Zelenou dostávají alternativní zdroje vytápění
Nejvíce domácností stále topí kotli na pevná paliva a plyn, případně na elektřinu. Při výměně však lidé už často volí alternativní zdroje vytápění.
Spolupracovnice redakce
Ceny kotlů na tuhá paliva začínají zhruba na 40 tisících korunách. Na jeho pořízení však nelze využít žádnou z dotací. Ve výsledku tak tato nejlevnější varianta může být dražší než jiná komfortnější a ekologická. Pořízení plynového kotle je o něco dražší, lze na něj sice využít dotace a je to i velmi pohodlné topení. Cena plynu však roste, ještě více pak cena elektřiny. Na popularitě proto dlouhodobě získávají výhodnější a šetrnější zdroje tepla.
Výhody a nevýhody tepelného čerpadla
Jinými slovy, na vzestupu jsou alternativní zdroje energie, mezi nimi zejména tepelná čerpadla. Nejčastěji si lidé kupují tepelná čerpadla systému vzduch–voda. Dále se pak využívají tepelná čerpadla země–voda a ventilační tepelná čerpadla. Systém voda–voda se v našich podmínkách prakticky nevyužívá.
„Na pozemku, kde není možné zhotovit hlubinný vrt nebo plošný zemní kolektor, je vhodné pro instalaci tepelné čerpadlo systému vzduch–voda,“vysvětluje Jiří Sedláček z NIBE Energy Systems CZ. Tento typ tepelného čerpadla odjímá teplo z vnějšího vzduchu a pracuje na principu cyklického stlačování par. Oproti konvenčním způsobům vytápění toto čerpadlo dokáže snížit náklady na vytápění o více než 65 procent.
Ještě větších úspor, až 80 %, lze dosáhnout s tepelným čerpadlem systému země–voda. To odebírá teplo ze země pomocí kolektorů uložených v mělké hloubce nebo hlubinných vrtech. „V jeho kolektorech cirkuluje nemrznoucí kapalina, která absorbuje teplo ze země a předává ho chladivu ve výparníku. Páru, která tak vzniká, nasaje a stlačí kompresor, čímž dojde k prudkému vzrůstu její teploty,“popisuje Sedláček. „Následně je zahřáté chladivo odvedené do kondenzátoru, ve kterém se teplo předá vodě v topném systému domu a chladivo znovu zkapalní.“
Nevýhodou je kromě vyšší pořizovací ceny také náročné vyhloubení vrtu a položení plošného kolektoru. Před zahájením vrtu je navíc nutné získat potřebná povolení.
Ventilační tepelné čerpadlo slouží jako systém na recyklaci energie, kterou odebírá teplému vnitřnímu vzduchu odváděnému z interiéru ventilačním systémem a následně ji využívá jako zdroj tepla pro vytápění a ohřev vody. Při efektivním fungování může snížit spotřebu energie na topení, ohřev teplé vody (příp. větrání) o více než 50 % ve srovnání s konvenčními topnými systémy.
Určitou nevýhodou tepelného čerpadla je finanční náročnost. Ale vzhledem k podpoře, kterou ekologickému vytápění poskytuje stát, může být jeho pořízení přesto výhodné. Ve spojení s dotacemi, které je možné získat v programu Nová zelená úsporám nebo v rámci tzv. kotlíkových dotací, se může cena nového tepelného čerpadla dostat až na 20 % původní ceny.
Využijte energii biomasy
Ekologickou variantou topení jsou také peletové kotle. Jako zdroj paliva v tomto případě slouží pelety. Jde o biomateriál – tedy různý dřevěný odpad, piliny či kůra – který se lisuje do malých válečků.
Pelety velmi dobře hoří a mají vysokou účinnost. Obsahují totiž maximálně 10 % vody. Složitého přikládání se obávat nemusíte. Pelety se totiž nasypou do zásobníku s dávkovačem, který se postará o přikládání. Cena samotného peletového kotle se pohybuje od 80 tisíc korun. Pokud to velikost vašeho domu dovolí, stojí za zvážení i pořízení peletového sila pro skladování volně ložených pelet. „Pak můžete využít dodávku cisternou, která nafouká pelety přímo do vašeho skladu, odkud se potom automaticky dopravují do kotle,“vysvětluje Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta.
Vytápění peletami se v tomto případě vyrovná komfortem plynovému kotli či elektřině. Další variantou je dodávka pelet v 15 kg pytlích, které jsou naskládány na paletě o celkové hmotnosti jedné tuny.
V každém případě, zásobu pelet je dobré si pořídit v předstihu, ideálně v dubnu až červnu, kdy jsou ceny nejnižší. Vyplatí se dát přednost kvalitním peletám (třída A1). „Pelety horší kvality totiž mohou poškozovat hořáky a snižovat životnost zdrojů tepla,“upozorňuje Stupavský. Tuna kvalitních pelet se přitom dá v létě pořídit zhruba za 5–6 tisíc korun. Průměrný rodinný dům s kotlem o výkonu 25 kW přitom spotřebuje za topnou sezonu 4 až 5 tun pelet. V případě, že kotel ohřívá i vodu, je potřeba přičíst ještě tunu navíc.
Jedinou nevýhodou topení peletami je vysoká vstupní investice. Tu ale můžete výrazně snížit využitím dotací. Na peletové kotle lze využít zejména kotlíkové dotace, ze kterých je možné kromě kotle zafinancovat i další náklady, například peletové silo, dálkové ovládání kotelny, úpravu spalinových cest, topenářské práce, případně i novou otopnou soustavu nebo související stavební úpravy.
Maximální uznatelné náklady jsou přitom 150 tisíc Kč, získat tedy můžete až 127 500 Kč. Z vlastní kapsy při takovém maximálním využití dotace zaplatíte jen zhruba 20 tisíc korun. Návratnost této investice se pak pohybuje od dvou do šesti let v závislosti na tom, z jakého zdroje vytápění na pelety přecházíte.