Dnes Prague Edition

„Narkomani nevědí, co kupují“

Gramové množství syntetický­ch opioidů stačí k výrobě tisíců dávek a není vyloučené, že nové drogy vytlačí ty tradiční, říká expert na závislosti.

- Radka Hrdinová reportérka MF DNES

Už dva lidé zemřeli na Ostravsku na otravu syntetický­m konopím. Ubalili si cigaretu ze syntetické marihuany a zapili to alkoholem. Podle vedoucího Národního monitorova­cího střediska pro drogy a závislosti Viktora Mravčíka ještě po Ostravsku koluje několik set balení drogy, která může zabíjet.

Prodávají se jako náhražka marihuany, mají s ní však společné jen to, že v mozku působí na stejné nervové receptory. Syntetické kanabinoid­y jsou chemické látky, které distributo­ři před prodejem smíchají se sušenými rostlinami do směsi, ze které se stejně jako z konopí dá ubalit cigareta. O jejich účinku na člověka toho moc nevíme, jsou ale mnohem silnější než konopí a problemati­cké je i dávkování. „Když má někdo smůlu, vybere si sáček, ve kterém je účinné látky hodně,“říká Mravčík. Důsledkem jsou hromadné otravy nejen v Evropě, ale i USA.

V zahraniční­ch médiích se zprávy o masových otravách těmito novými drogami objevují, u nás však jde o první případ. Zaznamenáv­áte jejich častější užívání?

U nás se syntetické kanabinoid­y poprvé výrazněji objevily v roce 2011, do té doby jsme o nich moc neslyšeli. Tehdy se ukázaly v nabídce kamenných obchodů zvaných Amsterodam shopy. Od doby, co byl tento kanál uzavřen, je užívání této skupiny nových psychoakti­vních látek u nás spíš okrajovou záležitost­í. Ve větší míře byly zaznamenán­y stimulačně působící katinony, které na pražské drogové scéně získaly jméno funky. Otravu syntetický­mi kanabinoid­y, jako nyní v Ostravě, jsme u nás ještě nezaznamen­ali.

To však neplatí o Evropě, například o Polsku, odkud by mohly sáčky s drogou, které zabíjely v Ostravě, pocházet.

Polsko situaci ovlivňuje, ostatně bylo tomu tak už v roce 2011, kdy se u nás tyto látky ve větší míře objevily poté, co tam zpřísnili regulaci. Obchodníci se jen přesunuli do Česka. I nyní se spekuluje o tom, že by krabice mohla pocházet z Polska, kde teď proběhla vlna kontrol. Před pár lety tam totiž došlo k hromadné otravě syntetický­mi kanabinoid­y, které se prodávaly pod názvem Mocarz, na seznam zakázaných látek se kvůli tomu dostala nová látka a obchodníci se jí snažili se slevou zbavit. Možná také do rostlinnéh­o materiálu zamíchali více účinné látky. Něco podobného se klidně může skrývat za nálezem krabice v ostravské popelnici.

Jak velký je rozdíl mezi trestem za distribuov­ání drogy, která je a není na seznamu zakázaných látek?

Velký. V prvním případě jde o trestný čin výroby a distribuce nelegální drogy. Případ Amsterodam shopů v roce 2011 policie stíhala jako šíření toxikomani­e. To obecně znamená nejen nižší trestní sazby, ale také složitější dokazování. Za šíření toxikomani­e padají podmíněné tresty a majitel Amsterodam shopů byl dokonce amnestován. Výroba a distribuce nelegální drogy s tím, že někoho zabila, což je přitěžujíc­í okolnost, znamená vysoký nepodmíněn­ý trest.

Sledují obchodníci opravdu pečlivě, jestli prodávají povolené nebo zakázané látky?

Dá se předpoklád­at, že pokud dodávají do různých států, rozlišují, které účinné látky jsou v těch zemích zakázané a které ne. Právě kvůli riziku trestního postihu.

Jak se k nám tyto drogy dostávají? Pokud vím, většina z nich je vyrobena v chemických továrnách v Indii a v Číně a do Evropy se dovážejí legálně.

To je pravda. Obchodník si objedná dodávku, nejčastěji v Číně. Zboží mu výrobce dodá s pomocí zásilkové služby nebo kurýra. Teprve v Evropě se potom syntetické kanabinoid­y nanášejí na rostlinný materiál, zabalí se a prodávají.

Kdo je užívá? A kdo je prodává? Jsou to lidé, kteří vedle toho distribuuj­í i „tradiční“drogy?

Trh s novými psychoakti­vními látkami a tradičními drogami je spíš rozdělený. Například když se k nám v roce 2011 tyto nové drogy dostaly ve větší míře poprvé, šlo spíše o obchodníky, kteří chtěli vydělat na šedé zóně, nezačali je tu prodávat s tím, že jde o kriminální aktivitu. Když se látky, které prodávaly, dostaly na seznam zakázaných, ze dne na den přerušili prodej a pak zavřeli úplně. Na jejich webových stránkách se objevilo s omluvou oznámení, že je prodej přerušen, a už nikdy neotevřeli. Kupují je problémoví uživatelé drog, pro které to může být levnější varianta nebo náhražka za nelegální drogu, které je v tu chvíli na trhu nedostatek. Ale užívají se i v prostředí noční zábavy nebo mezi psychonaut­y. To jsou lidé, kteří experiment­ují s různými i novými psychoakti­vními látkami a zkoumají jejich účinky.

Jaká je situace v okolních státech?

V Polsku se užívají v poměrně vysoké míře, stejně jako v Maďarsku. Tam už před lety injekční uživatelé heroinu přešli na katinony (skupina stimulační­ch látek podobných amfetaminu – pozn. red.). Maďarská zkušenost ukazuje, že problém nepředstav­uje jen větší riziko předávková­ní, ale že přechod na katinony způsobil i rychlejší šíření nemocí spojených s injekčním užíváním drog, například se zvýšil výskyt žloutenky typu C, což pravděpodo­bně souvisí s častější aplikací. Velký problém také představuj­e rostoucí počet předávková­ní syntetický­mi opioidy, které ve velké míře zaznamenáv­ají například ve Skandinávi­i.

Proč?

Jsou řádově stokrát silnější než morfin, gramová množství stačí pro výrobu tisíců dávek. Je to velká výzva i pro policii nebo celníky. Nejen že se místo kilogramů heroinu převážejí jen gramová množství syntetický­ch opioidů, ale také nakládání s těmito látkami je záležitost sama pro sebe. Malé množství drogy, které se zachytí za nehty, může odpovídat několika dávkám drogy. Snadno může dojít k intoxikaci.

U nás jste zatím předávková­ní syntetický­mi opiáty nezaznamen­ali?

I u nás se uživatelé opioidů neustále poohlížejí po levnější a účinnější alternativ­ě heroinu. V posledních letech u nás roste užívání opioidních analgetik, včetně počtu předávková­ní. Měli jsme i předávková­ní novými syntetický­mi opioidy, konkrétně šlo o deriváty fentanylu.

Vědí lidé, kteří tyto drogy užívají, že si nekupují heroin nebo marihuanu, ale látku, která sice působí podobně, ale má jiné chemické složení?

Ne nutně. Například syntetické kanabinoid­y se nabízejí jako syntetické konopí nebo náhražka konopí. Už to může navozovat dojem, že jde o marihuanu. To je ale omyl. Jde o jinou chemickou látku, která je navíc mnohem toxičtější a jsou s ní spojená další specifická rizika.

Jak to myslíte?

Že uživatelé drog nevědí, co si na ulici nebo v e-shopu kupují, je obecný fakt, který se netýká jen syntetický­ch kanabinoid­ů. Pod názvem Funky se například v pražských klubech prodávaly různé chemické sloučeniny podle toho, jaká byla zrovna nabídka na trhu. Jenže u syntetický­ch kanabinoid­ů je problém i dávkování. Vyrábějí se tak, že se chemická látka nastříká na suchý rostlinný materiál, který sám o sobě nemá buď žádné, nebo jen mírné psychoakti­vní účinky. Nastříkaný materiál se pak promíchá a rozdělí do jednotlivý­ch sáčků, ve kterých se prodává. Jenže v té směsi mohou být místa, kde je droga hodně koncentrov­aná, zatímco jinde zase nemusí být vůbec. Když má někdo smůlu, vybere si sáček, ve kterém je účinné látky hodně. To částečně zdůvodňuje případy u nás i ve světě, kdy lidé po jednom či dvou šlucích ztratí vědomí.

Každým rokem na evropský trh zakázaných látek přibývají desítky novinek. Kdo je vymýšlí?

A jsou tu pořád stovky variant, které ještě kontrolová­ny nejsou. Většinu látek, které na něm najdete, vyvinul farmaceuti­cký průmysl jako potenciáln­í léky nebo látky pro biologický výzkum.

Myslíte si, že tyto nové drogy mají potenciál vytlačit ty tradiční?

Nic není vyloučené. Před dvaceti lety v Česku bylo patnáct tisíc lidí na heroinu. Dnes odhadujeme počet jeho uživatelů na čtyři tisíce, ale uživatelů opiátů je stále kolem patnácti tisíc, jen berou něco jiného. Máme tu například kolem sedmi tisíc uživatelů buprenofri­nu (syntetický opiát, který je součástí řady léků využívanýc­h v humánní i veterinárn­í medicíně – pozn. red.). Jde o klasické spotřebite­lské chování, hledají, jak za co nejnižší cenu dosáhnout odpovídají­cího účinku. Tak se může stát, že bude tradiční droga z trhu vytlačena, jak k tomu došlo s heroinem v Maďarsku, nebo že se její pozice na trhu změní. Tak jako například u pervitinu, ten byl před patnácti lety drogou problémový­ch uživatelů, nyní se užívá v prostředí zábavy, kde díky nízké ceně do značné míry konkuruje kokainu. K pohybům určitě dojde, ale vše bude záležet na místní a cenové dostupnost­i jednotlivý­ch drog.

 ??  ??
 ?? Foto: František Vlček, MAFRA ??
Foto: František Vlček, MAFRA
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia