Realitní triky lobbisty Horáčka
Levně koupil, z dotací zrekonstruoval a teď výhodně prodává. Kontroly nepřišly.
Podnikatel Tomáš Horáček je už dva měsíce ve vazbě kvůli korupci. Mezitím rozprodává budovy, kde má chráněnou dílnu, jež mu vynášela každoročně půlmiliardové obraty díky veřejným zakázkám. A díky státu a fondům EU může Horáček vydělat opět – dotace mu zhodnotily vilu, kterou prodává.
Nová fasáda rozlehlé vily na kopci v ústecké části Svádov svítí do dálky. Nová je i střecha a veškerý interiér. Budova z 19. století, jíž místní přezdívají „zámeček“, stojí na samém okraji města, za ní už je jen les.
V roce 2006 ji koupil Horáček a jeho obchodní partnerka za 3,5 milionu korun, po pěti letech ji prodal své vlastní firmě První chráněná dílna za 5 milionů.
V roce 2014 získal za mimořádně zajímavých okolností štědrou dotaci na rekonstrukci. Celkem 13,8 milionu korun, 11,7 milionu dala Evropská unie, dva miliony šly ze státního rozpočtu.
„V rámci projektu byla plánována rekonstrukce objektu pro účely výrobních prostor chráněné dílny,“vysvětloval mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba, proč žádost uspěla.
Chráněná dílna totiž měla ve vile zaměstnávat handicapované lidi, kteří jinak práci těžko shánějí. Jenže dílna tady není a podle místních ani nikdy nebyla.
„Tady se naposledy pracovalo, když já chodil na základní školu, to je před více než dvaceti lety,“říká muž, který bydlí hned vedle „zámečku“. „Dělaly se tady zářivky, od té doby je budova prázdná,“dodává. „Každého tady znám. Kdyby sem zabloudil někdo cizí, hned bych si ho všiml. Sem opravdu žádní zaměstnanci neproudí,“ujišťuje.
Z poslední účetní závěrky z letošního dubna je patrné, že Horáčkova firma tady žádnou velkou chráněnou dílnu ani nechystala, plánovala ji jen okrajově.
„Objekt bude po dokončení stavebních úprav využit jako kancelářské zázemí obchodní korporace včetně umístění výrobních kapacit v budovaných nebytových prostorech,“ píše se ve firemním dokumentu. Podle fotografií je v budově byt, koupelna, toaleta, zasedací místnost, kanceláře a jedna místnost se šicími stroji.
Kontrola nebyla díky losovačce
Jak je možné, že Horáček přesto dostal dotaci? Jednoduše proto, že v jeho případě chyběla pořádná kontrola.
„Vzhledem k tomu, že projekt nespadal do kontrolního vzorku projektů, u kterých ministerstvo průmyslu a obchodu provádělo kontroly na místě, nebyla veřejnosprávní kontrola ze strany poskytovatele u tohoto projektu provedena. Kontrola žádostí o platbu probíhala na základě předložené účetní dokumentace, stavebního deníku, fotografické dokumentace a kolaudačního souhlasu,“sdělil Kotrba.
Bližší okolnosti prověrky Horáčkovy dotace nechtěl Kotrba komentovat s tím, že už to „při vší vůli nejde dohledat“. Jen zmínil, že projektů je přes deset tisíc a není možné je všechny prověřit na místě.
„Kontroly na místě se provádějí u projektů, které se vylosují na základě analýzy rizik,“doplnil. Horáčkův projekt vylosován nebyl.
Dílna tedy v „zámečku“nevznikla a už asi ani nevznikne. Horáček se vily zbavuje. Na portálu sReality ji nabízí za 16,9 milionu korun. Původní cenu tedy fond EU a stát díky příspěvkům na rekonstrukci téměř zpětinásobil.
To však není jediný veřejný příspěvek, který dostal Horáček pro svoje podnikání. Pro chráněnou dílnu, která skutečně funguje v ústecké Raisově ulici, nakoupil za veřejné peníze šicí stroje a žehlicí linku. Ze strukturálních fondů EU na to dostal 14,1 milionu korun.
„Dotace měly za cíl podpořit podnikatele v regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti a napomoci ke zlepšení jejich pozice na trhu a tím i k udržení pracovních míst, případně k nabírání nových zaměstnanců,“říká Kotrba.
Areál nyní Horáček rovněž prodává přes sReality, nabízí ho za 16,4 milionu korun. V letech 2009 a 2010 jej s obchodním partnerem koupil za 8,9 milionu.
Co bude se stroji pořízenými za unijní peníze, není jasné. „Pro kupce se budovy vyklidí, nebo je také varianta tam stroje nechat a Horáčkově firmě prostory pronajímat,“přiblížil redaktorovi MF DNES realitní makléř.
První chráněná dílna se Horáčkovi vyplácela díky státním výhodám. Z údajů úřadu práce vyplývá, že stát mu loni za zaměstnávání handicapovaných lidí vyplatil příspěvek přes 7,8 milionu korun, rok předtím to bylo 5,2 milionu.
Chráněné dílny zaměstnávající víc než polovinu pracovníků se zdravotním postiženým stát zvýhodňoval i při veřejných zakázkách. Z jejich cenové nabídky se oproti „běžné“konkurenci automaticky odečítalo 15 procent, mohly tedy být dražší třeba o desetinu než ostatní, přesto soutěž vyhrávaly.
První chráněná dílna zajišťovala vše od dodávky zdravotnického materiálu a přístrojů přes úklid, ostrahu, dodávku sanitek, aut či stejnokrojů pro dopravní podnik, aniž v mnoha případech měla zaměstnance, kteří by byli schopni tendry plnit. Ty pak zajišťovali až najatí subdodavatelé.
Předloni zvýhodnění pro chráněné dílny ze zákona vypadlo, ale Horáček tendry vyhrával dál. Jeho síť firem houstla, už to nebyla jen První chráněná dílna, obklopil se dalšími firmami.
Horáček se masivně pokoušel využít kontaktů s politiky, jejichž jmény se při jednání se zájemci o zakázky zaštiťoval. Až do letošního června, kdy ho policisté zatkli a spolu s dalšími deseti lidmi obvinili z manipulace se zakázkami.
Původní cenu tedy fond EU a stát díky příspěvkům na rekonstrukci téměř zpětinásobily.