Washingtonský restart
From zero to hero. Do NHL se vydává nový Michal Kempný.
Zatímco jeho hokejoví krajané poslední týdny houfně migrují do zámoří, on si stále navléká washingtonskou výstroj v Brně. „Všechno mi pořád připomíná, co jsme dokázali v minulé sezoně,“poví Michal Kempný po tréninku s Kometou a očima sklouzne na šedou mikinu s logem Capitals.
Washington v červnu slavil Stanley Cup, k němuž výrazně přispěl i donedávna v NHL přehlížený obránce z Hodonína.
I proto se Kempný v pátek, den před 28. narozeninami, poprvé vydá do Ameriky v jiné pozici.
Po nejistém bytí v nejslavnější lize si ho nyní v Capitals považují. Přes léto s ním uzavřeli čtyřletý kontrakt (s roční gáží 2,5 milionu dolarů) a obdobně jako při úspěšném play off by měl plnit roli stěžejního muže v defenzivě. „Připravuju se s větším klidem,“říká český reprezentant.
Jak se to projevuje? Trénujete míň?
Hodně věcí konzultuju s mým kondičním trenérem Alešem Pařezem. Každý den mám dané, co mám udělat. Příprava je stejná jako loni, v ničem se nemění. Ale přiznám se, že o víkendech nedělám vůbec nic. Dřív jsem byl schopný trénovat soboty i neděle, teď mám trošku pohybu maximálně na kole nebo při tenise. Chodím pravidelněji na masáže, starám se víc o tělo. Dřív jsem nevnímal, že tělo musí regenerovat. Ale to přichází se zkušenostmi a roky. A já nejsem výjimkou.
Cítíte se víc opotřebovaný?
To zase ne. Pořád se cítím skvěle jako dřív. A věřím, že to takhle bude pokračovat dál. Pro mě bylo nejhorší, když člověk měsíc nic nedělá. Konaly se oslavy a všechno možné, bylo tam docela dost alkoholu. Když po měsíci naskočí člověk do tréninku, znamená to pro tělo obrovský šok a první týden je krutý. Ale je to něco za něco.
Vyčítal jste si bujaré party?
První dny jsem se proklínal, ale po dlouhé a náročné sezoně hlava potřebuje vypnout a odpočinout si, aby byla chuť do nové práce.
Moc Čechů do vlasti nedovezlo Stanley Cup. Co vám se vybaví z oslav?
Bylo to hodně hektické, ale moc krásné. Nejnáročnější část byla příprava akcí v Brně a Hodoníně. Zařizoval je agent Aleš Volek, který připravoval akci i pro spoluhráče Kubu Vránu. Já byl deset dní v Itálii, ale po telefonu jsem řešil hosty, které jsem chtěl pozvat na soukromou akci. Bylo toho docela dost, ale vše se povedlo. Bylo to moc hezké a snad si to užili i lidi.
A jak jste si užil, že jste byl v centru zájmu?
V Hodoníně se trošku podcenila ochranka a lehce se to zvrhlo. Nečekal jsem takový nápor, což nakonec skončilo tak, že jsem stál se Stanley Cupem a tlačili se na mě lidi, až to nebylo příjemné.
Bál jste se víc o sebe, nebo o cennou trofej?
O sebe ne. Když se to začalo strkat, bál jsem se spíš o zdraví lidí. Mačkalo se to neskutečným způsobem! Ale nakonec to dopadlo dobře a odpoledne v Brně to bylo dokonale pohlídané pod záštitou Komety a vše bylo bez problémů.
Věříte, že může Washington podobný úspěch zopakovat?
Nikdy není lehké po titulu znovu restartovat hlavu tak, aby minulá sezona byla zapomenutá. Máme ale v týmu natolik zkušené a kvalitní hráče, že se s tím dokážou vypořádat. Je taky hodně důležité, že jsme až na pár jmen zůstali pohromadě, a myslím, že máme opět šanci hrát o nejvyšší mety.
Potěšilo vás, že Capitals udrželi i Johna Carlsona, vašeho parťáka a jednoho z nejlepších beků v NHL?
Hrozně moc jsem si přál, aby se domluvili. Bylo jasné, že tam na něho čeká ranec, a byla jen otázka, jestli mu ho dají, nebo ne. Podepsal chviličku přede mnou, psali jsme si.
I vy máte vylepšený kontrakt. Cítíte, že jste se dostal do situace, že už nemůžete pozitivně překvapit, ale dobré výkony se od vás vyžadují?
Tak bych to neřekl. Moc se těším na sezonu a v hlavě mám cíl být zase o kousek lepší než na konci té minulé. Chtěl bych mít lepší herní projev, stoupat nahoru. Věřím, že pořád mám někde mezeru a místečko, kam se dá růst.
Dá se vyjádřit nějak číselně nebo bodově?
Nechci mluvit o bodech nebo něčem podobném, ale určitě sám cítím, že se můžu ještě někam posouvat, to je můj cíl.
Zkuste být konkrétnější.
Řeknu to takhle. S trenérem Toddem Reirdenem, co trénoval obránce, máme nějaký plán, který nastavil v únoru po mém příchodu. A ten plán pokračuje, podepsal jsem na čtyři roky, po každém roce chci jít nahoru a být lepší. Chci hrát hodně minut, chci být platný
a být důležitý hráč na ledě, jako jsem byl na konci sezony ve Washingtonu.
Reirden v létě povýšil na hlavního kouče. To je pro vás další výhoda, ne?
Musím říct, že mi hrozně moc pomohl. Když jsem přišel z Chicaga, moje sebevědomí bylo nízké. Dokázal mi ho ale vyšroubovat nahoru, a proto jsem hrál, jak jsem hrál. Všechno je o důvěře trenéra. Když ji cítíte, hraje se vám jinak. A nebyl jsem první, koho v uvozovkách spravil. Můžu jmenovat Matta Niskanena, hraje pod Toddem strašně dlouho a jaký je to obránce? Přitom v Pittsburghu tolik nehrával. To stejné Dmitrij Orlov, který se chvíli pohyboval na farmě.
Mluví se o Reirdenově pozitivním přístupu. Nakazil jím i vás?
Snažím se. Někdy jsou i horší dny a nejde být vysmátý od ucha k uchu. Někdy jsou dny, kdy to nejde. Jak se Todd k nám chová, tak se mu to snažíme vracet.