Němci proti Němcům
Němci demonstrovali i proti sobě. Byl to střet dvou Němecek oddělených jen policejním kordonem.
CHEMNITZ Celkem přišlo na jedenáct tisíc lidí, 18 jich odešlo zraněných. K tomu několik bitev obou táborů – a každého z nich zvlášť s policií, která stála mezi nimi.
Dvě Německa proti sobě: jak napsala Deutsche Welle, ani silné policejní jednotky nemohly uhasit základní konflikt, nahou nenávist mezi těmito dvěma skupinami lidí.
Podle DPA muselo být nasazeno i vodní dělo, protože demonstranti z obou stran, kteří stáli proti sobě, se ještě večer odmítali rozejít.
Na místě se v sobotu konal ohlášený protest za „oběti multikulturalizace“, jemuž se snažila zablokovat cestu protidemonstrace.
Zatímco první kráčeli tiše, aby dali symbolicky najevo zármutek, protidemonstrace byla spíše v karnevalovém duchu, zněl rock a protinacistické slogany. Deutsche Welle napsala, že lidé z tohoto tábora často obcházeli policejní kordony, aby mohli provokovat demonstranty, čímž vyvolali drobné potyčky, při nichž byla způsobena zranění a škody. Demonstranti si stěžovali policistům, že je nedokážou ochránit.
V jednu chvíli se podle zpravodaje ČTK v Německu střetlo s policií asi 300 osob, které se pokusily proniknout k demonstrantům.
Když zástup, jemuž podle Deutsche Welle projevovali sympatie přihlížející na chodnících, vyčerpal dobu povolenou pro demonstraci, aniž se dostal k cíli, také někteří lidé v něm se dostali do potyček s policisty. Mezi demonstranty za „oběti multikulturalizace“byli příznivci strany AfD, hnutí Pegida a Pro Chemnitz, demonstranti na druhé straně se skládali hlavně z příznivců stran Zelení a Die Linke.
První tábor bývá často zjednodušeně v řadě médií charakterizován jako krajní pravice. Zpravodaj ČTK Martin Weiser z místa píše, že velká část obyvatel to považuje za obrovské nepochopení. Média i politici podle nich celé město líčí jako plné pravicových extremistů a nacistů, i když zde po vraždě pětatřicetiletého Němce Daniela Hilliga, z jehož zabití jsou podezřelí dva mladí muži ze Sýrie a Iráku, protestují v drtivé většině běžní občané. „Lidé, co jdou na ulici, nejsou žádní náckové, jsou to prostě normální dobří občané,“cituje obyvatelku města Kerstin Hotlebovou. „Vidím to spíše tak, že nemáme žádný problém s pravicovým extremismem, ale že se z toho dělá pravicový problém.“Důchodce Steffen Markhart řekl: „Mám daleko k nacismu, ale tomu hněvu rozumím.“
Faktem také je, že Sasko, kde Chemnitz leží, se loni v počtu násilností proti uprchlíkům na počet obyvatel zařadilo na druhé místo v Německu a má zřejmě nejhorší pověst v zemi. O víkendu tam nahlásil afghánský migrant, že byl zbit.
Podle aktuálního průzkumu si sice většina Němců nemyslí, že by měla jejich země jako celek problém s pravicovým extremismem, ale má ho podle nich východní část. Ve výzkumu pro list Bild jich to řeklo 66 procent. Totéž si myslí i 57 procent z těch, kdo žijí ve východní části Německa. Podle průzkumu se dále 66 procent osob domnívá, že protestovat proti cizincům není v pořádku. Pochopení pro protesty proti trestným činům spáchaným cizinci však vyjádřilo 71 procent dotázaných.
V Chemnitzu se včera konala další demonstrace, jiné – organizované oběma tábory – jsou ohlášeny na příští dny. „Hněv, který se v lidech nahromadil a který teď v Chemnitzu vybuchl, nemusí hned tak zmizet. Když se nic nezmění, může přijít ještě větší vlna hněvu,“řekla ČTK Kerstin Hotlebová.