Pral se a učil. Netušil, že je schizofrenik

Tak se konečně dostal k lékům, které mu pomohly.

Záludnosti schizofrenie

Kvůli agresivnímu chování Aleš málem skončil ve vězení. Předešlí lékaři totiž mluvili nejvýše o poruše osobnosti, která však člověka před soudem nevyviňuje.

„Začala jsem pacientovi aplikovat medikamenty injekční formou a léčba zabrala. Mezitím probíhaly ty jeho soudy, dokonce se ocitl i ve vazbě, ale nakonec byl ze všech obvinění zproštěn. Právě kvůli duševní nemoci. Dnes už ke mně chodí jen pro udržovací léky a bludy ho neovládají,“popisuje Marta Holanová.

Schizofrenii si lidé spojují s bludy a halucinacemi, což jsou projevy typické pro její paranoidní formu. Jenže tato nemoc má i nenápadnější podobu.

„V praxi rozlišujeme asi sedm typů schizofrenie, ale hlavně platí, že každý pacient je jiný.“popisuje zkušená lékařka, která se na léčbu schizofrenie specializuje.

Nejčastější forma schizofrenie je paranoidní, která se pozná podle paranoidních bludů, kdy se obvykle člověk cítí ohrožen, časté jsou i halucinace, obvykle sluchové. Pacient je pak nezvratně přesvědčen, že ho někdo ovlivňuje a pronásleduje. Hlasy ho neustále obtěžují nebo mu něco nařizují. Protože jedná pod jejich vlivem, může se projevovat agresivně. Rozpoznat jiné formy schizofrenie bývá mnohem obtížnější.

„Pacientovi se schizofrenií nestačí pouze oznámit, že je nemocen a ●

●

● 6,4 procenta je ostatní projdou psychotickými nebo jinými poruchami.

● Duševní onemocnění nejvíce znesnadňuje život lidem s psychotickými poruchami, kam patří i schizofrenie. Na dalších místech jsou lidé s poruchami nálady a s úzkostnými poruchami.

● Většina lidí s duševním onemocněním se přitom neléčí.

● U úzkostných poruch se neléčí 61 procent, u poruch nálady 69 procent lidí a u závislosti na alkoholu dokonce 93 procent lidí.

Zdroj: Národní ústav duševního zdraví

má užívat léky. Musí pochopit, že léčba má smysl a umožňuje mu žít normální život. Nemocní mi kolikrát říkají, že cesta k pochopení vlastní choroby trvá i roky. Jsem přesvědčena, že léčba se daří tehdy, když se postaví na vztahu k někomu, komu pacient důvěřuje. Nemusí to být lékař, může to být kdokoliv, komu na něm záleží a pacient ho má rád,“dodává psychiatrička Holanová.

20 procent duševně nemocných

Aleš je nyní v invalidním důchodu. Uvědomuje si, že za jeho problematickým chováním stál poškozený mozek. „Žiju stále v domku se svými rodiči a nevím, jak to zvládnu, až tu jednou nebudou. Právě podzim pro mě bývá tím horším obdobím. Pomáhám mamince s vařením, taky dělám na zahradě a hrozně rád čtu. Vím, že před sebou nemám žádnou skvělou budoucnost, ale ve srovnání s předešlými léty je to ráj,“říká.

Přibližně každý pátý obyvatel Česka prožije nějaké duševní onemocnění. Čtyři procenta zažijí závažnou depresi, sedm procent prožívá úzkosti. Duševní nemoci lidem podstatně znesnadňují, ba znemožňují běžně fungovat.

Podle posledního výzkumu Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) jsou v tomto směru nejvíce ochromeni lidé s poruchami nálady a s psychotickými poruchami, jako je schizofrenie nebo maniodepresivní, moderně bipolární porucha.

„Většina lidí s duševním onemocněním se přitom neléčí,“podotýká vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie v NÚDZ Petr Winkler. Podle něj je fyzické a duševní zdraví těsně propojeno. Lidé se závažným fyzickým onemocněním mají větší riziko, že se u nich vyvine duševní nemoc a naopak.