Velká zubní katastrofa

Češi zoufale zanedbávají prevenci. To může mít horší zdravotní následky, než si mnoho lidí myslí. O penězích nemluvě.

Na preventivní prohlídku k zubaři by se mělo chodit dvakrát do roka. Toto doporučení dodržuje málokdo – třebaže lidem jde nejen o zdraví, ale také o značné sumy peněz. Z dat největší české zdravotní pojišťovny VZP vyplývá, že jednou za rok si dá u zubaře chrup zkontrolovat ani ne polovina jejích klientů. Dvakrát za rok jich chodí ještě mnohem méně. „Přitom prevence nesouvisí jen s relativně banálními případy, jako jsou zubní kazy. V první linii můžeme zachytit onkologické onemocnění dutiny ústní,“upozorňuje zubní lékař Ondřej Procházka.

Poslední statistika VZP ukazuje, že v loňském roce z celkových 5,6 milionu klientů jich jednou na preventivní prohlídku dorazilo 2,1 milionu lidí. Celkově pojišťovna loni vykázala 2,27 milionu preventivních prohlídek. Z toho lze odvodit, že možnost preventivního vyšetření dvakrát ročně využilo ani ne 200 tisíc lidí.

A podobná čísla mají i další tuzemské zdravotní pojišťovny. Například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky (ZP MV ČR) měla v minulém roce více než 1,3 milionu pojištěnců, z nichž alespoň na jednu návštěvu k zubaři přišlo téměř půl milionu. Druhou prohlídku absolvovalo už jen něco přes tři sta tisíc. Tedy okolo 25 procent klientů. „A to včetně těhotných žen, které absolvují i třetí preventivní prohlídku,“podotýká mluvčí ZP MV ČR Hana Kadečková.

Podle Procházky však pravidelné prohlídky znamenají také méně zátěže pro peněženku. Jsou výhodné z hlediska zdravotního i ekonomického. „Tam, kde je dobrá prevence, jsou nižší náklady na léčbu. Ať už by šlo o léčbu hrazenou pacientem, nebo zdravotními pojišťovnami,“podotýká stomatolog.

Na druhou stranu, ne všichni zubaři jsou při prohlídkách stejně důkladní. Pacient má proto nárok se v případě, že je s výkonem nespokojen, obrátit na Českou stomatologickou komoru, která stížnosti řeší.

MF DNES přináší velký přehled, jak by měla vypadat preventivní zubní prohlídka, na co vše má pacient nárok zdarma a jak se může bránit, pokud má o zákroku pochybnosti.

Dvaatřicetiletá čtenářka iDNES.cz Denisa navštěvovala zubaře pravidelně dvakrát do roka. Když její zubař odešel do důchodu, objednala se s pobolívajícím zubem k nové zubařce. Ta jí – na rozdíl od předchozího stomatologa – udělala rentgen. Pacientce pak oznámila, že zub už nezachrání a k tomu má pod plombami devět kazů. Celkově její chrup bude vyžadovat investici 36 tisíc korun. Odborníci jí doporučili podat stížnost k České stomatologické komoře a obrátit se na třetího dentistu pro nezávislý posudek.

Vrtání bez záruky

Situace, kdy zubní lékař péči o chrup zanedbá, případně neodvede práci dostatečně odborně, se může přihodit každému. A mít špatně ošetřený chrup samozřejmě nikdo nechce. Záruka na práci však na rozdíl od materiálu není. Co může tedy pacient dělat v případě, že není se zubařem spokojen? „Dokazování je ve stomatologii obtížné. Prokázat, že jsou zuby špatné v souvislosti s jednáním zubaře, a ne zanedbanou péčí, je těžké,“říká dopředu odborník na zdravotnické právo z PWC Legal Ondřej Dostál.

Nicméně pacient má kam se obrátit. Stížnost může odeslat České stomatologické komoře. Její revizní komise za loňský rok evidovala celkem 361 stížností. Z toho 242 jich bylo kvůli odbornosti a 202 kvůli etickému pochybení. V některých případech se stížnosti na zubaře překrývaly. Z celkového čísla se pak 38 případů dostalo až k disciplinárnímu řízení, ostatní vyřešila komise smírem mezi pacientem a lékařem nebo je seznala jako bezdůvodné. „Za etické pochybení lze považovat například to, že člen komory neoprávněně používá titul MUDr. Odborným pochybením může být stanovení chybné diagnózy nebo například zhotovení nevyhovující a nefunkční zubní náhrady,“vyjmenovává mluvčí České stomatologické komory Zina Sladkovská.