Hamáček: Tsunami to nebude

Ve vládě máme úspěchy, ale čekat zázraky do tří dnů nikdo nemůže, hodnotí volební vyhlídky své strany předseda ČSSD Jan Hamáček. Volební rozhovory s lídry: Jan Hamáček

Před čtyřmi roky jste v komunálních volbách skončili třetí, mezi stranami dokonce druzí. Získali jste 3 773 zastupitelských mandátů. Kolik podle vás bude reálných letos? To se těžko odhaduje, protože komunální volby jsou specifické tím, že kandiduje celá řada nezávislých. Postavili jsme méně kandidátů než v minulých volbách, což odráží aktuální stav ČSSD. Nicméně věřím, že se lidé budou rozhodovat podle toho, jak sociálnědemokratičtí starostové a zastupitelé pracovali. Protože zejména v menších městech a obcích je to o konkrétních lidech a konkrétní práci. Za poslední týdny a měsíce jsem objel celou Českou republiku, hovořil s našimi komunálními politiky a věřím, že řada z nich svoji pozici obhájí. Ale konkrétní číslo neřeknu.

Sám jste zmínil, že máte méně kandidátů, řada lidí už za vás jít do voleb nechtěla. Jaký počet zastupitelů oproti volbám před čtyřmi lety už byste pokládal za průšvih?

Všichni víme, jak dopadly parlamentní volby, jak vypadají průzkumy veřejného mínění. Samozřejmě všichni děláme maximum pro to, aby ČSSD uspěla, ale je třeba brát v potaz politickou realitu. Jeden z průzkumů vyšel v úterní MF DNES. Týkal se výsledků v Praze a sociální demokracii přiřkl pouhá dvě procenta. Co jste tomu číslu říkal? Nejlepším volebním průzkumem jsou volby. Byl jsem na zahájení volební kampaně v Praze, myslím, že Jakub Landovský je dobrý kandidát na primátora. Jsme de facto jediná strana, která do kampaně přišla s konkrétními tématy. Ať se to týká městské hromadné dopravy, některých komunálních poplatků a tak dále. Všechny ostatní strany se drží spíš obecných klišé a proklamací. Myslím, že jsme otevřeli docela zajímavou diskusi. A jak jsem hovořil i s Jakubem Landovským, když chodí v rámci kontaktní kampaně po Praze, jsou reakce pozitivní. Takže nevěřím tomu, že by výsledek v Praze byl takto nízký.

Nelehkou situaci budete mít také ve volbách do Senátu. Obhajujete 13 z 25 křesel. Opět stejná otázka: co by byl uspokojivý výsledek a co už byste považoval za průšvih?

V posledních týdnech jsem se snažil naše kandidáty do Senátu podporovat. Máme celou řadu úspěšných senátorů, kteří jsou výraznými osobnostmi v daném regionu. Ať je to třeba Petr Vícha, Boženka Sekaninová, Honza Látka, Milada Emmerová. To jsou všechno lidé, kteří dělají vše proto, aby byli vidět, aby své regiony v Senátu zastupovali. Mají konkrétní výsledky a věřím, že své mandáty obhájí. Máme některé nové kandidáty, kteří podle mě mohou uspět. Nebude to oranžové tsunami, tehdejší výsledek byl unikátní. Tehdy jsem vedl volební kampaň ČSSD, do Senátu se dostalo dvanáct statečných a získali jsme tam nadpoloviční většinu. Mít taková očekávání by nebylo realistické, ale našim kandidátům věřím.

Právě v roce 2010, kdy jste byl manažerem úspěšné volební kampaně pro komunální a senátní volby, jste dost spoléhali na centrální kampaň, grafiku a slogany. Letos téměř vůbec. Proč?

Nezastírám, že rozpočtové možnosti ČSSD tehdy a teď jsou jiné. Neřekl bych ale, že jsme na centrální kampaň úplně rezignovali. Přišli jsme s některými celostátními tématy, ať už je to diskuse o zkrácení pracovní doby, nebo zavedení pětitýdenní dovolené. Nicméně v komunálních volbách můžete z Prahy těžko radit nebo diktovat Karviňákům, Ostravákům nebo Brňákům, co mají dělat. Z ČSSD jsem cítil požadavek, aby kampaň byla v gesci jednotlivých měst a obcí. Někde se to povedlo a někde prostě ne.

Jak se vám líbí, když kandidát na primátora Brna Oliver Pospíšil ve svém klipu vylézá z popelnice na důchodkyni a slibuje jí odvoz odpadu zdarma?

To nechám bez komentáře. Komunální volby jsou specifické tím, že když se vyhraje, mohou za to jednotliví kandidáti. Když prohraje, bývá na vině centrální vedení strany a jeho politika. U vás už nyní řada lidí chřestí řetězy a hrozí, co se bude dít, když ve volbách propadnete. Ozývají se Plzeňáci okolo Milana Chovance, kritika zaznívá i od prvního místopředsedy Jiřího Zimoly a platformy Zachraňme ČSSD. Co tomu říkáte? Po sjezdu byla vcelku intenzivní vnitrostranická diskuse. Strana se rozhodla pro účast ve vládním projektu. Naši členové to odsouhlasili jasnou většinou. Tím pádem táhneme káru ČSSD do nějakého kopce. Pokud chce někdo po dvou měsících, kdy ještě byly prázdniny, vyhodnocovat celý projekt a tahouna oné káry zastřelit, tak se do ní buď musí zapřáhnout sám, anebo říct, kudy má vést další cesta. Navíc jsem přesvědčen, že se nám za ty dva měsíce spousta věcí podařila. V nespokojenosti spíš vidím vnitrostranické záležitosti. Čtrnáct dní před volbami ale není prostor, abychom vnitrostranické věci diskutovali.

Kdo tedy bude zodpovědný za neúspěch, nebo – v případě zázraku – úspěch ČSSD?

Sociální demokracie.

Předseda tentokrát ne?

Nezříkám se zodpovědnosti, tím nejviditelnějším článkem ČSSD je vždycky její předseda. Ale mám svědomí čisté, udělal jsem maximum. Pokud si někdo myslí, že otočíme politickou situaci během dvou měsíců, tak to neodpovídá realitě. Je tady nějaká situace, a pokud chceme ČSSD vrátit na trajektorii růstu, tak to prostě bude trvat. Stačí se podívat, čím si prošla ODS, která byla na podobných číslech, a dnes je po několika letech kolem 14 procent. Takže pokud někdo čekal zázraky do tří dnů, tak to možné není.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz jste řekl, že jste zatím s Andrejem Babišem nenarazili na žádný problém. Přestřelky ohledně ministerstva zahraničí nebo karenční doby žádnými problémy nebyly?

Přece víme, jak to bylo s ministerstvem zahraničí. Hlavní komplikací bylo odmítnutí Miroslava Pocheho ze strany prezidenta republiky. Nevidím, že by tam byl nějaký zásadní problém v koalici. Zvolili jsme řešení, které odblokovalo situaci, aby vláda získala důvěru. A spory o karenční dobu? To prostě k vládnutí patří. Chápu, že je to pro novináře zajímavý konflikt, pamatuji si, jaké haló způsobilo hlasování několika poslanců ANO na hospodářském výboru, ale v pondělí jsme měli koaliční radu, tam jsme si jasně řekli, že platí obnovení proplácení nemocenské od 1. července a problém je vyřešen. Samozřejmě je to o jednání a diskusi, ale o tom je koaliční vládnutí vždy a klíčový je výsledek.

Post ministra zahraničí jste původně chtěli obsadit až po volbách, proč jste to nakonec udělali už před nimi?

Protože jsme našli řešení a neviděl jsem důvod s tím otálet.

To říkáte stále, ale to řešení přece bylo na stole celou dobu. O Tomáši Petříčkovi se v této souvislosti mluvilo několik týdnů, možná měsíců…

Ale jednání i v rámci sociální demokracie nebyla úplně jednoduchá. Minimálně tady bylo usnesení předsednictva, které jasně schválilo jednotlivá jména. Až koncem srpna jsme se dohodli, že předsednictvo dá předsedovi mandát, aby věc vyřešil sám bez jakékoli vazby na to usnesení. Takže až během srpna bylo možné přijít s nějakou alternativou a tu jsme během týdne našli.

Máte předjednáno, že pan prezident Tomáše Petříčka jmenuje?

S panem prezidentem jsem mluvil předtím, než vystoupil na vládě ke státnímu rozpočtu a nemám od něj žádné negativní signály.

Pan Petříček má názory na zahraniční politiku velmi podobné – ne-li úplně stejné – jako Miroslav Poche. Jako jeho asistent mu některé věci pomáhal formulovat, to nebude problém?

Ale Tomáš Petříček se podílel třeba na formulaci prohlášení, které bylo odsouhlaseno na schůzce nejvyšších ústavních činitelů. Přitom před tou schůzkou byly velké otazníky, jak to vlastně dopadne. Ale dohodli jsme se na textu, který je naprosto v pořádku a není nijak revoluční. Co se týká Ruska, řekli jsme, že důvody k uvalení sankcí trvají, shodli jsme se na postoji k Izraeli, brexitu, našim závazkům v rámci aliance. Jsem přesvědčen, že se situace navržením Tomáše Petříčka vyřešila a dál budeme pokračovat v počtu pěti ministrů.

Pokud po případném výprasku někdo z ČSSD nezačne hrát kartu odchodu z vlády a nezíská pro to většinu, ne?

Nerad bych spekuloval, co se stane po volbách. Členská základna ČSSD nějak rozhodla, ten projekt funguje, vláda pracuje pro občany České republiky a není pravda, že v ní nejsme schopni nic prosadit. Za ty dva měsíce se nám toho podařilo hodně. Například při debatě o platech ve veřejné sféře jsme byli schopni vyjednat o tři miliardy navíc pro policisty, hasiče, zdravotní sestry. To je úspěch ČSSD. Všechno, co jsme si dohodli v rámci programového prohlášení, platí. Teď vyjednáváme o minimální mzdě, na stole je kompromis navýšení o 1 200 korun, což je zase o 200 korun víc, než navrhovalo hnutí ANO. Takže na konkrétních příkladech ukazujeme, že mělo smysl do vlády vstoupit.

Budou tomu ale u vás věřit, když pro vás nadcházející volby nedopadnou dobře?

První smysluplný moment, kdy se můžeme otočit a vyhodnotit vládní spolupráci, je sjezd ČSSD v březnu.

Jiří Zimola Právu řekl, že by po volbách rád vyvolal diskusi o přímé volbě příštího předsedy ČSSD. S tím, že by do ní možná šel. Co vy na to?

Já mu bránit nebudu. Jsme demokratická strana, a pokud si Jiří Zimola myslí, že má v sociální demokracii podporu a bude chtít kandidovat, tak může. Přímá volba je k diskusi v rámci ústředního výkonného výboru, sjezd máme plánovaný na březen, mechanismy pro ni máme. Jak jezdím po krajích, cítím podporu od členské základny, já bych se rozhodně za žádné mechanismy neschovával. Zvládli jsme referendum, tak bychom určitě zvládli i přímou volbu.