Středoškoláky budou učit hlavně důchodci

Třetina učitelů středních škol se blíží k důchodu. A na školy míří silné ročníky žáků. Kdo je bude učit?

Za posledních pět let učitelé na základních školách zestárli o dva roky, jejich průměrný věk se přehoupl přes pětačtyřicet let.

Ještě o pár let starší jsou v průměru učitelé na středních školách, zejména na školách odborných a na učilištích, jak ukazují statistiky České školní inspekce.

Důchodovému věku se ve velkém povážlivě blíží zejména učitelé odborných předmětů, jejich průměrný věk se během posledních let přiblížil padesátce. „Už před třemi lety jsem na ministerstvo školství posílal výsledky průzkumu, který jsme udělali na 85 školách,“říká Karel Dvořák, ředitel Středního odborného učiliště Ohradní v Praze a zároveň předseda Sdružení učňovských zařízení.

„Každému druhému pedagogickému pracovníkovi už tehdy koukal z kapsy důchodový papír, třetina byla starší 65 let a učila buď ze setrvačnosti, nebo z loajality,“dodává Dvořák.

Podle údajů, které jsou k dispozici na webu ministerstva školství, bude za deset let v důchodu přes 35 procent současných učitelů středních odborných škol. Statistická čísla přitom vylepšují gymnázia, která tradičně mají se získáním učitelů nejmenší problém.

Vyrovnat nedostatek mladých učitelů, kteří by nahradili starší kolegy, zatím pomáhal demografický vývoj. Úbytek pedagogů v posledních letech doprovázel stále se snižující počet studentů.

Už v příštím roce však Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání očekává, že se trend otočí. Statistiky narozených dětí přitom nepředpokládají větší úbytek žáků ani na základních školách.

Na jaře se jeden z mých mistrů zranil při hromadné nehodě, ještě jsem za něj nenašel náhradu,“říká Karel Dvořák, ředitel Středního odborného učiliště Ohradní v Praze. Na inzerát se nikdo nepřihlásil, naději tak vidí už jen ve „svých“důchodcích. „Ještě dnes mám v plánu dvěma z nich zatelefonovat, jestli by nepřišli zaskočit,“dodává Dvořák.

Učitelé chybějí i na školách základních. Dlouhodobě je nedostatek kvalifikovaných učitelů fyziky, informatiky nebo matematiky, ale třeba i cizích jazyků. V minulých letech ředitelé škol zoufale hledali také učitele pro první stupeň. To když dorazila populační vlna, kvůli které po dlouhodobém poklesu počet žáků na základních školách během posledních pěti let narostl z 82 na 92 tisíc.

Vlna se nyní přelila na druhý stupeň základních škol. Střední školy s nejstaršími pedagogickými sbory v celém školském systému na ni teprve čekají, žáků by jim mělo začít přibývat v příštím školním roce.

Sborovny stárnou

Stoupající průměrný věk pedagogů přitom dokazuje, že mladých učitelů není dost na to, aby nahradili učitele odcházející. Problémem není jen samotný průměr, ale i zastoupení jednotlivých věkových kategorií v učitelských sborech.

Učitelů ve věku, kdy nemají daleko do důchodu, je totiž zdaleka nejvíce. Tak například na základních školách je jich ve věku do 40 let v pedagogických sborech něco málo přes 28 procent. Učitelů starších 50 let je přes 40 procent.

„Mně se v posledních letech podařilo získat mladé lidi, na rozdíl od mnoha jiných kolegů ředitelů, ve školách ale chybí střední generace kolem čtyřicítky,“říká dnes už bývalá ředitelka zlínské Základní školy Okružní Lenka Honová, která nedávno odešla do důchodu.

Střední školy jsou na tom ještě hůře. Už ve výroční zprávě za školní rok 2011/12 upozorňovala školní inspekce, že „věk pedagogů představuje do budoucnosti reálné riziko pro zajištění výuky“. Zpráva za loňský rok už konstatuje, že vzhledem k malému zájmu absolventů vysokých škol a věkové struktuře současných učitelů se dají do budoucna čekat vážné problémy.

Ministerstvo sází na platy

Oficiální odhady toho, kolik učitelů bude potřeba, nejsou k dispozici. „Ministerstvo není v roli zaměstnavatele, a tudíž přirozeně takové informace nemá. Nicméně s ohledem na jeho odpovědnost za parametry vzdělávání si potřebu těchto informací uvědomuje a aktuálně zvažuje možné cesty, jak tyto informace efektivně získat tak, aby to neznamenalo další administrativní zátěž pro školy,“říká mluvčí ministerstva Jarmila Balážová.

V tuto chvíli není zcela jasné, kolik absolventů, do jejichž přípravy na pedagogických fakultách stát investuje, odchází učit. Nesleduje to ministerstvo ani samotné školy.

Nejrůznější odhady uvádějí počty mezi 40 až 60 procenty s tím, že další ze školství odcházejí po několika letech praxe. Nejen kvůli platu, ale často i kvůli atmosféře v učitelských sborech.

Ministerstvo školství počítá s tím, že tato čísla narostou s lepšími platy učitelů. Zda tomu tak bude, zatím není jisté. Na rozdíl od skutečnosti, že nejsilnější populační ročníky učitelů začnou odcházet do důchodu už během pár let. Ta jistá je.

A navíc v době, kdy bude nových

učitelů nejvíce potřeba, není možné počítat s tím, že z vysokých škol budou vycházet větší počty absolventů – kvůli populačně slabším ročníkům.

„Předpokládáme, že i v budoucnu budeme připravovat pro praxi obdobný počet učitelů jako dosud,“říká děkan pražské Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Nedělka.

Bez možnosti výběru

Otázka je, jak kvalitní učitele vyšší platy (pokud vláda dodrží volební slib) do školství přivedou. Ředitelé škol si už dlouho stěžují na to, že si nemohou vybírat. Jsou rádi, když se jim do výběrového řízení vůbec někdo přihlásí.

Na základních školách, které se silnějšími ročníky žáků zápasí teď, klesá již nyní podíl kvalifikovaných učitelů.

„Namístě je diskuse o tom, zda nerozvolnit podmínky stanovené zákonem, aby bylo umožněno vyučovat i absolventům neučitelských vysokých škol,“říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Žáků na školách přitom příliš neubude.

Počty narozených dětí podle údajů Českého statistického úřadu sice ukazují, že v příštích zhruba pěti letech nastoupí na základní školy o pár tisíc dětí méně, jenže pak se trend znovu otočí.

Na středních školách tak za deset let bude zhruba o sto tisíc studentů více. A více než třetina stávajících učitelů do té doby bude v důchodovém věku.