Senzace v Bundestagu?

Angela Merkelová přišla o svého dlouholetého člověka ve vedení poslanců

BERLÍN Mluví se o „malé revoluci“, otřesu, senzaci a nečekaném překvapení: Volker Kauder, dlouholetý blízký spolupracovník kancléřky Angely Merkelové, který stál posledních třináct let po jejím boku jako předseda poslanecké frakce CDU/CSU, i přes její doporučení u poslanců neuspěl. V tajném hlasování o obsazení tohoto postu dali přednost jeho vyzyvateli, dosud nepříliš známému Ralphovi Brinkhausovi.

Nepříjemná situace to není jen pro Merkelovou, ale také pro předsedu CSU Horsta Seehofera, který Kaudera rovněž podporoval. Na své straně měl Kauder ještě jednu těžkou váhu, předsedu poslaneckého klubu CSU Alexandera Dobrindta.

To, že se poslanci vzepřeli třem osobnostem v čele konzervativní unie CDU/CSU, je dosud nevídané. Koaliční socialisté i opoziční strany se nyní ptají, nakolik má Merkelová svou stranu ještě pod kontrolou.

Výsledek ukazuje na nespokojenost s dosavadním směřováním CDU/CSU i jejím poněkud statickým kurzem – Kauder byl na tomto postu celkem 13 let, Merkelová vede stranu jako předsedkyně už osmnáctý rok.

Už jenom to, že se proti Kauderovi přihlásil další kandidát, nebývá v CDU/CSU běžné. Kauderova přesvědčivá porážka 112 ku 125 hlasům je pak stejně přesvědčivým obrazem toho, že Merkelová ve straně pomalu ztrácí vliv. Oslabily ji i nedávné aféry kolem vraždy v Chemnitzu, následná výměna ředitele kontrarozvědky Hanse-Geprga Maassena i slabý výsledek v loňských parlamentních volbách.

„Jedeme dál“

Jde nicméně o výsledek běžného hlasování a sám Brinkhaus bezprostředně po oznámení výsledků všechny několikrát ujistil: „Rozhodně neplánuji žádnou revoltu.“Dodal, že s Merkelovou chce velmi úzce spolupracovat.

Bezprostředně poté se sešel také s předsedkyní koaličních socialistů Andreou Nahlesovou. Na dosavadní spolupráci vládních stran se nebude nic měnit, ujistil ji. „Oba máme společný zájem na tom, aby velká koalice byla úspěšná a abychom pokračovali v plnění bodů koaliční smlouvy,“řekl Brinkhaus.

Éra po Merkelové

Ne všichni v rámci koalice to ale vidí stejně růžově. Místopředsedkyně SPD Manuela Schwesigová vyzvala Merkelovou, aby se „postarala o pořádek“uvnitř konzervativní unie CDU/CSU. Jen tak prý může být pro socialisty důvěryhodným vládním partnerem.

Místopředseda spolkového sněmu za socialisty Thomas Oppermann zašel ve svých slovech ještě dál: „Je to povstání proti Merkelové,“řekl. Opoziční strany se pak k dění uvnitř CDU/CSU i celé vládní koalici vyjadřují značně kriticky.

Předseda liberálních demokratů (FDP) Christian Lindner Merkelovou vyzývá, aby unii nechala hlasovat o důvěře. Podobně se vyjadřují také zástupci postkomunistické Levice. Zelení zase CDU/CSU vyzývají, aby si ujasnili, co vlastně chtějí a kam směřují.

AfD, která se podle nedávných průzkumů veřejného mínění stala druhou nejsilnější parlamentní stranou, mluví o „soumraku Merkelové“.

Nezvolení kandidáta, kterého Merkelová podporovala, ji bezpochyby oslabí. Na velké závěry o jejím rychlém konci je však ještě brzy. Jak silná je pozice Merkelové, se ukáže mimo jiné na prosincovém sjezdu CDU. Po 18 letech v čele strany budou její členové hlasovat o tom, zda Merkelové dají důvěru i do následujících let.