Nespoléhejme jen na hesla z plakátů

Občané naší země dnes a zítra rozhodují o vedení svých obcí a o třetině senátorů. Komunální politici stojí lidem nejblíže, s občany jsou v nejužším kontaktu a jejich dobrá či špatná rozhodnutí také lidé bezprostředně pocítí. Ale i Senát má vliv na životy lidí – a pozornost občanů, kteří letos mají možnost vybírat nové senátory, by se tedy měla stejně tak upřít k volbám do horní komory parlamentu.

Senát se podílí na tvorbě zákonů a rozhoduje o záležitostech určujících kontinuitu vývoje země. Ovlivňuje naše mezinárodní postavení ve světě. Každý senátor je reprezentantem svého obvodu, ale do jisté míry také reprezentantem státu. Do Senátu míří – a tak je to správně – osobnosti, které dosavadní prací něčeho dosáhly, mají znalosti a schopnosti doložitelné konkrétními výsledky.

Není obtížné kritizovat Senát jako celek, i když rozhodnutí v plénu je dáno názorem většiny a těžko se může líbit všem. Každá kritika by však měla být konstruktivní. Musí být motorem toho, že se problémy řeší a věci mění k lepšímu. I senátoři by měli být kritičtí – ale zároveň konstruktivní. Nesmí se bát mluvit o problémech nahlas a hlavně musí být připraveni navrhovat řešení a podílet se na jejich prosazení.

Letos budou volby do Senátu důležitější než jindy. Horní komora je totiž při současném složení Sněmovny hlavním garantem kontinuity polistopadového vývoje. Senát se plně staví za demokracii a ústavnost, respektuje právní řád a odolává populistickým tendencím. Všechny, kteří mají volební právo, prosím, aby ho využili. Volební výsledek záleží vždy pouze na voličích.

A podle čeho se mají lidé rozhodovat? Osobně upřednostňuji hodnotit dosavadní práci kandidátů spíše než jejich politické zařazení. Určitě se nespoléhat pouze na hesla na plakátech. Hlavním kritériem by mělo být, jak doposud pracovali pro občany, ať už ve veřejné sféře, či na dalších pozicích. Jestli nejsou lhostejní k veřejnému dění, mají svoje pevné názory, které dokážou obhájit. Jestli se zasazují o parlamentní demokracii v naší zemi, jsou ochotni diskutovat, poslouchat názory jiných a komunikovat. Politika totiž dle mého hlubokého přesvědčení má být především formou diskuse a hledání konsenzu ve společnosti.

Jsem senátorem od ustavení horní komory českého parlamentu v roce 1996 a mohl jsem tak sledovat, jak se vyvíjelo její složení a její práce v průběhu 11 funkčních období. Znám všechny senátory, kteří horní komorou prošli. Vybavuji si ty, kteří odvedli obrovský kus práce, ale i ty, kteří po volbách nevěděli, co by svým voličům měli přinést, a tak raději mlčeli a jen se vezli.

Především na hlasech voličů záleží, jak se bude Senát vyvíjet ve 23. roce jeho novodobé existence a jak bude horní komora dále pracovat.