Rozpočet je příliš štědrý, varuje rada

Rozpočet v tučných letech nemyslí na to, že bude hůř, vytýká vládě rozpočtová rada.

Vláda na svém dnešním zasedání bude schvalovat nejdůležitější zákon – státní rozpočet na rok 2019. Národní rozpočtová rada v této souvislosti kabinetu poprvé vystavila zásadní doporučení, co dělat: Deficity veřejných financí by se měly snižovat, přehřívající se ekonomika brzdit a vláda by měla myslet na zadní kolečka. Po ekonomickém růstu totiž zákonitě dříve či později přijde pokles.

„Vzhledem k tomu, že vláda teď má dodatečné příjmy z robustního růstu ekonomiky, plánování rozpočtu se 40miliardovým deficitem nepovažujeme za optimální. Deficit může existovat v ekonomicky odůvodnitelné situaci, kdy se ekonomice nedaří a potřebuje stimulovat,“uvádí ekonom Jan Pavel, člen rady.

Zákonem loni nově zřízená rada, složená ze tří renomovaných ekonomů, má politikům zprava i zleva připomínat, aby při nastavování rozpočtu uvažovali nejen ve čtyřletých volebních cyklech, ale mysleli i na budoucí generace. A nepředlužili je. Působí tak trochu jako sýček, který varuje před budoucností.

Rada rovněž kritizuje rychlý nárůst investičních výdajů v roce 2019, zejména do stavebnictví. „Nikdo nezpochybňuje, že veřejné investice jsou potřeba, že je infrastruktura podfinancovaná. Jde o to, v důsledku špatného načasování neplatit víc, než je třeba,“myslí si Pavel.

Deficit by neměl být normou

Paradoxně totiž stát přehřívající se ekonomice ještě zatápí pod kotlem. V době, kdy se firmám nedostává pracovníků, poptává velké množství stavebních prací, a tím odčerpává vzácnou pracovní sílu a přispívá k rychlejšímu růstu mezd.

Do tendrů se mu hlásí méně firem, což snižuje konkurenci a zvyšuje cenu zakázek. Rada proto doporučuje, aby se investiční výstavba lépe rozložila v čase. Jinými slovy, s výstavbou některých projektů by stát měl počkat, až bude ekonomice hůře a nezaměstnanost vyšší. Tím ušetří a ještě hospodářství v pravý čas povzbudí.

Rozpočtová rada dále upozorňuje na to, že pokud politici nechtějí zvyšovat daně, měli by přehodnotit některé nové výdaje. Má na mysli zejména rychlé zvyšování důchodů a platů ve veřejné správě. „Nová opatření zavádějí nové (kvazi) mandatorní výdaje, které se v budoucnu těžko odbourávají, například slevy na dopravu. V případě recese se s nimi špatně hýbe,“varuje Pavel.

Ekonomům se nelíbí ani to, že vláda plánuje deficit 40 miliard i v dalších letech 2020 a 2021. „Je to utvrzování obecné veřejnosti, že deficit není problém, že je normální. Neměl by být. Politika by měla být střednědobě vyrovnaná – v dobrých časech si spořím, abych mohl ekonomice v horších časech pomoci a více utrácet,“objasňuje Pavel.

Podle předsedkyně rady Evy Zamrazilové je příčina vstřícnosti politiků k deficitům už v tom, že je připouští i evropská legislativa. Státy aspirující na euro nebo platící eurem nesmějí mít deficit rozpočtu každoročně vyšší než tři procenta HDP a zadlužení vyšší než 60 procent k HDP. „Řada států zamění hranici za samotný cíl,“říká Zamrazilová. Ve skutečnosti jde o limit, kam až mohou zajít, pokud by ekonomice bylo nejhůř.

Dá se namítnout, že poslední dva české státní rozpočty za roky 2017 a 2016 dopadly výrazně lépe, než vláda naplánovala. Místo deficitu v řádu desítek miliard dokonce ten v roce 2017 skončil přebytkem. Spíš než úspornému snažení vlády se to dá ale připsat podhodnocení plánovaných příjmů a nerovnoměrnému čerpání peněz z EU. „Vláda nestíhala utratit investiční výdaje, které si naplánovala. A projevuje se také mimořádný ekonomický růst, extrémně dobré časy,“vysvětluje Pavel.

Zvětšující se díra

I když se Česko chlubí nízkým podílem státního dluhu na HDP (31 procent), podle ekonoma a člena rady Richarda Hindlse to z hlediska malé země závislé na dovozech a vývozech mnoho neznamená a nemělo by nás to uchlácholit.

„Velké státy mají daleko vyšší dluh než my, což dobré není, ale jsou to velcí hráči a jejich potenciál, pokud by se něco začalo dít globálně, je mnohem větší než náš. Mají z čeho brát a hospodářskou politiku ve světě samy řídí a ovlivňují,“říká.

Rada kromě čtvrtletních doporučení vládě bude také jednou za rok sestavovat zprávu o udržitelnosti veřejných financí. Tu první představí 30. října.

„Namodelujeme v ní, co by se ve veřejných financích stalo, pokud by se legislativa, zejména pro důchody a zdravotnictví, nezměnila. Zpráva ukáže, jak velká díra veřejných financí bude a kdy se začne zvětšovat,“uvádí Zamrazilová.