Kde tvořila Světlá
Stezka zavádí do románů Karoliny Světlé
Narodit se jako Francouzka nebo Angličanka, byla by Karolina Světlá známá po světě stejně jako George Sandová nebo Charlotte Brönteová. Ale nestalo se a dílo Světlé se tak učí znát jen čeští školáci. Že ale nejde o žádnou nudnou literaturu, se snaží ukázat naučná stezka Po stopách Karoliny Světlé. Najdete ji v malebné krajině Podještědí, kterou Světlá považovala za svůj druhý domov. Však se také řada jejích románů a povídek vztahuje právě ke kraji pod Ještědem.
Naučná stezka provádí místy, která Světlou inspirovala k její literární činnosti, vysvětlí, jak se Světlá do Podještědí vůbec dostala, proč si zvolila podle tamní vísky svůj pseudonym, kdy ji místní přestali považovat za Pražačku, jak těžké bylo se jako spisovatelka prosadit v tehdejší době, která nahrávala spíše mužskému světu.
Sedm a půl kilometru dlouhou stezku tvoří dvanáct informačních panelů. Začíná se ve Světlé pod Ještědem, kde stezka zároveň i končí. Návštěvníci tak díky zajímavému okruhu zavítají do míst románů jako Kříž u potoka, Vesnický román, Skalák, Kantůrčice, O krejčíkově Anežce či Hubička, na jejímž základě vznikla i stejnojmenná opera Bedřicha Smetany. Stezka tak přivádí na cesty, kterými chodila i sama Karolina Světlá, nechává nahlédnout do oken starých chalup, dotknout se kříže, pískovcové skály či starého modřínu, které zvěčnila ve svých knihách.
„Je zde ráj,“psala Světlá své sestře 21. srpna 1853. „Tak vznešeně jsem si tu krajinu nepředstavovala. Myslela jsem si všecko užší, stěsnanější, a vše je rozsáhlé a velkolepé. Každá hora nejméně po jedné straně lesem pokrytá anebo borem ověnčená.“Krajina, která Světlé tolik učarovala, bere za srdce i dnes. A je jedno, za jakého počasí se tam vypravíte. Zda na jaře, kdy všechno kvete, v létě, kdy voní tamní louky, na podzim, kdy vše hraje barvami a je přikryto cárami mlh, nebo v zimě, kdy vše jiskří bělostným sněhem.
„Stezku jsme dělali tak, aby přinášela radost po celý rok. Každé z dvanácti zastavení je navíc osázeno keři a květinami typickými pro zdejší kraj. Jsou tam i ukázky místního nářečí a podobně. V okolí stezky se také ukrývá pět keší ze stále víc oblíbeného geocachingu. Stezka seznamuje nejen s dílem Světlé, ale také s historickými souvislostmi té doby, lidovými zvyky Podještědí, česko-německým pnutím v této lokalitě a podobně,“říká Andrea Fischerová ze spolku Stopy v krajině. Právě ona se svojí kolegyní Terezou Rafoth za vznikem stezky stojí.
Vše je navíc tak dokonale propracováno, že k vlastní cestě Podještědím patří i webové stránky, kde si můžete poslechnout i zvukové ukázky jak z úryvků knih, tak i z dopisů, které Světlá psala své sestře, z jejích osobních deníků či z dopisu Jana Nerudy, který byl platonickou láskou Karoliny Světlé. Zájemci si mohou také vytisknout komiks Stínání kohouta, který pro stezku vytvořil výtvarník Jaromír Švejdík, který stojí i za komiksem Alois Nebel. Stínání kohouta je jedním z mnoha zvyků Podještědí a zároveň jedním z klíčových momentů z Vesnického románu.