Proč kandidát s 200 hlasy porazí soupeře s 300 hlasy

Matematika sčítání hlasů u komunálních voleb může být někdy neúprosná a ke konkrétním kandidátům i docela nespravedlivá.

Do zastupitelstva se může dostat i člověk ze strany, která byla až třetí a on dostal 200 hlasů. Naopak ve stejné modelové obci nemusí uspět kandidát vítězné strany, který dostal mnohem víc, třeba 300 hlasů.

Jak je to možné? Zádrhel je v tom, že nejprve se rozdělují mandáty mezi strany. Každá strana, která dosáhne pěti procent, má právo aspoň na jednoho zastupitele. Pak teprve přijdou ke slovu jednotlivci a počty jejich hlasů. Proto může člověk s menším ziskem hlasů předběhnout preferovanějšího rivala.

Sčítání až do rána

Není divu, že i kvůli těmto přepočtům se sčítání hlasů dost protáhne.

Výsledky budou později, než bývají třeba u prezidentských a parlamentních voleb. Hlavní příčinou zdržení však bude fakt, že jde o „troje volby v jednom“.

„V komunálních volbách bývají poslední okrsky sečteny až v ranních hodinách,“uvedl Jan Cieslar z Českého statistického úřadu.

Ani senátní volby nebudou sečteny dříve. Volební komise totiž odesílá senátní i radniční výsledky v jednom balíku. Zkušenosti z minula ale ukazují, že rozhodující výsledky bývají k dispozici zhruba v době večerních zpráv.

Volební komise musí být mimořádně pečlivé, protože před rokem se kvůli chybě, na kterou upozornil jeden z voličů, přepočítávaly hlasy ODS ve Středočeském kraji. Nakonec se místo Petra Bendla stal poslancem Martin Kupka.

Délka čekání na vypovídající výsledky závisí i na volební účasti a na rozdílech v hlasech mezi kandidáty. Pokud budou těsné, musí se čekat déle.

Rozhoduje politická dohoda

A vítěz komunálních voleb se ještě nemusí stát starostou, protože se proti němu může zbytek ostatních stran domluvit.

Ustavující zastupitelstva se zpravidla konají až v listopadu, protože říjen obvykle zasvětí lídři vyjednávání koalic.

Výsledky nebudou o víkendu definitivní i z toho důvodu, že je lze napadnout u soudu.