Lady Gaga, herecký objev roku
Čekalo se, že Lady Gaga v hlavní roli nové verze hudební romance Zrodila se hvězda skvěle zpívá. Ale že se z ikony popu stane herecký objev roku s oscarovou šancí, je největší překvapení i nejsilnější stránka filmu.
Název Zrodila se hvězda nese už čtvrtá verze ve filmové historii a základní zápletka se nemění. Úspěšný zpěvák vytáhne na výsluní nadanou dívku, ale jak její sláva roste a jeho kariéra se naopak utápí v bermudském trojúhelníku alkoholu, drog a nemoci, vzájemná láska je vystavena tvrdé zkoušce náležitě prohnilého showbyznysu.
Šarm Bradleyho Coopera
Nejnovější přepis, jehož debutující režisér a spoluautor scénáře i písní Bradley Cooper si zároveň přidělil hlavní mužskou roli, je jenom příjemně rockovější než ty minulé – za podmanivou muziku se nejspíše rýsuje další možný Oscar – a současnější v kresbě přezdobeného zábavního průmyslu od televizních pořadů po udílení cen Grammy.
Mimochodem onen motiv boje za umělcovu přirozenou osobní výpověď proti diktátu nablýskané estrády s houfem tanečníků má podobu plakátového klišé. Podobně mohl začínajícímu režisérovi někdo poradit, že melodramatické okamžiky nemusí ještě zdůrazňovat banalitami rozbitých střepů či spadaného listí. Zejména ve finále se totiž Cooper v slzavých prodlevách zbytečně vyžívá, zejména tam, kde prodává vlastní postavu jako na jevišti.
Nicméně na vypravěčskou prvotinu je snímek jinak poměrně soudržný a vkusný, třebaže mu chybí osobitá stylizace jako třeba v případě La La Landu. A hercův zjev i šarm se přenášejí z koncertního pódia do kinosálů naprosto spolehlivě, pochopitelně především na dámy.
Vzácný dar shůry
Lady Gaga, která se na některých skladbách rovněž autorsky podílela, má úlohu těžší: nemá a ani nemůže oslnit krásou, pouze osobností. V první půli snímku tak trochu připomíná Markétu Irglovou ve filmu Once: civilností, rozpačitostí, nejistotou, nedůvěrou. Ovšem je to podobnost pouze typová, Lady Gaga totiž není tichou písničkářkou, ona ji hraje – a to výstižně od prvotního strachu z veřejného vystoupení přes postupné osmělování až po nakažlivou radost z poznané sounáležitosti s publikem, kdy se do svého projevu opře naplno.
Pravdou zůstává, že na velkoryse snímané hudební okamžiky se vyloženě těší i divák, kterému se sladkobolná romance jinak z duše protiví. Už Cooperův koncert je takřka elektrizující, a když to pak s Lady Gaga rozjedou v duetu a ona vzápětí převezme sólový part, dostaví se okamžik radosti z čistého zážitku. Ne, tohle není lokální spartakiáda hvězdiček ve stylu SuperStar ani přehlídka imitací Tvoje tvář má známý hlas, nýbrž vzácný dar shůry.
Pět plus pět procent navíc
Díky němu se dá zapomenout na poučky typu „Nechci přijít o to, co je ve mně“. Kdykoli se zpívá, lze dokonce odpustit, že se kolem ústřední dvojice pohybují pouze dva druhy lidí, buď vstřícní a chápaví, nebo otrlé hyeny, a že poslední výjevy razí nekonečné dojímání podle hesla Škoda slzy, která kápne vedle.
Nicméně v kategorii tklivých pohádek s hvězdným prachem zosobňují Bradley Cooper a Lady Gaga milence roku. Ani nemusejí nutně zpívat: herecky zvládají i scény, ve kterých se hrdinové navzájem zraňují. K slušné známce si tak připisují ještě pět procent jako úlevu za každý režijní debut a pět procent za herecký objev jménem Lady Gaga.