Školák vyjde rodiče na 14 097 korun
S novým školním rokem zaplatí rodiče nejvíce za pomůcky, obědy nebo kroužky.
PRAHA Dneškem začíná pro zhruba sto sedmdesát tisíc pražských žáků základních a středních škol nový školní rok. Poprvé do lavic usedne čtrnáct tisíc prvňáků a stejný počet studentů zahajuje své studium na středních školách.
S nástupem dětí do škol jsou spjaty i každoroční náklady jejich rodičů na školní pomůcky, obědy nebo mimoškolní aktivity. A letošní začátek školního roku vyjde rodiče pražských dětí dráž než loni.
Podle průzkumu společnosti Profi Credit na 1 500 respondentech se v průměru vyšplhají výdaje na nadcházející školní rok na 14 097 korun. Náklady rodičů školáků meziročně vzrostly o více než sto korun. V Praze jsou navíc výdaje ještě o stovky korun vyšší, než je celorepublikový průměr. Největší rozdíl je u částek vynaložených na školní pomůcky. Za ně na začátku školního roku zaplatí rodiče v průměru 3 078 korun. Ti pražští si musí připravit ještě o šest stovek více.
Výdaje na vybavení navíc rostou společně se stupněm školy, který děti navštěvují. U středoškoláků jsou v průměru o více než sedm set korun vyšší než u žáků prvního stupně základní školy.
Dalším výdajem jsou volnočasové aktivity. Ty průměrně zatíží rodinný rozpočet více než třemi tisíci korunami za pololetí. Ve školních jídelnách obědvá podle průzkumu osm z deseti školáků. Jejich rodiče za ně platí průměrně 3 700 korun za pololetí.
„Z našich průzkumů dlouhodobě vyplývá, že rodiče přikládají vzdělání svých potomků velký význam. S výdaji spojenými s jejich nástupem do školy kalkulují dlouho dopředu a nechávají si na ně ve svých rodinných rozpočtech rezervu,“dodává ředitel společnosti Profi Credit Pavel Klema.
Školy navyšují kapacity
Do nového školního roku vstupuje řada základních i středních škol s novinkami v podobě stavebních úprav. Například Základní škola U Obory v Uhříněvsi má díky přístavbě od září místo pro dalších 270 žáků.
V rámci projektu za čtyřiašedesát milionů přibylo devět běžných učeben a jedna specializovaná. Práce na přístavbě dokončili také v Gymnáziu Nad Štolou v Praze 7 nebo v Základní umělecké škole Klapkova v Praze 8.
Přístavbami se městské části i magistrát snaží řešit nastupující populační boom, kdy jsou kapacity vzdělávacích zařízení v některých částech Prahy již na hraně.
„U základních škol jsme přijali všechny děti ze spádových oblastí. Zatím ten problém není tak enormní, nicméně uvědomujeme si, že do budoucna by problém mohl nastat, a proto jsme připravili projekty výstavby několika základních škol,“uvedla minulý týden magistrátní radní pro oblast školství Irena Ropková (ČSSD).
Přetlak žáků řeší především okrajové městské části, kde se kvůli bytové výstavbě stále zvyšuje počet obyvatel. Nové školy se proto plánují například na Zličíně, v Dolních Počernicích, Uhříněvsi nebo v Kolovratech. Podle ředitelky magistrátního školského odboru Lenky Němcové přetlak vzniká u škol s dobrou pověstí. „Do takové školy, která je třeba jedna či dvě na celé městské části, se prostě všechny ty děti dostat nemůžou,“uvedla.
Problémy s kapacitami pro žáky mají také v Březiněvsi. Jde o jednu ze sedmi městských částí, které na svém území nemají základní školu, což je pro okrajový obvod s osmnácti sty obyvatelI problém. Žáci nyní dojíždějí do sousedních Ďáblic, kde už jsou ale kapacity kvůli rozvoji zástavby vyčerpané.
Městská část proto chystá výstavbu nové školy zhruba za tři sta milionů korun. Na projektu se po letech může konečně začít pracovat díky tomu, že se v červenci Březiněves dohodla s řádem maltézských rytířů, kterému patří velká část pozemků v městské části. Řád část ploch nutných k výstavbě školy radnici prodá.
Stavební práce na některých školách budou pokračovat i po zahájení školního roku. Jde například o rekonstrukci členité střechy historické budovy Střední průmyslové školy elektrotechnické v Ječné ulici v Praze 2, zateplení Gymnázia Litoměřická v Praze 9 nebo o přístavbu Středního odborného učiliště v Radotíně.