Němci v Československu a mnichovská dohoda

● Z 13 milionů obyvatel meziválečného Československa patřily k německé menšině tři miliony lidí.

● Česko-německé vztahy byly konfrontační už od 19. století, kdy začal ve společnosti narůstat nacionalismus. Po skončení první světové války požadovali čeští Němci připojení území s německým osídlením k německému Rakousku nebo k Německu. Češi naopak chtěli, aby se česko-německé vztahy vyřešily jako vnitrostátní problém v rámci nově vzniklého Československa.

●Velká hospodářská krize ve 30. letech zasáhla pohraničí mnohem více než české vnitrozemí. Špatná hospodářská situace a prudký nárůst nezaměstnanosti až na 30 procent se výrazně projevily i tím, že většina Němců začala sympatizovat s krajně nacionalistickými názory, které představovala Sudetendeutsche Partei (SdP) Konrada Henleina.

● Henlein vyzýval k otevřenému odporu proti československé vládě a stupňoval své požadavky na odstoupení pohraničí Německu.

●Bezprostřední ohrožení Československa nacistickým Německem vedlo v roce 1938 k vyhlášení

dvou mobilizací – částečné mobilizace v květnu 1938 a všeobecné mobilizace v září 1938.

● Mobilizaci ukončilo uzavření mnichovské dohody mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií – pohraniční území Československo postoupilo Německu. Dojednána byla přesně před 80 lety, 29. září 1938.

● Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání přizváni nebyli.