„Osahával mě v roce 1982“
Americký posun: Kandidát na ústavního soudce (53) je viněn ze sexuálního útoku, když mu bylo 17 let
WASHINGTON ... a tak se, milé americké děti, až přijdete do puberty a budou z vás teenageři, rozhodně neosahávejte, pokud se chcete jednou stát ústavním soudcem.
Jako odstrašující případ může posloužit Jeho Ctihodnost Brett Kavanaugh, kandidát na ústavního soudce Spojených států. Nyní ho jedna jednapadesátiletá žena obvinila, že na ni sexuálně útočil, když mu bylo sedmnáct. Jí tehdy bylo patnáct. A pozor, je z toho závažná věc. Přesto, že Kavanaughovi je 53 let a vše se mělo stát na mejdanu několika středoškoláků v roce 1982.
Tehdy – i řadu let poté – by se tím asi nikdo nezabýval, ale v čase bojů za pokrokovější americké zítřky, ve vybičované atmosféře MeToo i „hnutí odporu“proti Donaldu Trumpovi, to je přímo jaderný panzerfaust.
Demokraté už prohlášení oné paní, profesorky psychologie z univerzity v Palo Alto jménem Christine Blaseyvá Fordová, předali FBI, a dokonce už ji soukromě nechali projít detektorem lži.
Co se podle obvinění stalo: na večírku strčili opilý Brett Kavanaugh s kamarádem dívku Christine do prázdného pokoje, zesílili tam hudbu, aby dívku nebylo slyšet, Brett ji zalehl, ucpal jí ústa rukou, osahával ji a neúspěšně se ji snažil svléknout, zatímco kamarád na ně opilecky skákal. Při jednom skoku spadli všichni tři z postele, Christine utekla a pak šla domů.
Právně má profesorka smůlu, tohle nikdy nedokáže, protože Kavanaugh i jeho kamarád všechno popřeli. Nicméně každý, kdo zhruba v těch časech byl teenagerem a zúčastnil se pár večírků, tuší, že se to klidně stát mohlo. Problém je, zda to nezachází příliš daleko.
Američané tvrdí, že Kavanaughův případ velmi připomíná martyrium nynějšího ústavního soudce Clarence Thomase, jehož v 90. letech obvinila ze sexuálního harašení právnička jménem Anita Hillová. Zásadní rozdíl, který ukazuje, kam se za tu dobu Amerika posunula, tady však přece je: Thomas i Hillová byli v době, kdy se měl budoucí ústavní soudce provinit, dospělí lidé, Kavanaugh i Blaseyová Fordová byli postpubescenti. Stručně řečeno: je samozřejmě důležité proklepnout budoucího ústavního soudce, protože jeho mravní integrita musí být bez chloupku. Ale nebude se příště už brát vážně také obvinění, že ve čtrnácti ukradl zákusky ve školní jídelně?
Z druhé strany Atlantiku lze jen těžko pochopit přímo stalingradské bitvy, které Amerika vede o své ústavní soudce. To, co se nám doma jeví jako víceméně formální věc, je tam politikum nejvyššího řádu. Má to dobrý důvod: americký ústavní soud má celkem devět doživotních soudců, rovnováha mezi konzervativci a liberály je teď vyrovnaná, čtyři proti čtyřem. Devátý, který v létě skončil, byl shodou okolností muž středu. A tak by příchod konzervativního Bretta Kavanaugha na pěkných pár let vychýlil váhy spravedlnosti doprava. A to by mělo v časech kulturních válek a snahy sesadit Trumpa obrovský dopad.
Nejvyšší soud nakonec hlasováním rozhoduje o věcech, jako byly sňatky homosexuálů nebo potraty, může tedy očekávat, že bude muset rozseknout, zda je v pořádku pozitivní diskriminace a podobně. Tím rozhoduje o budoucí podobě USA. Teď však jako hlavní strážce americké ústavy může klidně počítat s tím, že bude rozhodovat o okolnostech snah svrhnout ústavní cestou Trumpa.
Proto se demokraté zuby nehty brání jmenovat teď Kavanaugha. Chtějí v zákopech vydržet aspoň do listopadových voleb, protože v nich by – jak věří – mohli získat Senát, a tam jmenováním Kavanaugha úplně zatáhnout závory.
Kromě toho je v tom navíc ještě politická vendeta.
Kavanaugh byl kdysi v týmu, kvůli němuž neměli moc dobré spaní v Bílém domě manželé Clintonovi.
Tehdy si je vzal na paškál zvláštní vyšetřovatel Kenneth Clark, aby proklepl jejich podnikání v realitách, když bydleli v Arkansasu. Vyvinul se z toho ošklivý hon, jenž vyvrcholil aférou Lewinská. Starr dokonce podal ústavní žalobu na prezidenta, tu však smetl Senát.
Kavanaugh ve Starrově týmu působil a byl prý výkonný pitbul, zvláště při vyšetřování Clintonova vztahu s Lewinskou.
Něco takového se neodpouští, i když teď jde o důležitější věci.