Dvojí metr na Maďarsko

Kdo chce Viktora Orbána bít, hůl si vždycky najde. Údajná ochrana společných evropských hodnot proti jednotlivým státům je jen novou variací na „starou dobrou“Brežněvovu doktrínu.

Evropský parlament minulou středu přijal usnesení, kterým umožnil zahájit proces uvalení sankcí proti Maďarsku pro údajné porušení evropských hodnot. Jsou mu přitom vyčítány věci, které úplně běžně dělají i jiné evropské státy.

Takže popořádku: Maďarsku je vyčítáno nedostatečné zapojení občanské společnosti při přijímání základního zákona – maďarské ústavy z roku 2011. Ovšem rozhodující pro demokratičnost přijetí ústavy je, zda byla řádně schválena zvoleným parlamentem, což se v Maďarsku stalo. Pro změnu základního zákona se tam vyžaduje dvoutřetinová většina všech poslanců, u nás je to jen většina třípětinová. Tedy pro ústavní změny je stanoven vyšší konsenzus volených zákonodárců než v řadě jiných zemí.

Dále je Maďarsku vytýkáno, že ústavní stížnost nemá odkladný účinek na napadené právní předpisy a není stanovena lhůta, dokdy musí ústavní soud rozhodnout. Přesně tak je tomu ale i u nás a jde v Evropě o obvyklou úpravu. Vyčítána je také změna kompetencí ústavního soudu, přitom řada evropských zemí (Británie, Dánsko atd.) ústavní soud vůbec nemá. Kritizován je způsob ustanovení ústavních soudců, kteří jsou voleni maďarským parlamentem – Zemským sněmem – dvoutřetinovou většinou poslanců. Kandidát tedy musí mít širokou podporu. Ani v tomto případě nejde o nic nedemokratického.

Pozor na hloupý lid

Maďarské vládě je také vyčítáno, že uskutečnila referenda a lidové konzultace ve věci terorismu, imigrace a Sorosových vlivových agentur. Evropskému parlamentu vadí zapojení obyvatelstva do politického rozhodování a diskuse. Dle obskurního Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE volební rétorika snížila schopnost voličů učinit informované rozhodnutí. Maďarsku je předhazováno, že jeho občané nejsou schopni se správně rozhodnout ve volbách, což zjistí skupinka pozorovatelů, kteří do Maďarska přijeli na necelý týden, kdy se konají volby, a předtím tam nikdy nemuseli být. Jde o typickou nadřazenost vůči „hloupé voličské spodině“. Avšak lidé vědí, koho chtějí volit. Vědí to lidé v Maďarsku, stejně jako u nás.

Evropský parlament také požaduje posílení maďarské Národní rady soudnictví, když takovou radu nemáme my a třeba také Německo – a nikdo to po nás nechce. Směšně působí výtka na průtahy soudních řízení v některých konkrétních věcech. V každém evropském státě totiž existují řízení, která trvají dlouho, a všechny státy jsou za průtahy kritizovány Evropským soudem pro lidská práva.

Evropskému parlamentu vadí v Maďarsku možnost opakované volby generálního prokurátora (státního zástupce). Je volen Zemským sněmem většinou dvou třetin poslanců na návrh prezidenta republiky na devět let. A jak to funguje u nás? Nejvyšší státní zástupce vůbec žádné funkční období nemá, ve funkci může být velmi dlouho a jmenuje a odvolává ho jen vláda. Současný nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman je ve funkci od roku 2011 a vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan už od roku 1997.

V konkrétním případě je Maďarsku vyčítána ochrana soukromí. Přitom u nás byla v řadě případů narušena ústavnost trestního řízení tím, že státní zastupitelství manipulovalo s trestními řízeními a v rozporu s principem zákonného soudce si až do roku 2016 vybíralo soudy pro povolení domovních prohlídek, odposlechů a uvalení vazby. Tak hrubé narušení práva na spravedlivý proces jako u nás v současném Maďarsku vůbec nenastalo.

Maďarsko je kritizováno i za to, že změnilo podmínky pro fungování zahraničních vysokých škol. Ovšem i my jsme změnili podmínky pro zahraniční vysoké školy novelou vysokoškolského zákona z roku 2016. A tak bychom mohli pokračovat.

Trest za maďarský plot

Usnesení Evropského parlamentu bylo přijato kvůli nesouhlasu s razantní maďarskou ochranou státních hranic a s protiimigrační politikou. Díky ní Maďarsko chránilo sebe, ale i Slovensko a nás.

Maďarsko je funkční demokratický stát. Nejsou v něm političtí vězni jako ve Španělsku. Maďarsko dodržovalo evropské předpisy o ochraně hranic, na rozdíl od Německa, které porušilo princip, že uprchlík má žádat o azyl v první bezpečné zemi. Přesto Evropský parlament k politickým vězňům ve Španělsku i masovému porušení evropských azylových předpisů v Německu mlčí. Usnesením o Maďarsku ukázal dvojí metr. Jinak hodnotí tytéž věci v Maďarsku a jinak v jiných zemích.

Naši voliči nedůvěru k této instituci vyjádřili nízkou osmnáctiprocentní účastí ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014. Po přijetí protimaďarského usnesení bude asi účast ještě menší a řada voličů zvolí bojkot těchto voleb. A bez voličů žádný parlament není legitimní.

Prezident republiky Miloš Zeman i předseda vlády Andrej Babiš podpořili Maďarsko, což učinilo už dříve Polsko. Takže protimaďarské sankce uvaleny nebudou, jelikož je nutná jednomyslnost členských států. Máme historickou zkušenost s Brežněvovou doktrínou o potřebě chránit socialistické hodnoty proti suverénnímu spojeneckému státu. Takzvaná ochrana společných evropských hodnot proti jednotlivým státům je její odnoží.

Maďarsko nemá politické vězně jako Španělsko a neporušuje azylové předpisy jako Německo.