Váňa: Ještě jednou jet Velkou

V neděli bude mít Josef Váňa na trati Velké pardubické tři koně, které trénuje. A věří, že v 65 letech ještě neskončila jeho kariéra žokeje.

Dnes Prague Edition - - Přední strana - Tomáš Macek sportovní reportér MF DNES

Minulý týden ho v Plzni operovali. Teď už Josef Váňa starší zase cepuje ostatní ve stájích v Mlýncích. Aby se v neděli běžela Velká pardubická bez něj? To přece nejde! Když už na ní její rekordman nebude coby žokej, tak v roli trenéra nesmí chybět.

Jak se vám po operaci daří?

Jsem zase v cajku, už zvládnu chodit i bez berlí. Ani v noci necítím bolest. Dopadlo to suprově.

Přitom pro vás, hyperaktivního muže, musel být pobyt v nemocnici utrpením.

Hlavně to bylo utrpení předtím. Nemohl jsem ani řídit, jak mě ta noha brněla. Dokonce jsem se musel nechat odvézt z dostihů z Varů, protože jsem nebyl schopný vrátit se odtud sám. Zato teď jedu vesele autem a nic mě nebolí.

Týden po operaci zase řídíte?

A proč ne? Před 15 lety jsem pět dní po operaci kyčelního kloubu seděl na koni. To bych možná už taky zvládl. Ale musel jsem dnes odvézt nějaké naše koně do Krásné u Aše, kde je máme na odpočinku.

Takže do sedla se při práci ve stájích vrátíte kdy?

Zítra.

Ani manželka, která vás tolik hlídá, vám to nezakáže?

Ta? Ta to doufám neuvidí.

O víkendu se svými svěřenci vyrazíte i do Pardubic?

Určitě. Kdybych se měl dívat jen doma na televizi, bylo by to kruté. To si radši ani nepředstavuju.

Mnozí žokejové se shodují, že na Velkou pardubickou umíte koně připravit lépe než kdokoliv jiný. V čem spočívá váš recept?

Musíte mít dobré koně. Dobrého koně umí připravit i kdejaký debil.

Ale pokud má takový kůň i dobrého trenéra, je to rozhodně bonus.

U nás je spousta kvalitních trenérů. Ale je fakt, že chystat koně na Velkou je během na dlouhou trať. Ty, co od nás absolvují Velkou, máme ve stájích pět, šest, sedm let.

Navíc je často připravujete specificky právě na Velkou, že?

Velká je kros. Na kros potřebujete vychovat skokana, který kurz dostihu dobře zná a ví, co má udělat s každou překážkou. Pak se nenadře tolik jako ti, kteří přes ně létají jako blbci a potom mají problém vydržet do konce. Prostě nejde překonávat pět skoků po sobě, jako by to byl Taxis, a potom chtít vyhrát. Všechno je o praxi. Věřím, že každý kůň se supervytrvaleckými schopnostmi se na Velkou dá vycvičit.

No Time To Lose, hvězda vašich stájí, obhajuje v neděli titul a je v očích bookmakerů největším favoritem. Právem?

Z té společnosti, která poběží, asi ano. Může mu zatopit i náš Ange Guardian s Jirkou Kouskem. Kdyby běžel Theophilos (onemocněl), troufl bych si říci, že máme do dostihu tři naprosto suprové koně. Ale i tak tam bude dost těch, co nás mohou porazit. Hlavně musíte mít štěstí. Být favoritem nic nezaručuje. Já jel na Velké favorita v polovině ze svých skoro 30 startů a vyhrál jsem jen osmkrát.

Do sedla No Time To Lose nepustí následky zranění jeho tradičního žokeje Jana Kratochvíla. Zaskočí za něj váš syn. Jak složité pro něj bude osahat si koně?

Podívejte, já tu mám ve stájích čtyři žokeje, kteří si naše koně v práci střídají. Není podmínkou, že ten, co na něm jezdí dostihy, ho má pokaždé i v práci. Jedou práci na těch, které jim na ten den napíšu, o tom se s nimi nebavím. Všichni znají všechny, v tom problém nebude.

Jan Kratochvíl vašemu synovi radí: I kdyby to na oranici vypadalo zle, neztrácej nervy a No Time To Lose ti pak na trávě předvede, co umí.

Může být potíž, když bude tvrdo, takový podklad No Time nemá moc rád. Zato loni v dešti a na měkku dokázal úžasně zabrat. Letos už když se při kvalifikaci naháněl s Theophilem a Bartošem, byl na závodišti beton jako prase. Až jsem se bál, že se koně zraní. Naštěstí zůstali zdraví. Tak uvidíme, kam dojedeme. Našlápnuto máme dobře, ale potřebujeme štěstí.

Uvidíme, kam v neděli dojedeme. Našlápnuto máme dobře, ale potřebujeme také štěstí.

Nadějného Theophila jste museli ze startovní listiny škrtnout. Co se mu stalo?

Dostal virovou horečku a přešlo mu to na ledviny, bral antibiotika. Dneska už zase hází zadkem, ale běžet bohužel nemůže. I pan doktor říkal, že by žádný výkon nepodal.

Udělali jste opatření, aby se jeho onemocnění nerozšířilo ve stájích a nepostihlo další koně?

Nic moc udělat nešlo, protože vir se šíří vzduchem. Musíme jen doufat, že ostatní zůstanou v pořádku.

Loni jste prohlásil, že byste ještě jednou chtěl absolvovat Velkou jako žokej. Pořád to platí?

To víte, že mě to láká, jen mě zbrzdila ta kyčel. Až budu úplně v cajku, možná se ty myšlenky vrátí.

Stále to tedy nevzdáváte?

Určitě ne.

Foto: Michal Růžička, MAFRA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.