No toto! Unie zruší poledníky a odloží Ježíška
Tak nám zanikne středoevropský čas. Evropští občané si odhlasovali, že jim vadí střídání času, a žádají, aby zůstal po celý rok jen jeden, nejlépe ten letní. A evropské instituce se tváří, že by to tak mohlo dopadnout. Už brzy.
Přechod z letního času na zimní letos připadá na noc z 27. na 28. října. Tato noc bude – pokud se do té doby nerozhodne o změně střídání času – o hodinu delší. V oblasti Prahy vyjde Slunce v den, kdy si připomeneme sté výročí vzniku Československa, v 6 hodin 45 minut, a a zapadne v 16.46. Přijde-li ovšem definitivní rozhodnutí o zachování jediného, tedy letního času, nastane východ Slunce nad českou metropolí až v 7.45 a západ v 17.46. Prostě bude ráno déle tma a vpodvečer déle světlo.
Co to znamená? Na první pohled nic. Den bude stále trvat od úsvitu do soumraku. V době jarní a podzimní rovnodennosti dvanáct hodin, za zimního slunovratu osm, při letním šestnáct.
Jenomže při dalších pohledech se najdou nějaké háčky. Tak například polední stín už nikdy nebude ukazovat k severu. Jak víme, poledne je okamžik, kdy sluncem ozářené předměty vrhají nejkratší stín z celého dne. V tu chvíli stín ukazuje přesně k severu. Proto se linie, které na mapě či glóbu ukazují nejkratší cestu k pólu, nazývají poledníky. V současnosti je to tak, že polední stín ukazuje k severu jen pět měsíců z roku – od konce října do konce března. Až bude platný celoročně pouze letní čas, bude v našich zeměpisných délkách stín ukazovat na sever nikoli v poledne, ale v jednu odpoledne. Přepište dějiny, vymyslete nový název pro poledník (co třeba jedník?) a přeřiďte sluneční hodiny.
Další, neméně důležitý dopad evropské časové revoluce pocítíme o Vánocích. Budeme totiž muset vysvětlit dětem, že Ježíšek přijde později. Na Štědrý den, jak všichni víme, přinese Ježíšek dárky pod vánoční stromeček poté, co na obloze vyjde první hvězda. Až se zruší středoevropský čas, nastane tento okamžik o hodinu později, než jsme dosud zvyklí. Například letos to pro naši vesnici u Prahy vychází tak, že 24. prosince vyjde Slunce minutu před osmou ráno a zapadne v 16.03. To znamená, že první hvězda se objeví na nebi někdy po půl páté. Až bude i v zimě platit čas, kterému dnes říkáme letní, zapadne sluníčko o Štědrém dni až tři minuty po páté a dětičky budou po první hvězdě pátrat nejméně do půl šesté. A taky budeme mít na Štědrý den o hodinu déle hlad.
Na celé té časové revoluci je nejdivnější její odůvodnění. Návrh na zavedení jednotného času oznámil minulý týden šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker s odvoláním na výsledky ankety, kterou euroúředníci vznešeně nazvali „veřejná konzultace“. Této konzultace se zúčastnilo 4,6 milionu lidí ze všech 28 zemí EU. Drtivá většina z hlasujících – plných 84 procent – se vyslovila pro ukončení střídání dvou časů. Vypadá to na jasnou záležitost, zkrátka jak řekl šéf Evropské komise Juncker: „Lidé to chtějí, my to uděláme.“Jenomže v Evropské unii k 1. lednu 2018 odhadem žilo 512,6 milionu lidí. To je o 508 milionů více lidí, než se zúčastnilo ankety o zrušení střídání času. Ze všech euroobčanů se k úpravě času vyslovilo ani ne procento.
Při tomto počtu by si jeden řekl, že Evropská komise prohlásí, že výsledky ankety nemají relevanci, protože se jí zkrátka nikdo nezúčastnil. Ono to ale vypadá, že „veřejná konzultace“bude poslední pohnutkou pro rozhodnutí sjednocení času.
Je to vlastně celé na hlavu. Až se nabízí podezření, že tu někdo vrtí psem. A snaží se odvést pozornost od něčeho mnohem zásadnějšího a důležitějšího. Snad to nebude asteroid řítící se neodvratně k Zemi.