Obří televize jsou na dosah. A možná se naučí česky
Berlínský veletrh IFA je jedna ze dvou nejdůležitějších akcí v oblasti spotřební elektroniky na světě. Přehlídce, jež v Německu začala včera, konkuruje pouze lednový CES ve Spojených státech. Zatímco dříve tyto veletrhy trendy určovaly, poslední dobou je spíše reflektují.
Ještě před pár lety stačilo vyrobit větší televizor nebo přidat funkci na videopřehrávači a výrobci měli o tržby postaráno. Dnes je spotřebitel mnohem nevyzpytatelnější a podle toho veletrhy vypadají. Najdete na nich vše od kazetových magnetofonů za 200 korun až po 80palcové OLED televize za několik set tisíc.
Televizory s obří úhlopříčkou a ultravysokým rozlišením (4K a 8K, což je čtyřnásobné, respektive šestnáctinásobné rozlišení oproti standardnímu full HD) budou nejspíš hlavním nákupním tahákem letošních Vánoc. Online video služby, jako Netflix nebo Amazon, ostatně už běžně nabízejí velkou část obsahu právě ve 4K.
Jako první výzvu přijal korejský Samsung a už letos uvede na trh první 8K televizor s maximální úhlopříčkou 85 palců (216 cm). Protože obsahu v takto dokonalém rozlišení je pro koncového uživatele (filmy jsou v tomto rozlišení natáčeny běžně) pramálo, zapojil umělou inteligenci, která kvalitativně jakýkoliv obraz přepočítá a upraví na 8K. Výsledky jsou obdivuhodné. Nejde totiž jen o mechanické doplňování obrazu o chybějící pixely, ale o kompletní analýzu na úroveň jednotlivých textur, které procesor televizoru v reálném čase do videa dodává.
Pokud tedy divák sleduje například trávu natočenou v nízkém rozlišení, algoritmus televize se podívá do obrazové databanky, v ní vyhledá odpovídající texturu trávy v rozlišení 8K a dodá ji do videa.
Souboj se odehraje mezi technologií OLED a vylepšenými LCD LED televizory s označením QLED. Ačkoliv se mnoho výrobců shoduje, že právě zkratce OLED patří budoucnost kvůli neoddiskutovatelně špičkovému obrazu s vysokým kontrastem (černá je skutečně černá) a věrnému podání barev, na sériovou výrobu OLED panelů si z ekonomických a technických důvodů troufá zatím jen společnost LG. Ostatní výrobci OLED televizorů, jako Sony, Panasonic nebo Philips, je od ní zatím jen nakupují.
Na straně QLED pak stojí Samsung. Jeho technologie kvalitu OLED panelů v něčem již téměř dohání, a například v maximálním jasu dokonce výrazně předhání. Zákazník se tak musí rozhodnout, zda bude televizor sledovat především za denního světla (zvolí QLED), nebo v noci (zvolí OLED). Anebo může ušetřit a pořídit si některou z běžně dostupných a cenově velmi přijatelných 4K LED LCD televizí. Ve 4K je totiž budoucnost.
Hodinky už nejsou tak chytré
Kromě velikosti záleží i na hlasu. V Česku máme tu nevýhodu, že zatím žádný z hráčů, jimiž jsou především Google a Amazon, zatím neuvedl svou umělou inteligenci v češtině. Letos se však podle všeho již dočkáme a celosvětově aktuálně nejrozšířenější Google Assistant promluví ještě před Vánocemi česky.
Integrace těchto virtuálních společníků do všemožných přístrojů od pračky přes televizor až třeba po vysavač je nejen na berlínském veletrhu všudypřítomná. A má to logiku. Hlasové ovládání je opravdu pohodlné.
Místo abyste museli jít k přehrávači vybrat si příslušné CD nebo naťukat na klávesnici jméno požadované písničky, stačí jednoduše nahlas říct „Hej, Alexo, zahraj mi Helter Skelter“. Stejně tak dáte povel vysavači, aby vyluxoval kuchyň, nebo kávovaru, ať připraví espresso.
Masivní strojové učení a umělá inteligence v pozadí těchto služeb se pak postarají o to, že se vás kávovar přirozeně zeptá, zda si i dnes kávu dáte bez mléka, nebo uděláte výjimku. To není utopie, ale technicky možná realita. Obě zmíněné umělé inteligence totiž už umějí rozpoznat, kdo z rodiny s nimi hovoří, a podle toho rozlišovat nabízené úkony.
Takzvaná chytrá domácnost je trend, který se na technologických veletrzích i v regálech obchodů objevuje už několik let. Zatím je však teprve v počátcích a většinu řešení za chytré označit opravdu nelze. Nicméně právě nástup zmíněných virtuálních asistentů s umělou inteligencí v zádech dává tušit, že bychom se skutečně chytrých ledniček a další spotřební elektroniky mohli dočkat již brzy.
Ne všechny trendy však pokračují stejně úspěšně. Zhruba před pěti lety si výrobci elektroniky mnuli ruce. Mysleli si, že narazili po smartphonech na další zlatou žílu, chytré hodinky. Po zhruba pěti letech však prodeje stagnují. Koncept hodinek s velkým displejem místo klasických ručiček si zjevně nenašel cestu na každé zápěstí.
Přesto veletrh v Berlíně ukázal cestu, která by mohla být pro chytré hodinky spásou. Takzvané hybridy kombinují klasické hodinky a chytré funkce. Nejsou sice tak chytré či vybavené jako plnohodnotné chytré hodinky, ale to kompenzují designem. Displej na zápěstí si prostě spousta lidí nikdy nevezme, ale když se chytré funkce schovají třeba do řemínku, mohou uspět. Na veletrhu s nimi až do 5. září zkouší prorazit například firma Sony. Uvidíme, jak se jim povede.