Macron padá ke dnu
29 procent: nejnižší obliba prezidenta od jeho zvolení
PAŘÍŽ Byla to velká sláva, když zvítězil v loňských prezidentských volbách. Psalo se o mladém a dynamickém reformátorovi, evropská liberální levice aplaudovala.
Teď, po téměř 17 měsících, se ale nadšení z francouzského prezidenta Emmanuela Macrona rychle vytrácí. Ve Francii i jinde v Evropě.
Francouzi nabyli dojmu, že z jeho reforem těží jen bohaté firmy. Důchody a sociální dávky nerostou. A nezaměstnanost se stále drží na zhruba devíti procentech.
Macron si nenašel ani spojence v Evropě. Oznámil halasně plány na posílení eurozóny, stejně jako na vytvoření bankovní unie. V Berlíně ale jeho plány narazily. Po více než roce z nich nezůstalo téměř nic. Macron se tak stihl zapsat do evropské politiky jen převážně neurvalými hádkami s italským šéfem vnitra Matteo Salvinim, kterému vyčítal necitlivý přístup k imigrantům. Dočkal se pohotové kritiky z Itálie, ale i od francouzských novinářů, že právě Francie běžence na Apeninský poloostrov vrací, a to v řádu desítek tisíc.
Všeobecné rozladění se odrazilo i v průzkumech. Už srpnová studie agentury Kantar Sofres naznačila, že zhruba 60 procent Francouzů je s působením prezidenta Emmanuela Macrona nespokojeno. Tedy dvakrát tolik oproti stejnému výzkumu v květnu 2017, kdy zvítězil v prezidentských volbách.
A ještě méně lichotivě vyznívá pro čtyřicetiletého Macrona poslední průzkum institutu Ifop. Podle něj politiku šéfa Elysejského paláce podporuje pouhých 29 procent Francouzů. O šest procentních bodů méně než v srpnu.
Je to hodně špatný výsledek. Podobně zle na tom po stejné době ve funkci byli Macronovi neoblíbení předchůdci Francois Hollande či Nicolas Sarkozy. Ale s těmi se nespojovala tak velká očekávání. Ministři prezidenta brání. „Tyto průzkumy beru jako výzvu,“řek nový ministr životního prostředí Francois de Rugy. „Máte dvě možnosti, buď přestanete s reformami, abyste si udrželi popularitu, nebo budete pokračovat.“Jenže právě nový ministr de Rugy je součástí Macronových problémů. Jeho nástup ilustruje, jak rychle se od Macrona odvracejí jeho nedávní spojenci.
De Rugy nahradil spisovatele Nicolase Hulota, kterého zklamal nulový pokrok Paříže v plnění ekologických cílů. Demisi podala také nesmírně populární ministryně sportu Laura Flesselová.
A zřejmě nejbolestnější je pro Macrona plánovaný odchod šéfa vnitra Gérarda Collomba, jeho dlouholetého blízkého spojence. Macron přitom ztrácí svou dřívější devízu, schopnost vstřícné komunikace. Mladíkovi bez práce vyčinil, aby si rychle hledal zaměstnání „někde naproti“. V červnu zase sepsul studenta, který si jej dovolil oslovit familiérní přezdívkou „Manu“.
A do toho se Francouzům vracejí vzpomínky, že Macron vlastně nepřicházel do Elysejského paláce s úplně čistým štítem. Už jako investiční bankéř sjednal dohodu pro švýcarskou společnost Nestlé a její americký partner inkasoval miliony eur. Možná už tehdy se Francouzům odcizil.