Blesková reakce Bruselu. Navrhl zrušit změny času
Některé věci trvají Evropské komisi roky. Včera ale v případě zrušení změn času Brusel ukázal, že když se chce, jde něco rozhodnout do druhého dne.
BRUSEL Až příště vyhlásí Evropská komise konzultační hlasování o některé z otázek unijní politiky, tak si možná lidé dají větší pozor.
Protože jinak by se mohlo znovu stát, že zlomek občanů EU rozhodne svými hlasy o nějaké ještě daleko důležitější otázce než jako nyní o konci střídání letního a zimního času.
Pokud si někdo přál zachovat už zaběhaný koloběh posunování ručiček dvakrát ročně o hodinu dopředu a zpátky, tak se asi měl účastnit v minulých měsících konzultací po internetu, jež na přání europarlamentu vyhlásila Evropská komise.
Nejvíc vážně vzali tuto šanci v Německu, kde se hlasování zúčastnily tři miliony lidí z celkového počtu 4,6 milionu hlasujících občanů Evropské unie (Čechů podle informací ČTK hlasovalo 64 tisíc). To je sice méně než jedno procento obyvatel Unie, ale vzhledem k tomu, že to bylo na druhé straně zcela jednoznačně nejúspěšnější unijní konzultační hlasování, vzala ho Evropská komise za bernou minci.
Současně to Brusel považuje i za možnost ukázat, že umí na přání občanů EU bleskově zareagovat. Komise totiž už včera, na svém prvním jednání po prázdninách, překvapivě oznámila, že navrhne konec střídání času ke schválení Evropskému parlamentu a členským státům EU. A to na základě jasných výsledků ankety, v níž 86 procent účastníků pro tento krok hlasovalo.
„Lidé to chtějí, my to uděláme,“zdůvodnil to včera v německé veřejnoprávní televizi ZDF předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Návrh změny příslušné evropské směrnice by měl být vypracován během několika příštích týdnů. Schvalování Evropským parlamentem, kde je pro konec střídání času jasná většina europoslanců, by mělo proběhnout ještě před evropskými volbami na jaře příštího roku.
Zájem na tom mají především europoslanci největší unijní frakce, Evropské lidové strany, kteří na změnu v čele s českým lidoveckým europoslancem Pavlem Svobodou tlačili asi nejvíce. Postupně se jim podařilo získat podporu napříč většinou frakcí evropského parlamentu. A odhlasovali rezoluci, na jejímž základě vypsala Evropská komise konzultační referendum, a tím uvedla celý složitý bruselský mechanismus do pohybu. „Ukázalo se, že když se chce, tak to jde,“říká Pavel Svoboda. A dodal, že si cení i rekordní účasti při veřejných konzultacích. Právě až téma střídání času bylo podle něj pro mnohé Evropany objevem možnosti, jak tímto způsobem ovlivnit rozhodování EU.
Ani jasné rozhodnutí Evropské komise, ani velká podpora, kterou zřejmě ukončení změny času získá v Evropském parlamentu, však neznamenají, že se tak skutečně stane.
Podpora na severu Unie
Je totiž otázka, jak se k problému postaví členské státy. Velké veřejné téma je to pouze v několika z nich, především ve Finsku, kde petici za ukončení střídání času podpořilo svými podpisy na sedmdesát tisíc lidí. Podobně velké téma to bylo v minulosti i v Estonsku a dalších dvou pobaltských zemích. Otázkou střídání času se zabýval i polský parlament. Jiné země to neřeší.
Evropský parlament ve svém únorovém usnesení, které snahy o změnu spustilo, i proto varuje, že je třeba nutná celoevropská dohoda. „I poté, co se čas již nebude dvakrát ročně měnit, je zcela zásadní, aby byl v Evropské unii zachován jednotný časový režim,“vyzývá parlament. Otázkou, jež visí ve vzduchu, je také to, jaký čas bude po ukončení střídání platit. Podle agentury Bloomberg navrhne Brusel, aby to byl dnešní letní čas.