123 vteřin do výbuchu

Vesmírná loď ke stanici ISS nedoletěla. Po startu selhal jeden z motorů.

Dnes Prague Edition - - Přední strana - Karel Pacner spolupracovník MF DNES

BAJKONUR „Posádka přistála. Všichni jsou živí.“Takto stručně oznámil generální ředitel Ruské kosmické agentury Dmitrij Rogozin včera dopoledne havárii kosmické lodi, která měla dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) další dva muže.

Loď Sojuz MS-10 nouzově přistála v Kazachstánu u města Džezkazgan, 400 kilometrů od kosmodromu Bajkonur, odkud startovala. Ruský kosmonaut Alexej Ovčinin a americký astronaut Nick Hague se záchranáři od začátku komunikovali.

Co se tedy stalo? Start proběhl hladce, ale už po 90 vteřinách zřejmě nastal problém. Po oddělení prvního stupně nosné rakety selhal jeden z motorů druhého stupně. Automaticky se proto aktivoval záchranný systém. Modul s kosmonauty se od nosné rakety oddělil, otevřely se padáky a následovalo přistání.

Na místo dorazily záchranné týmy. Podle prvních zpráv zdravotní stav posádky nebyl „úplně dobrý“kvůli vysokému přetížení. Noc měli strávit v nemocnici na pozorování.

Není to poprvé

Podobné události už historie kosmonautiky zná. Dne 25. dubna 1975 startoval z Bajkonuru Sojuz 18 s Vitalijem Lazarevem a Olegem Makarovem k orbitální stanici Saljut 4. Vypověděla jim nosná raketa. Čtyři vyhořelé bloky prvního stupně odpadly podle plánu. Po 261 sekundách dohořel motor druhého stupně. Neoddělil se od třetího stupně a ten se podle programu zapálil.

Raketa se odchýlila od kurzu. Přesně 293 sekund od vypuštění se Sojuz nacházel ve výšce 145 kilometrů. Automatika dál fungovala a dala povel aparatuře, aby odstřelila kosmickou loď od nosiče a zapálila přistávací motor.

Kabina ještě letěla setrvačností vzhůru. Ve výšce 192 kilometrů se balistická dráha zlomila a loď se vracela k Zemi.

Kosmonauti přistávali po prudké dráze. Strašlivě trpěli. Padli hlavami dolů, všechno na ně tlačilo, jak se zvyšovalo přetížení až na neuvěřitelných 21,6 G místo vypočítaných 15 G. Vážili tedy dvacetkrát víc než normálně. Lazarev dokonce po přistání tvrdil, že dokud neupadl nakrátko do bezvědomí, bylo přetížení 26 G. Těžce dýchali, přestali vidět. Byli vycvičeni na centrifuze na přetížení okolo 10 G a to jim zřejmě pomohlo přežít nejhorší. Podle jejich kolegy Vladimira Aksjonova dokonce přežili krátkou zástavu srdce.

Rachot vystřelujícího padáku kosmonauty probudil k vědomí. Lazarev volal na Bajkonur: „Neletíme do Číny?“S tou tehdy neměl Sovětský svaz nejlepší vztahy. Odpověď nedostal. Makarov dokázal žertovat: „Zahajujeme naši první zahraniční cestu... Buď v Číně, nebo v Tichém oceánu.“

Kabina přistála pomocí padáku 22 minut po startu nedaleko pohoří Altaj na hranicích s Čínou. Kosmonauti otevřeli příklop, vylezli ven – a strnuli. Sníh, vítr a mráz sedm stupňů. Zapadli do půldruhametrové závěje. Jejich kabina dosedla na malý skalní převis nad propastí hlubokou možná 150 metrů. Rozžhavená loď se pomalu posouvala po sněhu k ní. Naštěstí padák, který neodstřelili, jak přikazoval předpis, se zachytil o kmen borovice a držel ji. Podruhé ten den o ně zavadila smrt.

Jejich záchrana nebyla jednoduchá kvůli stromům a vysokému sněhu. Odvezli je až druhý den. U obou mužů byly hlášeny jen lehké pohmožděniny.

Loď přejmenovali na Sojuz 10-1. Na stanici Saljut letěl Sojuz 18 měsíců po nezdařeném letu. Lazarev už nikdy neletěl, doživotně ho trápily zdravotní problémy. Makarov měl větší štěstí – startoval ještě dvakrát.

Požár na rampě

Dalším příkladem je Sojuz T-10. Ten měl 26. září 1983 vynést k orbitální stanici Saljut 7 Vladimira Titova a Gennadije Strekalova. Oba byli zkušení kosmonauti.

Necelou minutu před startem vypukl požár nosné rakety. Záchranný systém zajistil oddělení a vystřelení kosmické lodi, která přistála čtyři kilometry od rampy. Posádka byla v pořádku.

Až po rozboru příčin

Hned po havárii Sojuzu MS-10 pozastavil Roskosmos včera všechny další pilotované lety. Dokud odborníci nezjistí příčinu závady, nelze Sojuzy s lidmi vypouštět. Američané měli zpoždění po tragických událostech se dvěma raketoplány ještě delší.

Moskvu teď trápí hlavně jiná starost. Příští rok by měly začít obsluhovat ISS dva typy kosmických strojů, které za asistence NASA postavily soukromé americké firmy. Budou ještě Američané potřebovat Sojuzy? Pokud ne, bude to rána pro Roskosmos, který z desítek milionů dolarů žije, protože Kreml dává obrovské subvence na armádu.

Foto: Reuters

Posádka zachráněna Raketa Sojuz startuje z kosmodromu v Kazachstánu směrem k Mezinárodní vesmírné stanici. Nedoletěla tam. Dvě minuty po startu selhal motor a kosmická loď musela nouzově přistát. Dramatický manévr se povedl a posádka – ruský kosmonaut Alexej Ovčinin a americký astronaut Nick Hague – je v pořádku. Kvůli selhání ruské rakety má však teď problém celá vesmírná stanice.

Nezdařený let Start lodi, oddělení prvního stupně rakety, vyzvednutí astronautů po nouzovém přistání a jejich snímek po lékařské prohlídce.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.