýt toho, nevím, jak bych skončil. Dostal jsem se do Slavie, ale po roce mě najednou odstavil. Pamatuju si, že mě nechtěl pustit nikam do extraligy. Dal mi dvě možnosti: buď Most, nebo Havlíčkův Brod. Tak jsem mu rovnou řekl, že ani jedna varianta není pro mě. Nakonec mě pustil do Varů, to mi hrozně pomohlo a já po návratu ve Slavii neslezl z ledu.
Bylo těžké se udržet?
Bylo to složité. I kvůli tomu, že v té době byla Slavia strašně silná. Byla tam Skanska a Růža měl hráče, na kterého ukázal. Každá lajna byla šíleně našlapaná a tým dělal velké úspěchy. Díky tomu mám spoustu medailí. Nad vodou mě drželo, že jsem si říkal, že by bylo dobré se tam prosadit. Ale situaci mi komplikovalo i to, že mě jako pravé křídlo Růža šoupnul doleva, abych bránil. I tak jsem ale sbíral body a překonal v produktivitě Michala Supa, což byl střelec. Před dvěma lety za mnou nakonec přišel v Chomutově, že mě dá zpátky napravo, protože mu tam chybí hráči. A já v obou sezonách udělal strašně moc bodů.
Byl jste rozpolcený, jak Růžičku brát – jestli pozitivně, nebo negativně?
Já jsem mu vděčný, že mě vytáhl do velkého hokeje. Když se ho dneska zeptáte na mě, tak vám řekne, že jsem pro něj byl kauf jako blázen. Já jsem Růžovi přes tyhle peripetie vděčný, máme výborný vztah. Můžu mu říct cokoli a on mně také. Hrajeme čistou hru. Beru Růžu určitě pozitivně, i proto jsem šel do Chomutova. Třeba mě i ty špatné zkušenosti posunuly. Naučily mě trpělivosti a vůli, byť se často zdálo, že buším do vrat a odezva žádná.
Letí to a z vás už je dnes veterán. Jak to prožíváte?
Přemýšlel jsem o tom už loni v létě... Nevím, fyzicky se cítím dobře. V tomhle věku je důležité, abyste byl schopný trénovat, protože musíte makat víc než ostatní. Hra se furt zrychluje, teď už to vidím. Necítím se špatně, ale máme ještě 14 dní do startu extraligy, tak musím pro sebe něco udělat, abych byl připravený. Poslední tři roky se rozjíždím pomalu. Mladí jsou rozlítaní, ale mně to hrozně trvá.
Berete teď hokej jinak?
Samozřejmě. Měl bych být pro mladší kluky vzorem, lídrem.
Pomáhá vám to teď, abyste dokázal být pořád jeden z nejlepších v extralize?
Asi jo, i když si tak poslední týdny nepřijdu. Je to všechno o hlavě. Pomaleji se rozjíždím, mám pocit, že mě každý dojíždí. Snažím se tím nezaobírat, protože vím, že úplně pomalý nejsem a že právě z bruslení můžu profitovat. Ale těžko říct, jestli díky tomu dokážu hrát do čtyřiceti. Kdo to zvládne, ten zaslouží obdiv. Je to o fyzičce – když se budete cítit dobře, tak víte, že na ledě toho spoustu uděláte.
Co vám s přibývajícím věkem chybí víc – vytrvalost, nebo síla?
Myslím, že silově na tom nejsem vůbec špatně. Dva roky zpátky jsem měl zraněné rameno, tak jsem je začal víc posilovat. Zaměřil jsem se ještě na ruce a hlavně na střed těla, protože mě bolela záda. Loni jsem s tím měl problémy a teď musím zaklepat, že je to dobrý. Silově jsem se zpevnil. Poslední tři sezony jsem ukončil v pětce nejvyužívanějších hráčů extraligy. A kolem mě byli jinak samí beci. Čím víc hraju, tím se cítím líp. Je to prostě všechno o hlavě. Když si věříte, tak to jde samo.
Starší hráči říkají, že s věkem musí měnit svou hru. Nejznámějším příkladem je Jaromír Jágr. Máte to také tak?
Zatím se snažím hrát furt to samý, ale po přestupu do Boleslavi mám kolem sebe jiné hráče, hraje se tu jiný hokej. Je to o sehrání, abychom si na sebe zvykli. Budu se ale snažit předvádět svou hru.
Mladá Boleslav je ambiciózní klub, ale nefunguje. Cítíte, že vás přivedli, abyste to tam pomohl zlomit?
Jo. Jsou tam kluci, kteří jsou lídři, a já tam šel, abych jim pomohl dát všechno do kupy. Myslím, že tým je dost silný.
Může se stát Boleslav překvapením extraligy?
Nechci vyhlašovat velké chceme udělat úspěch. cíle, ale
Přemýšlíte už, co budete dělat po hokeji?
Už něco děláme. Rozjeli jsme s manželkou, kterou jsem si vzal před čtrnácti dny, nějaký projekt. Veronika je šikovná manuálně. Rozjeli jsme kaligrafii, písmomalířství. Na to se nabalila grafika a redesign firem. Uvažujeme také o dalších projektech, ale to si nechám pro sebe.