Měnit hranice Srbska a Kosova? Brusel zatím váhá

Srbové žijí na kosovské straně hranic, Albánci zase v Srbsku. Proto politici hovoří o výměně území.

BĚLEHRAD S tím, jak se blíží bruselská schůzka srbského prezidenta Aleksandara Vučiče s jeho kosovským protějškem Hashimem Thacim, znějí spekulace o případné vzájemné územní výměně stále hlasitěji.

Má to bezesporu logiku. Na severu Kosova stále žijí Srbové, kterým rozhodně nevyhovuje poslouchat příkazy ze 40 kilometrů vzdálené kosovské metropole Prištiny.

Pokud by Kosovo toto Srby obývané území odevzdalo, dostalo by naopak oblast Preševského údolí, kde pro změnu žijí na srbském území kosovští Albánci a proti správě z Bělehradu se vytrvale bouří.

Takže, obě strany si plácnou a bude navěky klid? Tak jednoduché to zase není.

Jaká jsou rizika

Z dosavadních zpráv vyplývá, že oba prezidenti chtějí na pátečním společném setkání s šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou o korekci hranic mluvit.

Evropská unie nemá na tuto věc zcela vyhraněný názor.

Třeba Německo nápad rezolutně odmítá, kancléřka Angela Merkelová uvedla, že překreslování hranic nepřichází v úvahu. „Stávající hranice na Balkáně by měly být nedotknutelné,“prohlásila Merkelová s tím, že je to třeba stále opakovat, protože se množí snahy o revizi územního uspořádání neklidného a etnicky rozděleného regionu.

Jenže Vučič i Thaci nápad otevřeně podpořili. Takže západní diplomaté sice dávají najevo určitou rezervovanost a varují před možnými riziky, ale nechtějí diskusi obou státníků nějak zásadně torpédovat.

„Nežijeme přece jen v ideálním světě, toto je přece Balkán, takže stojí za to se na ten nápad alespoň podívat,“citoval list Politico jednoho z bruselských diplomatů.

Rizika jsou z pohledu Evropské unie zřejmá. Změna hranice by zřejmě potěšila Moskvu, která by měla další argumenty, proč by měl svět akceptovat její svrchovanost nad

Krymem s převážně ruským obyvatelstvem.

Je to také precedent pro celý Balkán. Mohlo by to povzbudit srbské politiky v etnicky rozštěpené Bosně, aby zesílili svou snahu odtrhnout se od muslimsko-chorvatského zbytku země.

Bruselští diplomaté přesto nápad nepohřbívají. Evropská komise se omezila na neutrální prohlášení, že Kosovo a Srbsko by se měly dál soustředit na „hledání udržitelné realistické vize, která by byla v souladu s mezinárodním právem“.

Washington není proti

Jedním z důvodů jejich opatrného postoje jsou také úvahy, že návrhu na územní vyrovnání je nakloněn i americký prezident Donald Trump.

„Normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem je klíčová pro stabilitu celého regionu,“uvedla v prohlášení americká diplomacie.

Důležitá je pro obě země i podpora Rakouska, které pojí k Balkánu historické vazby a tento půlrok Evropské unii předsedá.

Patrně i proto se Federica Mogheriniová rozhodla nevyslyšet skeptické hlasy mnoha evropských politiků a chce dát rozhovorům o výměně území šanci.

Schůzka v Bruselu bude spíše informační. O pár dnů později, během návštěvy kosovské Mitrovice, rozděleného města s albánskou i srbskou populací, chce být Vučič konkrétnější. Představí svůj plán v detailech.

Ještě zbývá domácí opozice z obou stan. Zatímco Srbové už vzhlížejí k budoucímu členství v Unii a jsou spíše vstřícní, na kosovské straně zůstávají bojovně naladění nacionalisté. „Bude to znamenat válku,“pohrozil premiér Ramush Haradinaj, rozhodný odpůrce jakéhokoli vyjednávání se Srbskem.