Voda tekla z Rybníčku

Archeologové na Václavském náměstí odhalili pozůstatky borového potrubí z poloviny 18. století

NOVÉ MĚSTO Pozoruhodný nález v podobě nebývale zachovalého dřevěného vodovodního potrubí z éry barokní metropole aktuálně ohlásili archeologové Muzea hlavního města Prahy (MHlMP). Ti provádějí záchranný výzkum v dolním konci Václavského náměstí.

„Po několika nálezech dílčích částí dřevěného středověkého a novověkého vodovodního potrubí na Václavském náměstí se podařilo odkrýt unikátně zachovanou souvislou linii takového potrubí,“popsala objev zástupkyně ředitelky MHlMP Olga Šámalová. Archeologové vodovodní řad odhalili v délce více než 20 metrů. Nacházel se v hloubce okolo jednoho metru.

Něco podobného se expertům v Praze nepodařilo již 51 let. Poslední podobný objev se totiž datuje do roku 1967. Tehdy obdobný systém rozvodu vody objevili historici při stavbě podchodu uprostřed Václavského náměstí.

Borové dřevo, které posloužilo k výrobě potrubí, bylo pokáceno v polovině 18. století. V té době vládla českému království Marie Terezie a v čele Starého Města pražského byl Jan Václav Vejvoda ze Stromberka. „Borové dřevo je bohaté na pryskyřici, a tak lépe odolává zahnívání a tlení v zemi,“vysvětlili konzervátoři MHlMP použití právě tohoto dřeva.

Zdrojem vody pro barokní potrubí se stalo vydatné prameniště u dávné románské osady Rybníček. Nešlo o náhodnou volbu, tekutinu odsud odebírali již první obyvatelé středověkého Nového Města krátce po jeho založení. „Voda odsud byla do Nového Města přivedena dřevěným potrubím v roce 1348,“uvedl František Kotek z Muzea pražského vodárenství.

Nové Město však nezůstalo odkázáno ve středověku jen na zdroj na Rybníčku. V čase krále Vladislava Jagellonského na přelomu 15. a 16. století začalo Nové Město brát i vltavskou vodu potrubím ze Šítkovské a Novomlýnské věže. „V roce 1495 položili novoměstští páni vodovodní roury od obecních mlýnů a udělali dvě kašny, jednu u Bílého lva proti Obecnímu dvoru (dnes Vodičkova ulice) a druhou v Žitné,“popisuje rozvod vody do Nového Města dobová kronika.

Na pravém břehu Vltavy existovala také Staroměstská vodárenská věž. Ta zásobovala v barokní době, době své největší slávy, na přelomu 17. a 18. století 96 kašen.

Historie čeká pod zemí

Václavské náměstí není jedinou částí historického centra města, kde se aktuálně odehrávají archeologické výzkumy. Zjišťovací archeologická sonda proběhla letos v létě v horní části Malostranského náměstí, jedné z nejcennějších lokalit v metropoli. „Několik metrů mocné historické souvrství s pozůstatky starobylých staveb představuje unikátní zdroj informací o minulosti města v širokých souvislostech,“uvedl k výzkumu archeolog Jaroslav Podliska z Národního památkového ústavu (NPÚ). Z Malé Strany k ceněným odhalením z nedávné doby patří také zděné románské hroby raně středověkého pohřebiště u kostela Panny Marie na nynějším Maltézském náměstí.

Zajímavé nálezy zahrnují také výzkumy na protějším břehu Vltavy, na Starém Městě. V sondě v domě Na Kocandě na rohu Kaprovy ulice vědci objevili pozůstatky gotického opevnění. K top objevům z Nového Města patří také relikty středověkých domů z poloviny 14. století. Ty badatelé vykopali v Panské ulici při rekonstrukci barokního Wittmanovského domu.

Václavské náměstí patří k nejstarším archeologickým lokalitám Prahy. První výzkum zde provedl roku 1835 právník a badatel Matyáš Kalina z Jäthensteinu. V základech domu č. p. 800 našel střepy dávných keramických nádob.