Pomoc dětem ze Sýrie lídři stran odmítli
Většina kandidátů na primátora nesouhlasí s návrhem, aby se o padesátku sirotků postarala Praha. Pro by byli jen Zelení a Praha sobě.
PRAHA Hojně diskutované téma možné pomoci syrským sirotkům z uprchlických táborů v Řecku alespoň prozatím uvázlo na mrtvém bodě. Česká vláda v této věci aktivní kroky nepodniká a kvůli nízké podpoře ve Sněmovně ji ke změně postoje nevyzvali ani poslanci.
Proto přišli v minulých dnech pražští Zelení s návrhem, aby místo státu podalo syrským dětem pomocnou ruku hlavní město. „Ve chvíli, kdy Andrej Babiš lavíruje, tak je Praha schopna těmto dětem bez problémů pomoci. Má kapacitu i dlouhodobé zkušenosti s integrací Syřanů a měla by jít příkladem,“je přesvědčen lídr Zelených pro komunální volby v metropoli Ondřej Mirovský, který je zároveň předsedou komise hlavního města pro oblast integrace cizinců.
Metropole podle něj může například nabídnout pomoc s integrací, poradenstvím, jazykovou přípravou a pomoci i psychosociálně. Proto strana prosazuje při aktuálních jednáních o podobě rozpočtu města na rok 2019 navýšení kapitoly týkající se právě integrace cizinců minimálně o pět milionů korun.
Že se Praha nakonec výrazněji zapojí do přijímání a péče o sirotky ze Sýrie, se však nezdá jako příliš pravděpodobné. Většina z oslovených lídrů větších stran a uskupení kandidujících v příštích dnech do zastupitelstva hlavního města se k této iniciativě nestaví příliš vstřícně.
„Můj názor je jednoduchý. Pojmenujte, o koho se jedná, teď hovoříme o imaginárním pojmu. Má se jednat o dvacetileté hochy, nebo pětileté děti? Zatím nevím, o kom mluvíme,“poukazuje kandidát ODS na primátora Bohuslav Svoboda na nejasné představy, které dosud panují o možné podobě pomoci.
„Ať se k tomu postaví stát“
Podle jedničky kandidátky Spojených sil pro Prahu (TOP 09/STAN) Jiřího Pospíšila se jedná o problematiku, k níž se musí jasně postavit česká vláda a řešit ji. Praha se do toho vložit nemá, neboť se nejedná o komunální politiku. „Tento problém nelze řešit bez součinnosti státu. Nemám problém s tím, aby stát v případě válečných sirotků těmto dětem v nouzi pomohl. Cestu k tomu, aby se o ně čeští dobrovolníci mohli starat, ale musí vyřešit stát, nikoliv město,“myslí si Pospíšil.
A z podobného důvodu by se jako primátor do pomoci nehrnul ani pirát Zdeněk Hřib. „Za azylovou politiku odpovídá ministerstvo, a nikoliv Praha. Umisťování dětí do ústavní péče není obecně vhodné, takže by se navíc museli najít konkretní pěstouni. Především jde ale o zcela virtuální otázku, protože k nám žádní uprchlíci nechtějí,“myslí si zástupce Pirátské strany. Podle jeho názoru se spíše jedná o téma k zamyšlení, jak udělat z České republiky místo, odkud nebudou utíkat ani její občané za lepším do zahraničí.
Překvapivě o něco vstřícněji hovoří lídr SPD Hynek Beran. Pomoci malým sirotkům ve smyslu čisté charity, jak říká, by se nebránil, „islámské migraci“ale ano. Podle něj by byla nejprve nutná hlubší analýza, koho a za jakých podmínek přijmout. „Například aby nešlo o sedmnáctiletého mládence, kterému je ve skutečnosti šestadvacet. Také se může stát, že přijmete sirotka a ten bude mít nějakého strýčka, který místo aby žádal o vydání dítěte, naopak u nás požádá o trvalý pobyt. Tady bych byl velmi opatrný,“říká Beran.
„Praha má kapacitu i dlouhodobé zkušenosti s integrací Syřanů a měla by jít příkladem.“Ondřej Mirovský Strana zelených
„Buďme jako Nicholas Winton“
„Hovoříme o imaginárním pojmu. Má se jednat o dvacetileté hochy, nebo pětileté děti?“Bohuslav Svoboda ODS
Opačný názor má v této věci pouze kandidát na primátora občanské iniciativy Praha sobě Jan Čižinský. „Malé děti bez rodičů jsou ti nejbezbrannější. Pokud si vážíme činu Nicholase Wintona, měli bychom se, pokud taková situace nastane, chovat jako on,“přirovnává Čižinský situaci k záchraně téměř sedmi stovek židovských dětí v roce 1939 z tehdy okupovaného území Československa.
Jako jediný z oslovených lídrů se k problému odmítl vyjádřit Petr Stuchlík (ANO). „Není to municipální téma,“sdělil pouze.
Diskusi o přijetí syrských sirotků z uprchlických táborů v Řecku vyvolala v polovině září svou výzvou europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Premiér Andrej Babiš (ANO) s ní nesouhlasil a vyjádřil se spíše pro pomoc v místě, odkud děti pocházejí. Tématem, které vyvolalo i velkou reakci u veřejnosti, se už zabývaly také Senát i Poslanecká sněmovna.