Volby neobrátí Česko naruby

Nové radnice a pozměněný Senát. Také však vysvědčení pro Babiše, stranická eutanazie, vnitropartajní zemětřesení a jako vždycky spousta bizáru. To vše slibují dnes začínající volby.

Komunální a senátní volby sice nikdy nezaručují taková dramata a netrhají tolik čísla peoplemetrů jako volby sněmovní, přesto existuje dost dobrých důvodů, proč i ty dnes začínající bedlivě sledovat. Důvodů je nejméně deset, v pořadí podle jejich důležitosti.

1/ Obce v novém hávu

Vůbec nejdůležitějším motivem samozřejmě je, že se v bezmála 6 300 obcích promění jejich vedení – zastupitelstva, radní, starostové a primátoři. A i když každý sleduje hlavně volby ve své obci, nejdůležitější bude bitva o velká krajská města a speciálně o Prahu. Pokud hnutí ANO ztratí metropoli, bude to pro Andreje Babiše i symbolická porážka a pro opozici základna pro ještě masivnější rezistenci.

2/ Komu přijdou voliči?

Zásadní, ale vždy nevyzpytatelná otázka každých voleb. Dlouhodobě chodí u nás ke komunálním volbám kolem 45 % voličů, což zákonitě hodí trochu jiný výsledek než volby sněmovní, kde bývá účast kolem 60 %. Nižší účast pomůže stranám s ukázněným voličstvem (KDU-ČSL, KSČM či ODS), naopak nejvíce na ní budou tratit ANO, Piráti nebo ČSSD. I proto ANO nainvestovalo do kampaně astronomických 130 milionů korun.

3/ Malé vládní referendum

Komunální či krajské volby jsou vždy referendem o celostátní vládě a nejednou dokázaly vrcholnou exekutivou otřást. Tento efekt ale asi tentokrát nebude nijak výrazný: od sněmovních voleb uběhl rok, od ustavení současné vlády dokonce jen tři měsíce. A celostátní průzkumy zatím nenaznačují, že by už národ hodlal trestat potentáty za špatné vládnutí. I tak to ale může být zpráva zajímavá. Pokud ANO obhájí, či dokonce zvětší své zisky z roku 2014, znamená to, že Babišova vítězná jízda pokračuje. Pokud naopak ztratí Prahu a další krajská města, může to být signál, že šéf ANO už najel na sestupnou trajektorii své politické dráhy.

4/ Proměna spektra

Konkrétní efekt mohou mít volby ve stranickém spektru. Piráty mohou ustálit na domácí scéně, nacionalistická SPD může získat masovou místní základnu, naopak TOP 09 se asi úplně promění ve výhradně pražskou stranu a ČSSD si leckde vyzkouší komunální (ne)bytí mimo zastupitelstva. Pravice v podobě ODS může posílit, zatímco tradiční levice si ověří, že ji z místa na slunci dál úspěšně vytlačují ANO, Piráti a SPD.

5/ Posuny uvnitř stran

S proměnou politického spektra souvisí i změny uvnitř stran. Další propad ČSSD zaktivizuje pragmatiky blízké Hradu v čele s Jiřím Zimolou, kteří mohou už na jaře stranu převzít. Podobně krach TOP 09 může zlomit vaz Jiřímu Pospíšilovi a vrátit otěže do rukou Miroslava Kalouska. Kandidaturou do Senátu ustupuje v KDU-ČSL do pozadí Pavel Bělobrádek a za ním se šikují Jiří Čunek a Marian Jurečka. Výsledek ODS dost ovlivní budoucnost Petra Fialy. A pokud v Brně potvrdí svou pevnou pozici primátor Petr Vokřál, může si v ANO dál budovat roli Babišova občasného vlídného oponenta.

6/ Úsvit nových koalic

Do centrální politiky se promítne jak úspěch předvolebních koalic, tak výsledek místních povolebních jednání. Zřejmě bude pokračovat sbližování trpaslíků typu STAN, TOP 09 či různých mimoparlamentních subjektů. Ukáže se, zda v obcích zafunguje taktika „všichni proti Babišovi“. Pokud by se naopak třeba při vládnutí Praze spojila ODS s ANO, byl by to signál, že se pootevírají dvířka i na celostátní úrovni.

7/ Nuda v Senátu

Abychom nezapomněli – volí se také do Senátu. Ale velké zemětřesení z toho nebude: hodně ztratí ČSSD, trochu posílí ANO, ODS, STAN, lidovci a nezávislí. Senát bude baštou opozice, takže bude moci zdržovat schvalování vládních zákonů a blokovat ústavní zákony typu celostátního referenda.

8/ Nový muž do čtyřky

V souvislosti se změnou poměrů v Senátu se téměř jistě vymění i jeho šéf, jeden ze čtyř nejvyšších funkcionářů země, formálně druhý po prezidentovi. Milana Štěcha nahradí asi lidovec Bělobrádek či Čunek, což může znamenat, že se Senát spolu s Prahou stane pevnou baštou odporu, což ale tak trochu byl i pod „vládním“předsedou Štěchem.

9/ Hradní repete

Spíše zajímavostí je, že se senátních voleb účastní hned pět Zemanových protikandidátů z hradní volby. Jiří Drahoš, Pavel Fischer a Marek Hilšer mají šanci slušnou, Jiří Hynek a Petr Hannig asi spíše jen teoretickou.

10/ Loučení a návraty

A od zajímavostí k volebnímu bizáru. V komunálních i senátních volbách se s politikou rozloučí řada osobností, jiné, od protřelých dinosaurů až po úplné Marťany, by na tento tobogan rády naskočily. Buldozer Paroubek, oklamaný vinař Rath, hokejista Martinec, Sáblíkové trenér Novák, herec Kratina či protiislámský broučkař Konvička. Myslíte, že je toho pořád málo, proč tyto volby sledovat?

Senát se spolu s Prahou stane baštou odporu, což ale tak trochu byl už pod předsedou Štěchem.