Rakouská integrace: „Prohráli jsme?“

Vídeňská učitelka napsala knihu o svých zkušenostech s muslimskými žáky. A netají zoufalství.

VÍDEŇ Běžné školní třídy se propadají na úroveň speciálních škol, žáci pocházející z muslimských rodin se stále více radikalizují a učitelé mívají potíže při výuce biologie a lidské anatomie.

Na tyto a mnohé další problémy rakouských škol upozorňuje nová kniha Susanne Wiesingerové, dlouholeté učitelky ve vídeňské přistěhovalecké čtvrti Favoriten. Výuku i vztahy ve třídě podle ní ničí radikalizace většinových muslimů.

Wiesingerová bývala sociálnědemokratickou učitelskou odborářkou, měla tedy blízko ke straně, která tradičně imigraci spíše podporovala. Ve Favoriten vyučuje přes 25 let, nyní působí na střední škole s převahou muslimských žáků hlavně s tureckým původem.

Své zkušenosti shrnula v 214stránkové knize Kulturní boj ve třídě. Jak islám mění školy (Kulturkampf im Klassenzimmer. Wie der Islam die Schulen verändert). „Jsme bezmocní. Často si pomyslím: oni vyhráli a my prohráli. Ve skutečnosti ale prohrály děti,“cituje z knihy list Der Standard.

Podle Wiesingerové upadá výuka na úroveň bývalých zvláštních škol. Komplikuje ji už to, že muslimští žáci často neovládají němčinu. Zároveň se prý brání všemu, co podle nich neodpovídá radikálnímu islámu. To vede k problémům zejména při sexuální výchově, ale i v biologii.

„Veškeré pasáže, které jsou z pohledu mých muslimských žáků zakázané zákonem šaría, se nesmí číst,“tvrdí Wiesingerová.

„Škola je místem kulturních, náboženských a národnostních třenic. Ty se stále častěji řeší násilně. Muslimové dělají největší problémy. U nás to jsou Turci, Čečenci, Afghánci. Mnozí provokují ostatní, kde a kdy to jen jde,“dodává.

„Vzdali jsme se“

Muslimové jsou přitom nepřátelští i navzájem mezi sebou – Turci vůči Kurdům a Čečenci vůči Afgháncům. Učitelka zmiňuje i hrozby muslimských žáků vůči souvěrkyním, které se odívají západním stylem. Tomuto tlaku prý podléhají i nemuslimské dívky. „Vzdají se, protože my jako společnost jsme se vzdali,“cituje Wiesingerovou list Die Presse.

„Velmi mnoho muslimských dětí je vnitřně rozervaných. Na jedné straně jim komunita namlouvá, jak jsou kvůli své víře zvláštní a v převaze, na druhé straně jsou námi konfrontovány se svými školními neúspěchy,“upozorňuje Wiesingerová.

Předseda sdružení sociálnědemokratických učitelů Thomas Bulant zmínil stížnosti učitelek, že jako ženy je muslimští žáci neuznávají jako autority – odmítají se s nimi například zdravit.

„Problémy radši nezveřejňujte“

„Paralelní světy jsou pro některé žáky opravdu realitou,“připouští také školní inspektorka Elisabeth Repolusková. Zdůrazňuje nicméně, že odpovědné úřady situaci již několik let řeší, například prostřednictvím seminářů na deradikalizaci. Hovořit o kulturním boji je však podle ní přehnané.

Podle Die Presse se Wiesingerová ocitla pod tlakem. Z městské školní rady vyšel totiž neoficiální pokyn, aby učitelé o integračních problémech na vídeňských školách veřejně příliš nehovořili.

„Také já od škol s vyšším podílem muslimských žáků neustále slýchám, že například odmítají hudební výchovu,“podpořil tvrzení Weisingerové odborník na integraci Kenan Güngör. Muslimský dorost podle něj navíc vzhlíží k autoritářskému tureckému prezidentu Erdoganovi, což „často velmi ztěžuje například výuku dějepisu nebo politické vzdělávání“.

„Musíme si položit otázku, jak sekulární školy ve společnosti ovlivněné imigrací mohou a mají nakládat se zvýšenou religiozitou,“prohlásil Güngör. Na zadání ministra školství Heinze Fassmanna také vznikne celostátní studie o integračních problémech ve vzdělávání, a to na základě dotazníkového šetření mezi řediteli škol po celé zemi.

Na vídeňských takzvaných nových středních školách tvoří muslimové přibližně 40 procent z 30 000 žáků. Druhou nejpočetnější skupinou jsou s 25 procenty studenti římskokatolického vyznání.

V Rakousku žije kolem 8,7 milionu obyvatel. Ministerstvo vnitra odhaduje, že přibližně 700 000 z nich tvoří muslimové, a to většinou s tureckým původem.